Aktuality Seznam
20.5.2022
Pelonosky hluchavkové se letos nejlépe vyrovnaly s výkyvy počasí na začátku jara a v předjaří.
od Hanka
Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) je teď v Praze nejhojnějším druhem včely samotářky. Tvarem těla je podobná malým čmelákům, je to jejich blízká příbuzná, ale na rozdíl od čmeláků si nevychovává v hnízdečku dělnice.
Pelonosky jsou schopné létat i za nízkých venkovních teplot, umí si zahřát křídlové svaly třesem až na 40°C, pokud je to potřeba. Naopak pískorypky a většina dalších druhů včel samotářek se musí nejprve zahřát na slunci a teprve potom jsou schopné létat. Dělnice včel medonosných se zahřejí uvnitř svého úlu a snadno vyletí ven, pokud ale venku prochladnou, tak už se nejsou schopné vrátit domů.
11.5.2022
V květnu létají v přírodě vosí matky zakladatelky.
od Hanka
A mám dojem, že jich je letos víc než v jiných letech. Dokonce se mi nedávno podařilo fotografovat matku druhu vosa prostřední (Dolichovespula media). Ta je v Praze trochu vzácnější. S dělnicemi tohoto druhu se tu lidi v létě občas setkávají, protože dělnic bývá v hnízdě mnoho a ty po většinu svého života létají venku a shánějí potravu pro larvy. Naopak vosí matky se pohybují venku právě jen na začátku května, kdy samy zakládají hnízdečka. Později převezmou jejich práci vylíhlé dělnice a vosí matky už se pak věnují pouze kladení vajíček uvnitř hnízda, a tam člověk s fotoaparátem nevidí.
Číst více
29.4.2022
Které druhy hmyzu se mi povedlo fotografovat v dubnu na dejvické zahrádce.
od Hanka
Nejvíc zajímavostí objevím vždycky doma na zahrádce. Každé jaro se ukáže paličatka zimolezová (Abia aenea). Ta patří do skupiny blanokřídlí širopasí, odborníci pro ně používají název Symphyta. Charakteristickým znakem širopasých je zadeček, který nasedá na hruď v plné šíři. Blanokřídlí širopasí jsou vývojově starší, v mnoha ohledech primitivnější. Samičky širopasých nakladou svoje vajíčka na vhodná místa, ale vylíhlé larvičky už se pak musí o sebe starat samy, dospělci jim v ničem nepomáhají. Larvy širopasých se podobají housenkám, říká se jim housenice.
Číst více
17.4.2022
Na skalách kvetou tařice.
od Hanka
Na skalách v Praze a okolí teď svítí květy tařice skalní. Po jejich rozkvětu se obvykle počasí zase výrazně ochladí, ale potom už tu skutečně bude jaro.
Tařice hmyz skoro neláká, ve květech má buď velmi málo nektaru a nebo vůbec žádný. Zřejmě počítá s tím, že v termínu jejího kvetení je ještě chladno a hmyz teprve začíná létat. A tařice musí začít s kvetením brzy zjara, dokud je ještě ve skalních štěrbinách trochu vlhkosti. V dalších měsících už budou muset její listy na skalách odolávat velkému suchu a horku.
14.4.2022
Ropuchy se letos s rozmnožováním trochu opozdily.
od Hanka
Pražský magistrát postupně nechává vybudovávat tůně kolem pražských potoků. Pro přírodu je to velké obohacení. Ve větších vodních nádržích totiž obvykle žije mnoho ryb, a těm slouží žabí vajíčka jako potrava. Tedy nejenom rybám, kachny a další ptáci se také rádi přiživí. Naopak v malých tůních se dokáže úspěšně vyvíjet mnoho živočichů.
Před pár dny začaly k tůním a rybníčkům přicházet ropuchy. Ony mají uložené v paměti, ve kterém místě se vyvíjely jako půlci a kde se poprvé podívaly na souš jako malé žabičky. Na taková svoje místa se vracejí i ze vzdálenosti několika kilometrů, aby se tu setkali samečkové se samičkami a pak došlo k nakladení vajíček. Vlastnímu rozmnožování předchází synchronizovaný společný přesun k vodě.
8.4.2022
V letošním roce má hmyz potíže s jarními výkyvy počasí.
od Hanka
Neobvykle suchý a teplý únor nebyl příznivý pro život přírody. A následující rozkolísání teplot v březnu a chladný začátek dubna také nikoho nepotěšil. Řada druhů hmyzů se s tím srovnává s potížemi, a mnohé rostliny také mají problémy. Normálně je to tak, že probouzení ze zimního spánku je u hmyzu sladěné s termínem rozkvětu jejich nejoblínější rostliny. A to se letos nepovedlo. Velmi výživný nektar a pyl mají vrby jívy, právě na nich se vždycky včely a čmeláci hodně posilní po zimním vyčerpání. Jenže letos vykvetly jívy už v březnu právě v době, kdy bylo chladno a hmyz kvůli počasí téměř nemohl létat.
Na horní fotografi je dělnice včely medonosné na květech meruňky 26. 3. 2022.
30.3.2022
Skokani v pražských tůních.
od Hanka
Skokani hnědí využili několik teplých dnů před koncem března a sešli se na vhodných místech kvůli kladení vajíček. Skokan hnědý (Rana temporaria) je velmi otužilý druh, je to jedna z našich nejdříve se rozmnožujících žab. Jejich rozmnožování probíhá hromadně. Nejdřív se na vhodném místě scházejí samečkové. Vyhlédnou si obvykle nějakou mělčinu, která je zarostlá vodní vegetací. Samečkové tam pak lákají samičky tak, že hromadně vydávají oznamovací hlas. Ten na člověka působí dojmem jako slabé mručení. Samičky se orientují podle volání samců a přicházejí do vody za samečky.
Číst více
10.2.2022
V únoru je vhodná doba na vybudování hotýlku pro včely samotářky.
od Hanka
V ČR je potvrzený výskyt 600 druhů včel. Biologicky vzato se počítají mezi včely všechny takové druhy, které se jako larvičky vyvíjejí na zásobách z květního nektaru a pylu. Většina z nich je drobných, unikají lidské pozornosti. Pouze jediný druh, včela medonosná, ale dokáže nasbírat tolik zásob, že jim mohou včelí med odebírat také lidi. Ostatní druhy včel jsou schopné nanosit do svých hnízdeček jenom tolik, kolik stačí na výživu jejich vlastního potomstva. Od jiných druhů včel tedy nezískáme med, ale co se týká opylování rostlin, tak tady dokážou včely samotářky a čmeláci plně nahradit práci včel medonosek (čmeláci jsou také z čeledi včelovití). V posledních desetiletích lidé zavlekli z jiných světadílů do Evropy na včely medonosné mnoho nemocí a škůdců, s jakými se naše včely během svého vývoje nikdy nesetkaly a nejsou schopné se jim bránit.
Do budoucna musíme počítat s tím, že aby se povedlo zachovat náš druh evropské včely medonosné, budou muset být jednotlivá stanoviště včelařů od sebe vzdálená alespoň 10 km, aby se zabránilo mohutnému šíření nemocí. Ani taková vzdálenost úplně nepomůže, trubec (včelí sameček) se nechce pářit se svými sestrami nebo sestřenicemi, jako v pohádkách ho lákají nevěsty za sedmero horami a sedmero řekami, dokáže během svého života odletět až 70 km daleko od svého rodného úlu. A nestojí ho to ani moc námahy, stačí, aby se vznesl do výšky a nechal se dál unášet větrem.
Jisté je, že v mnoha oblastech budou dělat všechnu opylovací práci na rostlinách jen včely samotářky a čmeláci (a taky vítr, mnoho rostlin opyluje vítr, a mnoho rostlin vytváří kvalitní semena i bez opylení cizím pylem).
7.2.2022
Teplo včelího úlu a vůně medu lákají i nezvané návštěvníky.
od Hanka
Včelaři kontrolují svoje včelstva i v únoru. Je to nutné kvůli sledování zdravotního stavu včel, zejména se v této době zjišťuje přítomnost roztočů Varroa. A občas je překvapením zjištění výskytu dalších návštěvníků včelích úlů.
Nedávno byl takovým zajímavým nálezem lišaj smrtihlav (Acherontia atropos).
Housenky lišaje smrtihlava se živí mnoha druhy rostlin, v českých podmínkách jsou jejich hlavní živnou rostlinou brambory. Nyní to vypadá, že zemědělci používají při pěstování brambor méně insekticidů a že se u nás začíná smrtihlavům dařit.
6.1.2022
Malá říčka v pražské Stromovce, co se kolem ní chystá, ale nemělo by.
od Hanka
Malá říčka ve Stromovce je bývalé vltavské rameno. V dřívějších stoletích poháněla vodní kolo Císařského mlýna, později také zařízení bubenečské papírny. Po roce 1890 tu ale lidé začali vymýšlet mnoho změn. Nejdřív vznikl v roce 1893 pro sousedství Malé říčky projekt kanalizačních staveb od Williama Heerleina Lindleye. A v červnu roku 1906 byla uvedena do provozu bubenečská čistírna odpadních vod, která dnes funguje jako muzeum. Také v letech 1899 až 1902 byla prováděná regulace Vltavy a byl zřízen bubenečský plavební kanál. Při té příležitosti byla část původního ramena Malé říčky zasypaná a její voda je nyní vedená do Vltavy podzemním potrubím. Stromovkou Malá říčka stále protéká. Na horním obrázku je vyfotografované místo, kudy vltavská voda vtéká do Malé říčky ve Stromovce.
Číst více