Aktuality Seznam

25.8.2016

Pcháčová louka u Šáreckého potoka.

od Hanka

Rostou tady, na podmáčené louce, vedle sebe pcháč zelinný a pcháč šedý. Zatímco pcháč zelinný bývá na vlhkých loukách skoro všudypřítomný, pcháč šedý je na území Prahy vzácnější (ve Středočeském kraji je ale pcháč šedý častým druhem).

Číst více

12.8.2016

Záhada přírodní rezervace Divoká Šárka.

od Hanka

7. 8. 2016 mne krásné počasí vylákalo do Divoké Šárky. Myslela jsem si, že tady v členitém terénu a na rozsáhlých loukách najdu zajímavé druhy blanokřídlých. Ale je to ZÁHADA, NENÍ TU NA KVĚTECH SKORO NIC. Tedy přesněji, jsou tu dělnice včel medonosných, ty ale dokážou létat i 5 až 10 km daleko, když je to nutné. Pak tu jsou dvoukřídlí, včetně těch, co lidem sajou krev. Občas sršeň, vyjímečně ojedinělý čmelák, pár drobných motýlků, a jinak nic. Vidět během celodenního výletu tak málo jedinců hmyzu je neobvyklé, to snad i v zatravněných pásech tramvajových kolejí je biodiverzita bohatší.
Jaká péče o travnaté plochy tu v minulosti byla, že nyní je zde na květech tak málo života? Kolik litrů chemických postřiků (zemědělských pesticidů) se taky v lesích přírodní rezervace v předchozích letech (měsících) použilo?
Nebo udělali při aplikaci pesticidů něco špatně zemědělci na sousedních polích? Nebo je problém s údržbou ploch na letišti? Nebo tu byly všechny louky posečené na 100% najednou, hmyz tu neměl květy s potravou, proto odletěl hledat stravu v sousedních polích, a tam ho zemědělci ošetřili insekticidem?

Číst více

11.8.2016

Louka za přírodní památkou Baba v srpnu.

od Hanka

Některých pohledů se včelaři děsí. Mladé včely, které se líhnou v úlech v červenci a v srpnu, se musí pořádně vykrmit květním pylem. Jejich posláním je úspěšně přezimovat a zjara vychovat novou generaci včelích dělnic. A teď už je pyl jen v květech rostlin na loukách.
Mladá čmeláčí matka je na tom taky tak. Aby dobře přezimovala, musí se pořádně krmit, musí mít před zimou v těle pěkně veliké tukové tělísko, zásobu na zlé časy.

Číst více

31.7.2016

Louka na skalním ostrohu za přírodní památkou Baba

od Hanka

Tahle louka vyniká množstvím hmyzu. Je přírodovědně daleko bohatší a zajímavější než sousední skalnatý svah přírodní památky Baba, a přitom se na tu louku žádná ochrana nevztahuje. Není sečena mozaikově, jak by tady bylo potřeba, stroje tu vždy zničí všechny květy rostlin najednou. Letos je oproti dřívějšku zlepšení alespoň v tom, že tahle louka byla posečená už 2x včas, dokud kvetly stromy a hmyz měl k dispozici nektar z květů na stromech. Teď už louka opět začíná kvést. (A snad tu nedojde k dalšímu vysečení 100% plochy, slétává se sem hmyz z okruhu několika km, v nejbližším okolí jiné květy pro hmyz nejsou.)
Tady by člověk mohl fotografovat mnoho dnů po sobě, a stále by objevoval nové a nové druhy, které ještě nemá vyfotografované.

Číst více

22.7.2016

Louka pod Špitálkou je letos sečená mozaikově, to je pro přírodu pokrok k lepšímu.

od Hanka

V minulém roce tu totiž v létě došlo ke stoprocentnímu vysečení. A stále je to znát. Zatímco v předchozích letech tu na porostech vojtěšky bzučelo mnoho hmyzu, letos se musí člověk chvilku dívat a hledat, než něco objeví.
Ale ukazuje se, že všechno zlé může být i k něčemu dobré. Všimla jsem si, že na jiných loukách, kde je mnoho čmeláků, chybí drobné druhy hmyzích opylovatelů, mohutní čmeláci ty menší druhy z lokality vytlačí. Nyní je louka pod Špitálkou vzácná přítomností těch malých druhů. Nejdůležitější z nich je pilorožka vojtěšková, specialistka na opylování vojtěšky. Výrobci osiva by nám jí záviděli, bez přítomnosti několika druhů samotářských včel nejde osivo vojtěšky (ekonomicky hodnoceno) získat.

Číst více

19.7.2016

Motýlí a čmeláčí louka nad usedlostí Šafránka

od Hanka

Kdysi tu prý kousek nad loukou vedla prastará zemská stezka z Prahy do Německa. Později (1720 až 1723) tam vznikla slavná poutní cesta do kláštera v Hájku. Plocha mezi loukou a poutní cestou je teď prakticky neprůchodná nebo jen těžko průchodná, zato louka je z přírodovědného hlediska vynikající.



Číst více

10.7.2016

Pražská příroda je nenahraditelná.

od Hanka

V okolí měst žije mnoho druhů živáčků, kteří jinde v zemědělské krajině vyhynuli.
V zemědělství se teď většina plodin pěstuje v rozsáhlých monokulturách a metodou tzv. "pod trvalou insekticidní clonou". A tak před vyhynutím zachraňují mnoho druhů právě města. Je potřeba to vědět a vážit si toho. A taky neustále hledat a zamýšlet se, co přírodě pomáhá. Není to jednoduché, názory na ochranu přírody se v posledních desetiletích několikrát změnily, a ani teď nedokáže nikdo jednoznačně říct, co je dobré a co špatné.

Číst více

23.6.2016

O krásné louce u Šáreckého potoka nad Kalinovým mlýnem podruhé.

od Hanka

Zdejší louka pořád překvapuje zajímavou přírodou. Jednotlivé kvítky kohoutku lučního ještě kvetou, a lákají mnoho hmyzu, většina už ale má zralé plody, ze kterých se sypou semena.

Číst více

17.6.2016

Moderní architekti milují dlažbu.

od Hanka

Venkovní dlažba, to je dobré řešení. Dešťová voda se v dlažbě vsakuje do podzemí, nezatěžuje kanalizaci jako vyasfaltované nebo zabetonované plochy. Je to řešení blízké přírodě, a příroda to umí využívat. Obsazuje všechny přístupné škvíry, usídluje se tam, prorůstá, nadzdvihává kostky. A my lidi těžko vymýšlíme, co s tím. Většinou se to řeší s pomocí herbicidů, ale ukazuje se, že hebicidy nejsou tak neškodné, jak nám donedávna výrobci pesticidů tvrdili. Je potřeba hledat jiná řešení. Praha 6 se o to na plochách, které má v péči, snaží.

Číst více

12.6.2016

Halda zeminy a sutí, to je čmeláčí ráj.

od Hanka

Z Prahy 6 máme prodloužené metro, a v Praze 5 mají nejen stanici metra, ale taky haldu vytěžené zeminy a dalších sutí. Svahy haldy jsou v některých místech velmi strmé, hrozí tu nebezpečí sesuvů hlíny, vstup na haldu je zakázán (dovolen jen souhlasem MČ Praha 5). Čmelákům zákaz nevadí, nikde jsem neviděla tolik jedinců druhu čmelák zemní jako právě tady.

Číst více