čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum) je druh, který se hojně vyskytuje ve Středomoří. V Čechách byla donedávna neznámá, v posledních dvou letech se objevuje i tady. Je dlouhá jen 7 až 8,5 mm. Její přítomnost na květech snadno uniká pozornosti, protože se podobá jiným druhům ploskočelek, co jsou u nás časté. Velmi nápadné jsou ale vstupy do jejich hnízdeček. U vstupů do podzemního hnízdečka si ploskočelky pospolné budují poměrně pevné hliněné "komínky".
Ploskočelka pospolná Lasioglossum marginatum
Komínky bývají vysoké víc než 5 cm.
Na místech, kde se ploskočelkám pospolným dobře daří, bývá hodně jejich "komínků" blízko sebe.
Ploskočelka pospolná sedí na listu nad hnízdečkem.
Ploskočelka pospolná má od všech ostatních příbuzných druhů velmi odlišný vývojový cyklus. Je to jediný eusociální druh ploskočelek s víceletým generačním cyklem.
Na podzim oplozená samička zakládá brzy zjara v zemi svoje nové hnízdečko. Sama vybuduje až 6 plodových komůrek, zásobí je potravou z květního nektaru a pylu, a naklade do nich svoje vajíčka. Potom hnízdečko zevnitř uzavře. Dělnice se vylíhnou v létě, a zůstávají spolu s matkou uzavřené uvnitř hnízdečka až do jara následujícího roku. Zjara začnou dělnice přistavovat nové plodové komůrky, a jejich matka do nich opět naklade vajíčka. Koncem května matka hnízdečko opět uzavírá. Nová generace dělnic se líhne v srpnu.
Tento postup se opakuje až do šestého roku. Každý rok se počet dělnic zvyšuje, v posledním roce může být v hnízdě až 1500 jedinců. Generační vývoj kolonie končí vylíhnutím pohlavní generace, tedy mladých samečků a samiček. Na podzim se vstupy hnízdeček otevírají, a mladí samečci se pak rozletují do širokého okolí, aby se spářili s nepříbuznými samičkami z jiných hnízd. Oplozené samičky pak přezimují v mateřském hnízdě, na jaře si pak každá založí svoje nové hnízdečko.
A proč to ploskočelky pospolné takhle dělají, proč se nevyvíjejí od jara do podzimu podobně jako naše původní české druhy ploskočelek? Odhaduji, že se jedná o přizpůsobení životního cyklu velmi suchému prostředí. V mnoha oblastech ve Středomoří prší jenom zjara, a všechno kvete jen v této době. Později už bývá sucho, rostliny v suchu pak zasychají a nekvetou. Proto si ploskočelka pospolná rozložila vývojový cyklus do více roků. Naše původní české společenské druhy ploskočelek si stíhají vychovat dělnice a následně pohlavní generaci během léta a podzimu téhož roku.
Dělnice ploskočelky pospolné sbírají nektar a pyl ve květech mnoha druhů rostlin.
Na květech rezedy žluté.
Na květech svídy.
Dělnice ploskočelky pospolné na poupěti plané růže.
Vstup do hnízdečka většinou některá z dělnic hlídá proti vniknutí hnízdních parazitů. Na fotografii jsou vidět tykadla a kousek hlavičky ve vstupu.
Ve vstupech do hnízdeček jsou vidět skryté hlavičky dělnic.
Hlídání hnízdeček před parazity je důležitá činnost. Hnízdní paraziti se skutečně snaží do hnízdeček proniknout. Tady je na fotografii vidět návštěvnice s červeným zadečkem - ruděnka (Sphecodes sp.).
Přesný druh ruděnky podle fotografie nelze určit. Byla ale pozorovaná, jak se zkouší dostat dovnitř do hnízdečka, ale vždy, když se ve vstupu setkala s hlídající dělnicí ploskočelky, tak ruděnka odletěla hledat jinam.
Portrét dělnice.
Vstupový komínek mezi mateřídouškou. Ve vstupním otvoru jsou vidět 2 tykadla.
Fotografie Hana Kříženecká a Jaroslav Svoboda.
Víc fotografií hnízdeček je na
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=124
Nejnovější z atlasu
