Andrena nitida Pískorypka lesklá

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka lesklá (Andrena nitida) je dlouhá 11 až 14 mm. V přírodě se dospělci objevují od konce března. V té době je proměnlivé počasí. Proto má tahle pískorypka hustě ochlupenou hruď, která je nejcitlivější na prochlazení. Naopak zadeček je lesklý. Černý holý zadeček přijímá víc sluneční energie, to za chladných dnů zvyšuje tělesnou teplotu. Naopak za horkých dnů zadeček teplo snadno vyzařuje a zabraňuje přehřívání těla.
Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Ve velké oblibě má květy javorů. Je to hojný druh, ale vysoko v rozkvetlých korunách javorů je těžko vidět.

Číst více

Andrena polita Pískorypka čekanková

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka čekanková (Andrena polita) je dlouhá 9 až 13 mm. Miluje květy čekanky, ale létá i na žlutokvěté hvězdnicovité rostliny. Bývá na stepních stanovištích od května do září. Hnízdečko pro larvy si vyhrabává v písčité i hlinité půdě.
V ČR jen v nejteplejších oblastech. Na květech čekanek sbírá mnoho bílého pylu.

Číst více

Andrena potentillae Pískorypka mochnová

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka mochnová (Andrena potentillae)je vzhledem velmi podobná pískorypce pyskaté. Liší se jen trochu světlejšími tykadly (pískorypka pyskatá má tykadla černá). Ale hlavně se tyto podobné druhy liší svojí povahou.
Pískorypka mochnová navštěvuje pouze květy mochny. Její larvičky se dokážou vyvíjet jen na zásobách z pylu a nektaru mochen. Tady je na fotografiích na mochně písečné, bývá i na mochně jarní.
Vyskytuje se pouze na stepních lokalitách
.

Číst více

Andrena praecox Pískorypka časná

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka časná (Andrena praecox) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Je věrná svému jménu, zjara se probouzí ze zimního spánku hned při prvním oteplení, objevuje se o pár dnů dřív než jiné druhy pískorypek.
Jako všechny pískorypky i ona se musí před vylétnutím nejdřív zahřát na sluníčku, samy nejsou schopné produkovat teplo. Proto při zatažené obloze neopouštějí hnízdo.
Pro svoje larvičky sbírá jako potravu nektar a pyl pouze z vrb.

Číst více

Andrena vaga Pískorypka potulná

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka potulná (Andrena vaga) je to poměrně velký druh pískorypky, je dlouhá 11 až 15 mm a i na šířku je docela mohutná. Zjara se probouzí velmi brzy, vyletuje hned jak sejde sníh, třeba už na konci února. Hnízdečka si buduje výhradně v písku, často v náplavech velkých řek. Hnízdečka bývají hluboká 20 až 60 cm, jsou v nich jedna až pět plodových komůrek.
Larvy se vyvíjejí na zásobách pouze z pylu a nektaru z vrb, často z vrby jívy.

Číst více

Andricus quercuscalicis Žlabatka kalichová

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka kalichová má běžně známé hálky na žaludech dubu zimního a dubu letního. Tento druh žlabatky má ale také 2 odlišné generace. Podle některých údajů se samičky a samečkové líhnou na květních jehnědách dubu ceru, podle jiné literatury na dubu šípáku. (Nejpravděpodobnější je obojí, případně mohou být i další možnosti.)
Vnitřek velké hálky na žaludu je dutý a na vrcholu hálky je otvor. Na dně této dutiny je drobná vnitřní hálka, ve které se vyvíjí žlabatka. Vnitřní hálky mohou být i dvě nebo i víc vedle sebe.

Číst více

Anoplius nigerrimus Hrabalka černá

od Hanka

čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae

Hrabalka černá je dlouhá 6 až 12 mm. Je to hojný druh od nížin až do hor. Hnízdečka pro svoje larvy vyhledává podle možností v dané lokalitě. Umí si je sama v zemi vyhrabat, často ale využívá jiné dutinky, jaké okolní příroda nabízí - dutá rákosová stébla, prázdné lity plžů, opuštěná hnízda po jiném hmyzu. Jako potravní zásoby pro svoje larvy loví pavouky z čeledí slíďákovití (Lycosidae), skálovkovití (Gnaphosidae), a lovčíkovití (Pisauridae). Často si úspěšně troufá ulovit jako kořist i pavouky, kteří jsou výrazně mohutnější než hrabalka. Ulovení pavouci jsou ochromení jen neúplně, ale i částečně ochromený pavouk není schopen z hnízdečka hrabalky uniknout.
Samičky hrabalek rodu Anoplius mají poslední článek zadečku s tuhými černými chlupy.

Číst více

Anthidium manicatum Vlnařka obecná

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Vlnařka obecná je druh samotářské včely, i když zbarvením připomíná vosy. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, skalních puklinách, v hlinitých stěnách, v chodbách ve dřevě, využívá i opuštěná hnízda po jiném hmyzu. Plodové komůrky zhotovuje z rostlinných chlupů, slepených žláznatými sekrety z květních obalů a květních stopek. Hotové hnízdo uzavírá kamínky, dřevními drtinami a hrudkami hlíny. Miluje hluchavkovité rostliny. Na nich bývá k vidění od června do září. (Může sbírat nektar a pyl i z jiných rostlin, ale hluchavkovitým dává vždy přednost.)

Číst více

Anthophora aestivalis Pelonoska jarní

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska jarní je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech
, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.

Číst více

Anthophora plumipes Pelonoska hluchavková

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska hluchavková je druh tvarem těla velmi podobný malým čmelákům. Na rozdíl od čmeláků ale nemá dělnice, všechnu péči o potomstvo zvládá samotná samička.
Na zdejší horní fotografii je sameček. Ti se totiž líhnou už počátkem března, až o tři týdny dřív než samičky. Patří k prvním druhům hmyzu, které lze vidět při jarním oteplení.

Číst více