Aktuality Seznam

14.8.2018

Křižák pruhovaný má horké léto rád.

od Hanka

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je původně subtropický druh. Odborníci popsali jeho přítomnost v ČR poprvé v roce 1991, pravděpodobně tu mohl žít nepozorovaně už o pár roků dřív. Je to druh, kterému oteplování klimatu prospívá, a nyní se po ČR šíří všude. Dostává se úspěšně i kousek dál na sever, je to nejúspěšnější druh svého rodu, většinu příbuzných druhů z tohoto rodu má totiž v tropech.
Je nápadný svou velikostí, samička je dlouhá až 18 mm, a zejména je pro nás neobvyklé jeho vosí zbarvení.

Dospělou samičku fotografoval v srpnu 2018 Karel Netsch.

Číst více

3.8.2018

Obrázky od vltavských tůní za Prahou.

od Hanka

V současných horkých dnech se vydávají k vodě lidi i další živáčkové.
Nejvíc mne překvapila vážka červená (Crocothemis erythraeae). V předchozích letech jsem jí nikdy neviděla. V literatuře o ní píšou, že je to africký druh, který se v posledních letech začal šířit na sever.
V naší přírodě probíhá nejen oteplování, ale najednou tu máme i takové migrující africké druhy, o kterých jsme si dřív vůbec nemysleli, že by mohli v české přírodě taky žít. Dokáže u nás vážka červená taky úspěšně vychovat svoje potomstvo? Nevím, možná to zatím neví nikdo.

Číst více

23.7.2018

Významný krajinný prvek Kotlářka - přírodně cenné plochy nový Metropolitní plán Prahy vymezuje jako stavební pozemky.

od Hanka

Praha je krásné město. Turisté z ciziny označují Prahu jako nejkrásnější město kvůli množství zeleně. Na území Prahy máme přírodní rezervace, přírodní památky i plochy evropsky významných přírodních lokalit Natura 2000.
Jenže tohle všechno nový metropolitní plán Prahy vůbec nebere v úvahu, přírodně cenné plochy vůbec nevyznačuje. Naopak, třeba Přírodní rezervaci Divoká Šárka zpracovatelé metropolitního plánu vykreslují jako lokalitu zastavěnou - prý jsou tam asi 3 nebo 4 domečky (možná už z 18. století), a proto je nutno celou plochu přírodní rezervace označit v plánu jako zastavěnou, v plánu nerozlišitelnou od okolních zastavěných území.
Podobně metropolitní plán nebere v úvahu, že lokalita Kotlářka (součást Centrálního parku Hanspaulka v Praze 6) je rozhodnutím orgánů ochrany přírody vyhlášená jako Významný krajinný prvek, a nově tu mají vzniknout stavební parcely.

Číst více

20.7.2018

Sprašové stěny v lokalitě bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.

od Hanka

Sprašové stěny jsou zajímavé tím, kdo všechno v nich bydlí. Nejvíc jedinců blanokřídlého hmyzu se tu pohybuje brzy na jaře, ale i teď v červenci stojí za to stěny pozorovat. Pouze je problém, že se s fotoaparátem nejde dostat blízko. Přístup je zarostlý, a vlastně by ani nebylo správné si sem cestu vytvářet, následně by to tu mohlo být pro děti nebezpečné, kdyby sem pak taky lezly. Proto jsem zdejší hmyz fotografovala na rostlinách v okolí.

Číst více

16.7.2018

Co kvete včelám v červenci.

od Hanka

Léto už bývá na květy chudé. Většina stromů je odkvetlých. V některých lokalitách už je květů tak málo, že včelaři tu musí včelstva přikrmovat cukrem. Jinde ale mají štěstí. Třeba tam, kde vedle jejich úlů na poli rozkvetly slunečnice.
Staré odrůdy slunečnic mívaly v květech hodně nektaru, včely na slunečnicích nasbíraly tolik, že včelař ještě na konci července vytáčel mnoho medu. V současnosti to bývá horší, moderní odrůdy asi nejsou tolik závislé na opylení hmyzem, a také nektarodárnost je slabší, stačí jen pro výživu samotného včelstva. Ale díky za to, dostatek pylu je pro výživu včel důležitý.

Číst více

12.7.2018

Mravenci a mšice na kořenech rostlin.

od Hanka

Všichni jsme zvyklí vídat mšice a mravence na stoncích a listech rostlin. Mnoho druhů mšic žije i na kořenech, a ty unikají lidské pozornosti. Ale neunikají pozornosti mravenců, ba naopak, někteří mravenci se na ně specializují. V letošním roce mne nepříjemně překvapili na kořenech rajčat. Zpočátku silné sazenice rajčat začaly žloutnout, zdánlivě bez příčiny. Tak jsem jedno vytrhla a podívala se na kořeny.

Číst více

5.7.2018

Jak se v Praze vyrojili mravenci.

od Hanka

V prvních červencových dnech nastalo v Praze velké mravenčí rojení. Mladé samičky a samečkové si udělali svůj letecký den, vzduch jich byl plný. Hlas přírody nařizuje samičkám, aby si ve svůj svatební den vybraly toho nejzdatnějšího ženicha, který jejím potomkům předá správnou genetickou informaci. Ale i samečkové si vyhledávají zdatné samičky, které předvádějí hezkou leteckou akrobacii (o nemocné a poškozené samičky zájem není).

Číst více

2.7.2018

Plevel na polích

od Hanka

Letošní suché jaro je na mnoha místech pro zemědělce pohromou. Tedy - někde občas trochu zapršelo i v suchých měsících, a tam to vypadá s budoucí úrodou dobře. Ale v některých oblatech, a to i hned u Prahy, bylo skutečné sucho. Vysetá semena často vůbec nevzešla, a nebo hned po vyrašení celá rostlinka zaschla. Jen některý plevel se ukázal jako suchu odolný.
Na květu pcháče rolního mne překvapil otakárek fenyklový.

Číst více

17.6.2018

Obnova pražských ovocných sadů.

od Hanka

V dřívějších stoletích bylo kolem Prahy mnoho ovocných sadů a pastvin. Nyní se pražký magistrát snaží aspoň některé z těchto opuštěných a zanedbaných sadů obnovovat. To je dobře.
Staré kmeny je snaha zachovávat. Žije v nich hodně druhů brouků, a ve starých vykousaných broučích otvorech se následně ubytovávají i mnohé druhy blanokřídlého hmyzu.
Údržbu přírodně bohatých lokalit řeší město tradiční pastvou ovcí a koz.

Číst více

10.6.2018

Hlemýžď balkánský žije v Praze už 10 roků.

od Hanka

Hlemýžď balkánský (Helix lucorum) je další z nových přitěhovalců v Čechách. (Poprvé byl objeven v Praze v roce 2008 na nákladovém nádraží v Praze na Žižkově.)
A letošní počasí mu velmi vyhovuje.
Velké sucho přečkal u mne ve skleníku, kde jsem denně zalévala. Horko ve skleníku mu skutečně nevadilo, vídala jsem ho tam i v těch největších vedrech.
Naopak našeho původního hlemýždě zahradního jsem letos u mne na zahradě nezahlédla. Ten se asi přestěhoval někam na chladnější, severní svah, ideálně blíž k potoku.
Změna klimatu přináší i změny ve spektru druhů, které u nás žijí.

Číst více