Trnka obecná Prunus spinosa


čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Trnka obecná je hustě větvený keř s mnoha kolcovými trny. Je náročná na dostatek světla, proto dokáže růst jen na okrajích lesů, uvnitř porostů usychá. V teplých a suchých a kamenitých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších keřů. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale do okolí se šíří kořenovými výmladky. Často vytváří neproniknutelné houštiny. Na plochách pražských přírodních rezervací a přírodních památek je potřeba rozrůstání trnek omezovat.

Pokud roste na velmi suchém místě, tak poměrně brzy ztrácí listy, zatímco plody na větvičkách zůstávají.
/Trnka, větvička s plody.
Kvetoucí trnka na kraji lesa. Je to typicky jarní obrázek české krajiny.
/Trnka, kvetoucí keř na kraji lesa.
Květy má drobné, často hustě nahloučené na koncích větviček.
/Trnka, drobné nahloučené kvítky na větvičce.
Včely medonosné mají o květy trnek zájem. Ovšem trnka nepatří k časně zjara rozkvétajícím dřevinám. Dává si pozor, aby zahájila kvetení až v době, kdy nehrozí ranní mrazíky. A to je období, kdy v naší přírodě kvete skoro všechno. To už kvetou i pampelišky, javory a mnoho dalšího, a včely nestíhají létat po takovém množství květů. Proto bývá trnka někdy včelami opomíjená, včely mohou mít současně rozkvetlé jiné lákavější rostliny.
/Trnka, kvítky se včelou.
Ale plody trnka vytvoří.
/Trnka, plod a listy.
/Trnka, keř s plody.
Snadno se kříží s jinými druhy slivoní. Podle názorů některých odborníků se dokonce v dávné minulosti trnka podílela jako jeden z rodičovských druhů na vzniku kulturních odrůd švestek. I nyní jsou v přírodě častí kříženci trnky se slivoní obecnou (Prunus insititia x Prunus spinosa). Plody takto vzniklých kříženců bývají 2x větší a sladké.

Ořechovec srdčitý (hořký)
Sporýš argentinský
Sporýš lékařský
Jestřábník hadincovitý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist