Ploskočelka pospolná Lasioglossum marginatum


čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum) je druh, který se hojně vyskytuje ve Středomoří. V Čechách byla donedávna neznámá, v posledních dvou letech se objevuje i tady. Je dlouhá jen 7 až 8,5 mm. Její přítomnost na květech snadno uniká pozornosti, protože se podobá jiným druhům ploskočelek, co jsou u nás časté. Velmi nápadné jsou ale vstupy do jejich hnízdeček. U vstupů do podzemního hnízdečka si ploskočelky pospolné budují poměrně pevné hliněné "komínky".

Komínky bývají vysoké víc než 5 cm.
/Hliněný komínek v trávě a ploskočelka pospolná.
Na místech, kde se ploskočelkám pospolným dobře daří, bývá hodně jejich "komínků" blízko sebe.
/Vstupy do hnízd ploskočelek.
Ploskočelka pospolná sedí na listu nad hnízdečkem.
/Ploskočelka pospolná, zvětšený obrázek.

Ploskočelka pospolná má od všech ostatních příbuzných druhů velmi odlišný vývojový cyklus. Je to jediný eusociální druh ploskočelek s víceletým generačním cyklem.

Na podzim oplozená samička zakládá brzy zjara v zemi svoje nové hnízdečko. Sama vybuduje až 6 plodových komůrek, zásobí je potravou z květního nektaru a pylu, a naklade do nich svoje vajíčka. Potom hnízdečko zevnitř uzavře. Dělnice se vylíhnou v létě, a zůstávají spolu s matkou uzavřené uvnitř hnízdečka až do jara následujícího roku. Zjara začnou dělnice přistavovat nové plodové komůrky, a jejich matka do nich opět naklade vajíčka. Koncem května matka hnízdečko opět uzavírá. Nová generace dělnic se líhne v srpnu.
Tento postup se opakuje až do šestého roku. Každý rok se počet dělnic zvyšuje, v posledním roce může být v hnízdě až 1500 jedinců. Generační vývoj kolonie končí vylíhnutím pohlavní generace, tedy mladých samečků a samiček. Na podzim se vstupy hnízdeček otevírají, a mladí samečci se pak rozletují do širokého okolí, aby se spářili s nepříbuznými samičkami z jiných hnízd. Oplozené samičky pak přezimují v mateřském hnízdě, na jaře si pak každá založí svoje nové hnízdečko.

A proč to ploskočelky pospolné takhle dělají, proč se nevyvíjejí od jara do podzimu podobně jako naše původní české druhy ploskočelek? Odhaduji, že se jedná o přizpůsobení životního cyklu velmi suchému prostředí. V mnoha oblastech ve Středomoří prší jenom zjara, a všechno kvete jen v této době. Později už bývá sucho, rostliny v suchu pak zasychají a nekvetou. Proto si ploskočelka pospolná rozložila vývojový cyklus do více roků. Naše původní české společenské druhy ploskočelek si stíhají vychovat dělnice a následně pohlavní generaci během léta a podzimu téhož roku.

Dělnice ploskočelky pospolné sbírají nektar a pyl ve květech mnoha druhů rostlin.
Na květech rezedy žluté.
/Ploskočelka pospolná na květech rezedy žluté.
Na květech svídy.
/Ploskočelka pospolná na květech svídy.
Dělnice ploskočelky pospolné na poupěti plané růže.
/Ploskočelka, dělnice na poupěti plané růže.

Vstup do hnízdečka většinou některá z dělnic hlídá proti vniknutí hnízdních parazitů. Na fotografii jsou vidět tykadla a kousek hlavičky ve vstupu.
/Tykadla ploskočelky vykukují z komínku.
Ve vstupech do hnízdeček jsou vidět skryté hlavičky dělnic.
/Hlavičky dělnic ve vstupech.

Hlídání hnízdeček před parazity je důležitá činnost. Hnízdní paraziti se skutečně snaží do hnízdeček proniknout. Tady je na fotografii vidět návštěvnice s červeným zadečkem - ruděnka (Sphecodes sp.).
/Hnízdo ploskočelek s jejich hnízdním parazitem - ruděnkou.
Přesný druh ruděnky podle fotografie nelze určit. Byla ale pozorovaná, jak se zkouší dostat dovnitř do hnízdečka, ale vždy, když se ve vstupu setkala s hlídající dělnicí ploskočelky, tak ruděnka odletěla hledat jinam.

Portrét dělnice.
/Ploskočelka pospolná, portrét dělnice.
Vstupový komínek mezi mateřídouškou. Ve vstupním otvoru jsou vidět 2 tykadla.
/Vstup do hnízdečka ploskočelek mezi mateřídouškou.

Fotografie Hana Kříženecká a Jaroslav Svoboda.

Víc fotografií hnízdeček je na
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=124

Zlatěnka lemovaná
Čalounice černobřichá
Kutilka mexická
Drvenka desetiskvrnná

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist