Máta Mentha sp.


čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.

Všechny druhy máty se mohou mezi sebou snadno vzájemně křížit. Naše původní druhy máty se liší počtem chromozomů, proto jsou všechny hybridní kombinace našich druhů sterilní, netvoří semena. Jsou ale velmi vitální a rozrůstají se vegetativně, jsou běžnou složkou plané květeny ČR.
/Máta ve Stromovce.
Základní počet chromozomů u druhů máty je x = 12. V buňce jsou ale chromozomy 2.
Počet chromozomů se označuje symbolem 2n. U druhů máty jsou velké rozdíly, častá je tzv. polyploidie.
Mentha longifolia - 2n = 24
Mentha suaveolens - 2n = 24
Mentha spicata - 2n = 48
Mentha aquatica - 2n = 96
Mentha arvensis - 2n = 72
Pulegium vulgare - 2n = 20
(Údaje o počtu chromozomů jsou převzaté z knihy KVĚTENA ČR - díl 6.)

Často pěstovaná máta peprná (Mentha x piperita) je sterilní hybrid vzniklý z kombinace Mentha aquatica x Mentha spicata.
Kolem míst původního pěstování bývá častá zplanělá máta, vzniklá zkřížením druhů Mentha longifolia x Mentha suaveolens, tato kombinace tvoří plodná semena.
V české přírodě je hojně rozšířená máta přeslenitá, vzniklá zkřížením Mentha aquatica x Mentha arvensis. Ta má nízký obsah silic s nevhodným složením, jako léčivá bylina se nikdy nevyužívala.
Často pěstovaná je také máta jemná, vzniklá zkřížením Mentha arvensis x Mentha spicata, ta snadno zplaňuje a šíří se po okolí míst, kde byla pěstovaná.

Máty kvetou ve druhé polovině roku, to už je v přírodě nedostatek květů. Proto hmyz květy máty hodně vyhledává.
Na květech máty se často pohybuje štíhlá kutilka písečná (Ammophila sabulosa).
/Kutilka písečná, samička, foto z boku.
/Kutilka písečná, samička na lodyze máty.
Drobnější sameček kutilky písečné má velké oči a tmavou skvrnu na červené části zadečku.
/Kutilka písečná, sameček na květech máty.

V letošním roce je v Praze hojná i veliká a mohutnější kutilka obecná (Sphex funerarius).
/Kutilka obecná, samička v rychlém pohybu.
Sameček s černýma nohama.
/Kutilka obecná, sameček na květech máty.

S fotoaparátem jsem na květech máty zastihla i samečka jízlivky obecné (Eumenes pedunculatus).
/Jízlivka obecná, sameček na květu máty.
/Jízlivka obecná, portrét samečka.
/Jízlivka obecná, zadeček samečka.

Na květech máty se vždy pohybuje mnoho jedinců z řádu dvoukřídlého hmyzu. Alespoň tedy fotografie jednoho zástupce dvoukřídlých.
Pestřenka smrtihlávka (Myathropa florea), sameček. Dospělci pestřenky smrtihlávky se živí nektarem z květů. Jejich larvy se ale vyrůstají v podmáčeném detritu, živí se různými mikroorganismy. Často jsou v mokrých dutinách ve kmenech stromů.
/Pestřenka smrtihlávka, sameček na květech máty.

Máta
Sléz lesní
Štětka laločnatá
Česnek planý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist