Blánatka lipová je jihoevropský druh ploštice, nyní žije i v Praze.
11.1.2019 od Hanka
Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) žila donedávna jen v jižní Evropě. Ale vzhledem k celkovému oteplování klimatu už přežívá i české zimy. V zimě je velmi nápadná tím, že přezimuje hromadně po stovkách nebo tisíci jedincích na jižní straně kmenu stromů, nejčastěji na lípách.
Velký shluk na kmenu lípy v lednu v pražské Stromovce.
Blánatka lipová patří do čeledi blánatkovití (Oxycarenidae), dříve byly blánatky zařazeny do široce pojaté čeledi ploštičkovití (Lygaeidae).
V ČR je výskyt tohoto druhu doložen poprvé v září 2004 v Brně. Na podzim roku 2009 už byly blánatky na mnoha místech, a také v Praze.
Kolem shluku dospělců jsou vidět i nedorostlé larvy blánatek. Ty se ale pravděpodobně jara nedožijí.
Blánatka lipová je dlouhá 4 až 6 mm. Pro lepší představu o její velikosti jsem jich několik vyfotografovala na ruce.
Blánatky lipové mohou mít během roku dvě až tři generace. Larvy se mohou vyvíjet pouze sáním na lípách, nebo na různých slézovitých bylinách a keřích.
V ČR žije ještě dalších našich původních 8 druhů blánatek, ty jsou ale nenápadné a drobné a žijí jednotlivě.
Vytváření kompaktních shluků blánatek lipových je originální vlastnost, u jejích příbuzných druhů je takové chování neznámé.
Početné shluky blánatek na kmenu lípy.
Překvapuje mne, že je nezobou ptáci. Asi mají blánatky špatnou chuť. Jestli bude teplá zima, tak si většina ptáků bude vyhledávat chutnější larvy za kůrou stromů. Ale jestli obalí stromy ledová krusta a sýkorky, strakapoudi a žluny budou hladovět, tak očekávám, že začnou ptákům chutnat i ty ploštice. Mám totiž podobnou zkušenost s přezimováním včel medonosných. Včely mají odporné žihadlo, a ptáci si jich proto normálně nevšímají. Ale jak začne víc mrznout a kmeny stromů obalí led, tak si žluny a strakapoudi rychle vzpomenou, kde jsou v lese včelí úly - a vyklovou do úlů díry. Žluny a strakapoudi pak žerou včely i s žihadlem. Vyklované díry v úlech následně využívají i sýkorky, a ty si dokážou brát včely do zobáku hlavičkou napřed, a zadečkovou část s žihadlem odštípnou. (V době mrazu jsou včelí dělnice na okraji jejich zimního chumáče téměř nepohyblivé.) Očekávám, že u ploštic se budou sýkorky chovat podobně, a třeba zjistí, že samotná hlavička a hrudník blánatek se v nouzi nechá spolknout.
Velmi zajímavý článek o blánatce lipové napsal pan Petr Kment, vyšel v časopisu Živa v lednu 2010. Na internetu se nechá vyhledat
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/blanatka-lipova-podivuhodny-prirustek-v-nasi-faune.pdf
Nejnovější aktuality
