Na polích kvete řepka.

3.5.2019 od Hanka

Na polích kvete řepka olejka. Vyšla jsem k jednomu takovému poli s fotoaparátem, chtěla jsem vyfotografovat dělnice včel medonosných. V některých oblastech je totiž pro včelaře snůška z řepky jediným zdrojem medu. Z ostatních rostlin, kde včely sbírají nektar a pyl během celého roku, včely dokážou nasbírat nektar a pyl jen pro vlastní spotřebu, ale ne tolik, aby jim včelař mohl něco odebrat.
A jak to dopadlo? Včelu medonosnou jsem nezahlédla ani jednu. Skutečně žádnou. Vypadá to, že nemoci včel medonosných se rozšířily natolik, že někde je prostě celá vesnice bez včel, že v úlech je prázdno. Na kraji řepkového pole ale na květech pracovalo hodně včel samotářek. Nejvíc pískorypka obecná a pískorypka popelavá.

Pískorypka obecná (Andrena flavipes) sbírá nektar a pyl v květu řepky.
/Řepka s pískorypkou obecnou.
Samičky pískorypky obecné se pohybovaly mezi řepkovými květy velmi rychle, i když to jsou v květnu už ošoupané stařenky. Bylo obtížné udělat jejich zaostřenou fotografii. Povedlo se mi vyfotografovat na květu řepky jen kvalitní obrázek samečka pískorypky obecné, ten už byl svým pokročilým věkem hodně zpomalený. Samečkové sice pyl nijak záměrně nesbírají, ale jak je na fotografii vidět, taky se na jeho těle pyl zachycuje, pro opylení rostlin je užitečný.
/Pískorypka obecná, sameček, na květu řepky.
V řepkovém poli jsem viděla létat i hodně pískorypek popelavých (Andrena cineraria). No žádná před objektivem fotoaparátu nepostála, všechny mi uletěly dřív, než jsem je stihla zaostřit. Jen vedle v trávníku jsem objevila pískorypku popelavou, jak vykukuje ze svého zemního hnízdečka. Taky už to není mladice, je vidět, že má chloupky na hlavě dost olámané. Přesto se ukazuje, že pískorypky popelavé dokážou opylovat řepku olejku s velkým elánem. Tedy přesněji řečeno, jen okraje řepkových polí, daleko dovnitř porostů velkých řepkových lánů asi nezalétají, tam musí řešit opylení květů vítr, nebo samosprašnost pěstovaných odrůd.
/Pískorypka popelavá ve vstupu do hnízdečka.

Obávanými škůdci řepky jsou brouci. Nejhorší je krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus - synonymum Ceutorhynchus assimilis), kvůli němu musí zemědělci dělat insekticidní postřiky i během květení řepky.
/Brouk krytonosec šešulový.
Krytonosec šešulový má jednu generaci do roka. Dospělci přezimují v zemi a zjara po oteplení vylézají. Zpočátku se živí na různých brukvovitých plevelech. Potom přelétávají i do porostů řepky. Dospělci se vykrmují tak, že vykusují hluboké dírky do stonků a poupat. Koncem dubna a začátkem května se brouci spáří. Samičky pak začnou klást vajíčka do mladých šešulí. Jediná samička dokáže vyklást až 150 vajíček, a to do každé šešule jediné vajíčko. Do stejné šešule ale může naklást vajíčko víc samiček krytonosce. Larva se vyvíjí vždy jen v jednom semenu. V suchých letech může způsobit okolo 50% ztrát na výnosu sklizně.
/Brouci krytonosec, v pozadí blýskáček.

Dalším škůdcem řepky je blýskáček řepkový (Meligehtes aeneus). Tenhle brouk se živí pylem a nektarem květů. V řepce škodí nejvíc před rozkvětem. Aby s dostali k pylu, vyžírají v poupatech dutiny, a poškozená poupata zasychají. Do polorozvitých řepkových poupat kladou samičky vajíčka. Vylíhlé larvy se také živí květním nektarem a pylem, a přelézají z květu na květ. Larvy ale obvykle nepoškozují čnělku, proto je jejich škodlivost menší.
/Blýskáček řepkový na květu.
Tady je zachycen brouk blýskáček společně s jakousi muškou. Tedy spíš se samečkem mušákem, podle velikých a na hlavě spojených očí.
/Květ řepky s broukem blýskáčkem a muškou.
Takových muších samečků tam létalo velmi mnoho. Jsou to pravděpodobně neškodní strávníci, kterým chutná nektar z řepkových květů.
/Muška se živí v květu řepky.

Na řepce mohou škodit i různí brouci dřepčíci rodu Phyllotreta. Ti poškozují zejména mladé rostliny, hlavně na podzim vzcházející rostlinky ozimé řepky.
Já jsem je s fotoaparátem zastihla jen na sousedním plevelu úhorníku (úhorník mnohodílný - Descurainia sophia) .
/Úhorník s brouky dřepčíky.
/Úhorník s dřepčíkem v detailu.

Kde jsou v přírodě pískorypky, tam se obvykle vyskytují i jejich hnízní parazité, nomády. Tady je na květech starčku přímětníku.
/Nomáda obecná na květech starčku přímětníku.
V ČR žije 70 druhů nomád, které jsou podle fotografie obvykle nerozlišitelné, do druhů je nelze určit. Z předchozích roků mám ale zkušenost, že v téhle zemědělské krajině, kde se na polích intenzivně hospodaří, žije pouze nomáda obecná (Nomada fucata).

Motýlí louky máme v Praze tam, kde byla první seč travnatého porostu už na začátku května.
V zahradách kvetou bělotrny.
Život kolem Šáreckého potoka.
Setkání s drvodělkou fialovou, naší největší včelou samotářkou.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist