Astřička (hvězdnice, podzimní astry) Symphyotrichum (Aster) sp.


čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Astřičky (hvězdnice) jsou vytrvalé, nenáročné a často pěstované zahradní květiny. Do rodu Symphyotrichum odborníci zařadili asi 90 druhů, v českých zahradách se pěstují kultivary čtyř druhů a jejich kříženců, které pocházejí ze Severní Ameriky.
astřička novoanglická - Symphyotrichum novae-angliae
astřička novobelgická - Symphytrichum novi-belgii
astřička kopinatá - Symphyotrichum lanceolatus
astřička hladká - Symphyotrichum laevis


Na horní fotografii je vidět záhon s různými odrůdami těchto astřiček v Dendrologické zahradě v Praze v Čestlicích.
Mezi lidmi jsou tyhle astřičky oblíbené kvůli jejich pozdnímu termínu kvetení od srpna do října. Protože kvetou v době, kdy je jiných květů v přírodě málo, tak květy astřiček hodně vyhledávají včely medonosné i mnoho dalších druhů hmyzu.

Astřička novoanglická je z těchto druhů nejvyšší, bývá vysoká až 150 cm, někdy může být i vyšší. Oblíbené jsou její růžové a purpurové kultivary. U nás nezplaňuje, v přírodě se může krátkodobě vyskytovat jen na skládkách s odpadem ze zahrad.
/Astřička novoanglická, růžová odrůda.
Astřička novoanglická se u nás nekříží s žádným jiným druhem tohoto rodu. Na rozdíl od svých příbuzných má ve svých buňkách 10 chromozomů (2n = 10).
/Astřička novoanglická, květ se včelou.

Další druhy astřiček (novobelgická, hladká, kopinatá) se mezi sebou kříží velmi ochotně. Proto je u nich rozlišení do druhu obtížné, často nemožné. Tyto astřičky i velmi snadno zplaňují a často se šíří do okolní přírody.
Jejich základní chromozomové číslo je x = 4, u nás se ale pěstují polyploidní typy, u kterých bývá počet chromozomů v buňce násobkem čísla 4, často je 2n = 48, ale existuje celá řada jiných kombinací, někteří kříženci jsou sterilní a zahradníci je množí jen vegetativně.

Pronikání zplanělých astřiček do přírody může být problém, začínají se někde chovat trochu invazivně.
Rozšiřují se po okolí semeny i podzemními výběžky.
/Astřička, květ a semena.
Ale hmyzu to prospívá, jejich květní nektar hmyz miluje.
/Astřička novobelgická, zplanělá.
/Astřička, květ s modráskem.

Od druhu astřička novobelgická zahradníci vyšlechtili kultivary s krásnými květy.
/Astřička novobelgická, moderní odrůda, se včelou.
/Astřička novobelgická, vyšlechtěný květ.

Astřička kopinatá mívá květy bílé.
/Astřička kopinatá mívá bílé květy.
Tady je na květu samička ploskočelky. Ta se potřebuje před začátkem zimy dobře vykrmit, aby se jara dočkala při síle a úspěšně dala život další generaci ploskočelek.
/Astřička, květ s ploskočelkou.
Nízké kultivary astřiček zahradníci vypěstovali nejčastěji zkřížením druhů
Symphyotrichum novi-belgii x Symphyotrichum dumosus. Tito kříženci nevytvářejí životaschopná semena, množí se jen vegetativně. (Foto v parku u Malovanky.)
/Astřička v parku.
/Astřička, nízká odrůda.
O jejich květy se velmi zajímají včely, čmeláci, i motýli.
/Včela v květu astřičky.
Sameček čmeláka rolního. Ti se vyskytují v přírodě až do začátku prvních listopadových mrazů.
/Astřička, květ se čmelákem rolním.
Motýlí sosák v květu astřičky.
/Motýlí sosák v květu astřičky.

Využití astřiček v záhonech v Dendrologické zahradě.
/Astřičky v parkové výsadbě.
/Astřičky v záhonech v Dendrologické zahradě.
/Astřičky v záhonech.

Astřička novoanglická dokáže přežít v zanedbané zahradě jen krátkodobě.
/Astřička novoanglická v zanedbané zahradě.
Šíření do přírody astřičky novoanglické brání zejména okolnost, že chutnají srnkám. Přemnožená zvěř astřičky novoanglické rychle likviduje.

Rozrazil lesklý
Devětsil lékařský
Zimnokvět časný
Vřesovec pleťový

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist