Topoly.

5.11.2018 od Hanka

Na březích Vltavy a Labe jsou často vysazované topoly černé, zejména pyramidální prašníkový klon topol vlašský (Populus nigra "Italica"), který pochází ze středoasijské poplace. Ten se rozmnožuje pouze vegetativně, zakořeňováním větviček. Možná všechny stromy tohoto klonu, s jakými se v Čechách setkáváme, pocházejí původně z jediného stromu, který byl do Evropy dovezen první.
Naopak náš původní druh topol černý (Populus nigra) je v české přírodě čím dál víc vzácnější. Dokáže se totiž snadno křížit se svým severoamerickým příbuzným (Populus deltoides). Většina topolů, jaké u nás vyrůstají ze semen, jsou kříženci.

Naše původní, mohutné stromy topolu černého se široce rozložitými větvemi, mají listy na podzim dlouho zelené (na obrázku vlevo). Naopak zkříženým topolům žloutne listí většinou dřív, už na konci října (na obrázku vpravo).
/Topol černý vlevo a kanadský vpravo.

Pupeny si chrání pryskyřicí. Včely medonosné tu pryskyřici hodně sbírají, v Praze a okolí je to základ pro včelí výrobu propolisu. (V jehličnatých lesích včely sbírají materiál na tvorbu propolisu na pupenech smrků, borovic a jedlí.)
/Topol černý, pupen s pryskyřicí.

Pouze na topolech černých se lze setkat s hálkami mšic rodu Pemphigus. Na jaře a začátkem léta jsou na listech topolů černých dokonce 3 různé typy hálek, které vytvářejí mšice dutilky. Jsou to dutilka listová (Pemphigus populinigrae), dutilka topolová (Pemphigus bursarius) a po celý rok až do podzimu dutilka šroubovitá (Pemphigus spyrothecae).
Mšice dutilka listová a dutilka topolová v létě přelétávají na kořeny různých bylin. Často poškozují polní zeleninu, jako je mrkev nebo salát, nebo škodí na pěstovaém kmínu. Dutilka šroubovitá se vyvíjí pouze na topolech černých (nevyskytuje se ani na křížencích topolu černého s jinými druhy topolů).
Listy, které mají na řapících hálky mšice dutilky šroubovité, obvykle na podzim žloutnou o trochu dřív.
/Topol černý, list s hálkou mšice dutilky.

Jak takové hálky vznikají?
Přezimuje vajíčko mšice, ukryté někde ve štěrbině v kůře topolu. Z něj se v době rašení pupenů vylíhne larva mšice zakladatelky. Ta se co nejdřív usadí na listovém řapíku a začne sát. V této době není vůbec chráněná před predátory. Velké množství zakladatelek zahyne hned v této době, stanou se kořistí slunéček, dravých ploštic nebo jiných konzumentů mšic. Mšice zakladatelka sebrání tak, že v místě sání poškozuje listový řapík trochu mechanicky, ale hlavně chemicky vypouštěním svých slin. Napadený řapík se nejdřív ohýbá a zkrucuje až o 2 otočky a zduřuje. Malá larvička mšice prostě nějak dokáže měnit genetickou informaci v listových buňkách tak, že řapík listu neroste normálně, ale listové pletivo vytvoří hálku (nádor). A to všechno dokáže jedna jediná larva mšice dutilky, jen vyjímečně jsou zpočátku ve společné hálce 2 zakladatelky. Uvnitř hálky už je matka zakladatelka před většinou nebezpečí chráněná. Je živorodá, bez oplození samečkem postupně dá život asi padesáti potomkům.
/Dutilka šroubovitá, dvojice hálek na listovém řapíku.

Na začátku může být mšice zakladatelka uvnitř hálky zcela skrytá. Později je ale nutné, aby byla v hálce skulina, díky které se kolonie mšic zbavuje odpadních látek.
Později je totiž uvnitř hálky docela těsno, musí se tam vejít velké množství malých mšic. Dceřinná generace je také živorodá a partenogeneticky rodí pouze samičky, teprve třetí generace potomků vyroste v okřídlené plodonosky.
/Dutilka šroubovitá, hálka v detailu.

Po rozlomení hálky jsou uvnitř vidět okřídlené mšice. Ty nakladou do štěrbin v kůře vždy po jednom vajíčku, které je relativně veliké, silnostěnné, a jediné schopné přečkat dlouhou zimu.
/Dutilka šroubovitá, okřídlené mšice.

Na větvičkách topolu černého je živo i na začátku listopadu.
/Topol černý, na větvičce je živo.

Zrcadlový obraz podzimně zbarvených stromů na hladině Malé říčky ve Stromovce.
/Zrcadlový obraz na hladině.

V parku Ladronka kvete mohutný jeřáb prostřední.
Svahy v Dolní Šárce v deštivém období ledových mužů.
Blanokřídlý hmyz PP Kalvárie v Motole a přilehlých sadů
Blanokřídlý hmyz VKP Řepská step

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist