V parku Ladronka kvete mohutný jeřáb prostřední.

18.5.2019 od Hanka

Jeřáb prostřední je nyní často vysazovaný druh stromu. V pražských parcích a v uličních stromořadích se s ním lze často setkat, ale jen s mladými stromy. Starší mohutné stromy jsou v Čechách k vidění jen vzácně. Teď v polovině května je naplno rozkvetlý, a tak chci jeho fotografie ukázat.

Naplno rozkvetlý jeřáb prostřední. Je to veliký strom, v dolní části s mohutným kmenem.
Kdysi bývalo moderní vysazovat do parků tři nebo čtyři stromečky vedle sebe tak těsně, aby jejich kmeny srostly. Odhaduji, že podivný tvar větvení tohoto jeřábu má původ právě v takovém srůstu původně několika jedinců. Dnes už se takové výsadby nedělají, neosvědčily se. Fotografovaný jedinec jeřábu prostředního na Ladronce je světlou vyjímkou, kde to dopadlo dobře a vyrostl krásný mohutný strom.
/Jeřáb prostřední, rozkvetlý strom.
Ve květech všech druhů našich jeřábů bývají hojní brouci. Zde je brouk pestrokrovečník na květech jeřábu prostředního.
/Jeřáb prostřední a brouk pestrokrovečník na květech.
Květenství a listy.
/Jeřáb prostřední, květenství.

Na květech jeřábu prostředního mne překvapilo obrovské množství dělnic včel medonosných. Celá rozkvetlá koruna stromu hučela jak ve včelím úlu. To je velký rozdíl proti jeřábu ptačímu, toho si včely prakticky nevšímají.
/Jeřáb prostřední, květy se včelou medonosnou.
Může to být i tím, že na Ladronce je nyní květů nedostatek. Ovocné stromy už jsou odkvelé, a trávník je tu posečený na krátko, nejsou v něm kvetoucí bylinky. Tak se všechen zdejší hmyz soustřeďuje na rozkvetlý jeřáb prostřední.

Počasí je pořád dost chladné, sluníčka je málo. Proto se včely medonosné snaží pracovat v teplejší, osluněné části koruny. Takové květy navštívily včely během dne mnohokrát, a strom v nich nestačil vytvářet mnoho nového nektaru a pylu. Naopak otužilí čmeláci (přesněji řečeno čmeláčí dělnice) vyhledávali květenství ve stínu uvnitř koruny stromu, kde byly květy nenavštěvované, s množstvím pylu a zřejmě i plné květního nektaru. (To je ale špatná situace pro fotografování. Tady považuji za důležité dokumentovat, že jeřáb prostřední je pro čmeláky atraktivní zdroj potravy. Kvalita fotografie je v tomto případě druhořadá.)
Dělnice druhu čmelák skalní (Bombus lapidarius).
/Jeřáb prostřední a čmelák skalní.

Při sběru pylu se čmeláčí dělnice pohybují po květech velmi rychle. Dělnice druhu čmelák zemní nebo čmelák hájový.
/Jeřáb prostřední a čmelák zemní.
S velkými pylovými rouskami na nožičkách.
/Jeřáb prostřední a čmelák s rouskami pylu.
Samičky a dělnice druhů čmelák zemní (Bombus terrestris) a čmelák hájový (Bombus lucorum) si jsou navzájem podobné, spolehlivě se dají rozlišit jen při mikroskopickém zkoumání mrtvých jedinců. Podle fotografie se rozlišit nedají. Oba dva tyto druhy patří v ČR k nejhojněším čmelákům.

Na květech byli velmi hojní i drobní broučci listohlodi.
/Jeřáb prostřední, květ s brouky listohlody.
Asi se neživí jen okusováním zelených listů, je tu i dost okousaných okvětních lístků.
/Brouci listohlodi spolu.

Motýlí louky máme v Praze tam, kde byla první seč travnatého porostu už na začátku května.
V zahradách kvetou bělotrny.
Život kolem Šáreckého potoka.
Setkání s drvodělkou fialovou, naší největší včelou samotářkou.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist