Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus


čeleď: Kosatcovité - Iridaceae

Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.

/Krokus Tommasiniho, s dělnicí včely medonosné.
Dělnice včely medonosné se žlutooranžovými rouskami pylu.
/Krokus se včelou medonosnou.
V předjaří jsou včely medonosné jedinými opylovatelkami krokusů Tommasiniho.
Teprve při oteplení kolem druhé poloviny března vyhledávají květy krokusu Tommasiniho jedinci dalších druhů hmyzu, kteří se už stihli probudit ze zemního spánku.

Se samečkem druhu pelonoska hluchavková (Antophora plumipes), který se tu živí na květním nektaru.
/Krokus a pelonoska hluchavková - sameček.

Květy vyrůstají z hlízy. Okvětní trubka je přímá, úzce válcovitá, dlouhá, ve spodní části je pod povrchem půdy.
Květ a listy v protisvětle.
/Květ krokusu s dlouhou okvětní trubkou.
Listy jsou čárkovité, na líci mají mírně vnořený bělavý pruh, na rubu mají nápadně vystouplý podélný kýl.

Krokusům Tommasiniho se v zahradách nejlépe daří v mírném stínu pod ovocnými stromy, kde jim nekonkuruje v růstu bujný trávník. (Na obrázku je vidět za květy i pecka z meruňky, která pochází ze stromu nad krokusy.)
/Krokusy mají oboupohlavé květy.
Krokusy se rozšiřují do okolí také hlízami, vznikají pak kvetoucí trsy.
/Kvetoucí trs,
Krokusy jsou vytrvalé rostliny.

V předjarních výkyvech počasí se často stává, že rozkvetlé krokusy zapadnou sněhem.
/Rozkvetlé krokusy zapadlé sněhem.

A jak se znovu oteplí, hned jsou znova u květů včely medonosné.
/Včely medonosné s pylem letí u krokusů.

Prvosenka
Ladoňka sibiřská
Mák pochybný
Stulík žlutý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist