Blanokřídlí v Praze

Roztoči na mladých matkách čmeláků a pačmeláků.

Roztoči na mladých matkách čmeláků a pačmeláků.V těchto posledních teplých dnech letošního září zaujala mojí pozornost mohutná mladá matka druhu pačmelák cizopasný (Bombus rupestris). Pohybovala se mezi květy ořechokřídlece klandonského, a krátce se nechala fotografovat, než odletěla někam dál. Na další fotografii se ale ukázalo, že si na těle nese souputníka, roztoče Parasitellus fucorum. Tihle roztoči jsou na čmelácích k vidění docela často. Ale teprve nyní se mi povedlo na internetu na cizojazyčných stránkách dohledat, co jsou tihle roztoči zač a jak žijí ve společenství čmeláků. O tom budu dál psát.


V pražských ulicích teď dozrávají oříšky tureckých lísek.

V pražských ulicích teď dozrávají oříšky tureckých lísek.Líska turecká je odolná vůči klimatickým výkyvům. V Praze je to často vysazovaný alejový strom.
A právě nyní nastalo období dozrávání jejích oříšků. Zralé oříšky teď padají na zem i na zaparkovaná auta. Padají všude kolem jako když prší a dělají ťuk - ťuk, ťuky - ťuk!

Na fotografii je vrchol stromu (turecké lísky) v ulici v Praze 6.


Zobrazit více
Stopčík rodu Pemphredon

Stopčík rodu Pemphredončeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Stopčík Pemphredon lugubris je dlouhý až 12 mm.
Je to hojný druh ve starých lesích, kde je dostatek tlejícího dřeva. V takovém nepříliš pevném dřevě si vykusuje prostor pro hnízdečko. Jednotlivé komůrky mohou být v řadě za sebou, nebo v rozvětvených chodbičkách, podle podmínek. Jednotlivé komůrky jsou oddělené přepážkami z pilin. Plod zásobují ochromenými mšicemi. V jedné komůrce může být zásoba pro larvičku až 40 mšic. Dospělci se také živí nabodáváním mšic.
V ČR žije 15 navzájem velmi podobných druhů rodu Pemphredon.


Ruděnka hrbatá

Ruděnka hrbatáčeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ruděnka hrbatá je štíhlá a dlouhá jen 7 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u ploskočelek rodu Halictus.
Přezimují oplodněné samičky, ty pak začínají vyletovat od poloviny dubna. Od června do září vyletuje nová generace, samečkové i samičky. V teplých oblastech ČR je to hojný druh.
Rozsah červeného zbarvení zadečku je proměnlivý.
(Na zdejších fotografiích je sameček.)


Zobrazit více
Komonice lékařská

Komonice lékařskáčeleď: Bobovité - Fabaceae

Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.


Ořešák královský

Ořešák královskýčeleď: Ořešákovité - Juglandaceae

Ořešák královský je často pěstovaný užitkový strom. V posledních letech je zajímavé, že na neudržovaných plochách v Praze patří zplanělé ořešáky k nejčastějším dřevinám. Pravděpodobně je to zásluhou činnosti mnoha živočichů, sojek, strak, ale i veverek.
Podle knihy Květena ČR je prapůvodní výskyt ořešáků ve Střední Asii. Podle pylových analýz je ořešák královský pěstován na území ČR už od doby bronzové, ojediněle i dřív.
Ořešáky jsou stromy, které opyluje vítr. Hmyz se o jeho květy nezajímá.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6