Blanokřídlý hmyz VKP Řepská step

3.5.2019 od aculeata

Víte jaké přírodní krásy se ukrývají v Řepích? Navštivte Významný krajinný prvek Řepskou step, jež je perlou této oblasti.

Významný krajinný prvek (VKP) Řepská step je malé, asi 1 ha velké, docela zapomenuté území v katastru Řepy v těsném sousedství katastru Motol. Vegetačně se nejedná o stepní biotop, ale o typické vřesoviště. Území je jednou z posledních vzpomínek na dříve rozsáhlé území vojenského cvičiště, jehož historie spadá do období Rakouska-Uherska.
Před více než sto lety musela být plocha vřesovišť v této oblasti mnohem rozsáhlejší. Vřesoviště jsou velmi cenná území pro blanokřídlý hmyz. Několik druhů včel se dokonce na vřes specializuje. V roce 2018 proběhl ve VKP Řepská step podrobný průzkum žahadlových blanokřídlých v rámci projektu „Žahadloví blanokřídlí oblasti Motola a přilehlého území,“ který by financován Magistrátem hlavního města Prahy. Celkově bylo zaznamenáno 230 druhů, což tvoří 17,9 % všech druhů žahadlových blanokřídlých žijících v ČR. Zaznamenaná vysoká druhová rozmanitost na lokalitě je zřejmě způsobena druhovou pestrostí dvouděložných rostlin a velmi vhodným substrátem ke hnízdění (písek). Významné mohou být i malý efekt používání pesticidů v okolí, historie lokality i úživnost lokality, zejména díky ovocným keřům a stromům v okolí.
/cmelaci vresoviste
Čmelák zemní (Bombus terrestris) vlevo; Čmelák hájový (Bombus lucorum) uprostřed; Čmelák skalní (Bombus lapidarius) vpravo.

Nejvýznamnější nálezy na VKP Řepská step jsou dva nové druhy pro Čechy. Stejně jako v PP Kalvárie v Motole byla zaznamenána včela ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) a byla také nalezena ploskočelka sociální (Lasioglossum marginatum). Ploskočelka bledá je samotářským druhem, který se vyskytuje brzy na jaře a jako jediná u nás má výskyt obou pohlaví synchronní na počátku jara. U jiných druhů se výskyt samců se samicemi odehrává před zimou. Ploskočelka sociální je zajímavá svou socialitou. Vytváří kolonie s 5–6 letým cyklem, což je mezi včelami výjimečné. Jde tak o nejvíce dlouhověký druh včely, jejíž královny žijí v průměru déle, než královny včely medonosné (Apis mellifera). Ploskočelka sociální se v současné době šíří a její nález v Čechách není překvapivý.
Mezi další významné zjištěné druhy patří i ty, které jsou na červeném seznamu ohrožených druhů ČR zařazené v kategorii ohrožení (EN). Jedná se zejména o trněnku tmavou (Tiphia unicolor), která bývala hojným druhem písčitých okrajů lesů, lomů a písečných přesypů. Tento druh indikuje zachovalý biotop s otevřenými plochami sypkého písčitého substrátu, který je v krajině stále vzácnější. Trněnky (Tiphiidae) jsou parazité larev listorohých brouků. Druhý zjištěný druh z kategorie ohrožení je včela ploskočelka šestiskvrnná (Lasioglossum sexnotatum). Tato ploskočelka ubývá v celé Evropě a v ČR bývala hojným a velmi početným druhem. V současné době se nalézá v ČR pouze jednotlivě a na řadě míst již úplně vymizela. Příčiny poklesu jeho populací nejsou přesně známé, ale zřejmě půjde o změnu struktury krajiny a její obhospodařování. Další z významných druhů je včela ploskočelka tmavonohá (L. nigripes), která je velmi teplomilná a stav jejích populací se v současné době spíše zlepšuje. V Čechách byla dokonce po cca 40 let ´nezvěstná´. Oproti minulosti je však stále velmi málo početná, proto byla zařazena do kategorie zranitelný druh.
/piskorypka cekankova a piskorypka mochnova
Pískorypka čekanková (Andrena pollita) vlevo, pískorypka mochnová (Andrena potentillae) vpravo.

Stejně jako na jiných lokalitách v okolí, byly i zde některé druhy běžné krajiny, které bývaly hojné a dnes se vyskytují podstatně méně často. Jedná se o pískorypku zrnitou (Andrena labialis), pískorypku čekankovou (A. polita), pískorypku mochnovou (A. potentillae), pískorypku rozrazilovou (A. viridescens), pískorypku potulnou (A. vaga), či pilorožku zdravínkovou (Melitta tricincta). Většina těchto včel je specializovaná na jeden rod rostlin, z čehož také pramení jejich ohrožení. V rámci čeveného seznamu ohrožených druhů ČR jsou zařazeny do kategorií zranitelný, nebo téměř ohrožený.

/Na obrázku jsou patrné drobné otvory - vchody do hnízd pískorypek.
Na obrázku jsou patrné drobné otvory - vchody do hnízd pískorypek.

Byla zaznamenána také kukaččí včela nomáda černohřbetá (Nomada atroscutellaris), která parazituje u pískorypky rozrazilové, což svědčí o velké populaci hostitelského druhu. Z kukaččích včel byla dále spatřena nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata), která parazituje na včele stepnici jarní (Eucera nigrescens) a dále ostnoštítka třízubá (Dioxoides tridentata), která parazituje na některých včelách z čeledi čalounicovitých (Megachilidae). Ze zajímavých kutilek pak byl nalezen stopčík Enslinův (Pemphredon enslini), který se obvykle nalézá na zachovalých biotopech s pestrou strukturou. Byly zaznamenány také 3 zajímavé druhy hrabalek. Nejvýznamnější je asi hrabalka mřížkovaná (Poecilagenia rubricans), která se vyskytuje na biotopech lesostepního charakteru. Hrabalka obecná (Priocnemis vulgaris) a hrabalka hbitá (P. agilis) pak patří mezi ustupující druhy běžné krajiny.
Lokalitu Řepské vřesoviště je potřeba extenzivně udržovat většími a menšími zásahy do vegetace a substrátu. Prořezávání keřů a stromů je potřeba dělat průběžně, jinak by uhynuly všechny zajímavé druhy bylin, které nemají rády zástin. Zejména je pak potřeba udržovat obnažený písčitý substrát, a to jak občasnou pastvou, tak i stržením drnu. Tento typ zásahu byl častý v době využívání plochy, jako vojenské cvičiště. Umožňuje přežití vzácným druhům hmyzu i obnovu vřesu, který je tomto místě již přestárlý a samovolně hyne.
Zajímavou entomofaunu zde můžete spatřit od jara do posledních teplých dní podzimu.


Zajímavosti z pražské Stromovky.
Kloš jelení
Mladé čmeláčí matky využívají oteplení a opět vyletují na květy.
Obrázky od potoka z Dolní Šárky.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist