Atlas Seznam

Pilatka Macrophya rufipes Macrophya rufipes

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatka Macrophya rufipes se v dospělosti ráda živí na květech miříkovitých rostlin. Její larvy mají jako svojí prokázanou živnou rostlinu ostružiník ježiník, pravděpodobně jsou schopné se živit i na dalších rostlinách. Vyskytují se na suchých stepních lokalitách.
Na horních třech fotografiích je samička.
Foto samičky 28. 6. 2017 na louce nad Přírodní památkou Baba.

Číst více

Lumek Coelichneumon Coelichneumon deliratorius

od Hanka

čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini

Lumek Coelichneumon deliratorius žije na okrajích lesů a na lesních mýtinách. Je dlouhý 14 až 20 mm.
Dospělci se živí na květech rostlin. Samička lumka klade vajíčka do housenek různých druhů můr. Housenky pak zůstávají ještě nějaký čas aktivní a přijímají potravu. Nakonec se ale z housenek vylíhnou lumci.
Lumek Coelichneumon deliratorius je důležitý druh pro stabilitu lesa, udržuje lesní škůdce v přijatelných mezích.

Číst více

Lumek rodu Metopius Metopius sp.

od Hanka

čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Metopiinae

Lumci rodu Metopius jsou endoparaziti celé řady různých druhů motýlů. Samička lumka klade vajíčko do motýlých housenek. Je to užitečný druh lumka, má vliv na to, aby se v lesích nepřemnožili housenky problémových škodlivých druhů.
Dospělci se v létě pohybují na okoličnatých rostlinách, živí se hlavně květním nekarem.
Foto 29. 7. 2017 v Praze 6 na louce v sousedství PP Baba.

Číst více

Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri je dlouhá jen 4 až 8 mm. Ráda se živí na květech řebříčků.
O jejím životě je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se její larvy vyvíjejí jako hnízdní paraziti uzlatek.
Fotografovala jsem jí 5. 7. 2017 v Praze 6 v prostoru Kotlářka. Právě tady se hodně vyskytují uzlatky, a to jak druh uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), tak uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata).

Číst více

Ploskočelka obecná Halictus tumulorum

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka obecná je v Praze velmi hojný druh, ale pro svojí drobnost uniká pozornosti. Je dlouhá jen 6 až 7 mm. Hnízdečka si budují v zemi.
Samičky se objevují zjara už na začátku dubna. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Část samiček žije soliterně, to znamená, že všechno pro zdárný vývoj další pohlavní generace zajišťuje samotná samička. Část samiček je primitivně eusociální. Nejdřív vychovají čtyři nebo pět dělnic, které pak matce pomáhají s prací na založení komůrek pro vývoj budoucí pohlavní generace.

Číst více

Pilatka Macrophya annulata

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatka Macrophya annulata je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do června.
Larvy této pilatky se vyvíjejí na listech různých rostlin z čeledi růžovitých.

Číst více

Pilatka kokoříková Phymatocera aterrima

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatka kokoříková bývá k vidění nejčastěji na rostlinách kosatců a kokoříků. Dospělci se líhnou v dubnu, a létají až do června. Samička klade vajíčka do pletiva rostlin. V přírodě je nejoblíbenější živnou rostlinou jejích housenic kokořík mnohokvětý. Dokáže se ale vyvíjet i na dalších druzích kokoříků, i na několika jiných rostlinách.

Číst více

Paličatka rozchodníková Corynnis crassicornis

od Hanka

čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae

Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý, na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníku hliznatého, který taky obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.

Číst více

Hrnčířka prýtová Gymnomerus laevipes

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka prýtová je dlouhá 8,5 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do poloviny srpna. Samečkové se líhnou výrazně dřív než samičky, už v květnu, a také dřív - už během června - postupně vymizí. Samičky jsou na květech aktivní i v srpnu.
Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů, obvykle na miříkovitých rostlinách.
Pro svoje larvy loví larvy drobných mandelinkovitých brouků. Samičky si budují hnízdečka hlavně ve starých dutých lodyhách ostružiníků nebo bylin (pcháčů, bolševníků, ve stéblech rákosí) nebo v opuštěných hnízdech jiných blanokřídlých.

Číst více

Pelonoska jarní Anthophora aestivalis

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska jarní (Anthophora aestivalis) je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech
, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.

Číst více