Barvínek menší Vinca minor

od Hanka

čeleď: Toješťovité - Apocynaceae

Barvínek menší je vytrvalá, stálezelená půdopokryvná bylina. Od středověku byl často pěstovaný, dnes se s ním setkáváme i jako se zplanělou rostlinou v lesích kolem Prahy, ale pouze na plochách bývalých sídel.
Má rád stinná a polostinná stanoviště.
Zvířata barvínek nespásají, je totiž ve větší dávce jedovatý. Hmyzí opylovatelé také navštěvují květy barvínku velmi málo, zdá se, že květy sice lákají hmyz barvou, ale hmyzí opylovatelé se po počátečních zkušenostech začnou barvínku vyhýbat. Vypozorovala jsem, že ke sladkému květnímu nektaru se dostanou jen druhy s velmi dlouhým sosákem.

Číst více

Bělotrn kulatohlavý Echinops sphaerocephalus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Bělotrn kulatohlavý je statná, vytrvalá bylina. V dobrých podmínkách schopná vyrůst do výšky až 260 cm, obvykle ale mnohem méně. Snadno se šíří na neudržované plochy, např. na silniční a železniční náspy. Včely medonosné i další druhy hmyzu bělotrn vyhledávají a milují.
Ve Středozemí a ve stepních a polopouštních oblastech Asie roste více než 150 různých druhů bělotrnů.

Některé druhy bělotrnů se pěstují v zahradách jako okrasné rostliny.

Číst více

Bělozářka liliovitá Anthericum liliago

od Hanka

čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve Asfodelovité - Asphodelaceae, nebo bělozářkovité - Anthericaceae)

Bělozářka liliovitá je vytrvalá bylina s podzemními oddenky. Patří ke vzácnějším rostlinám, s jakými se lze setkat na pražských skalách. Roste jen na několika místech, na mělkých, vysýchavých, skeletovitých půdách, které jsou minerálně středně bohaté.
V Praze 6 je to ve skalnatém terénu nad Šáreckým potokem
. Ale zdá se, že si tu pro svůj růst vybírá pouze místa, kde do puklin mezi starohorními břidlicemi pronikly žíly mladších vyvřelin, a nebo kde byly skály v minulosti obohacené o živiny činností lidí. Pražské skály tvoří východní hranici rozšíření bělozářky liliovité, dál na východ se už v přírodě nevyskytuje.

Číst více

Bodlák kadeřavý Carduus cripus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Bodlák kadeřavý je dvouletá bylina, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do výšky kolem 2 metrů. Lodyhu má přímou, obvykle větvenou. Bývá pavučinatě chlupatá. Často roste na okrajích cest, zejména v místech bohatých na dusík.
Jako všechny bodláky, i druh bodlák kadeřavý hmyz velmi miluje. Zejména včely oceňují, že kvete až v létě, kdy už jsou naše domácí druhy dřevin odkvetlé a zdrojů květního pylu a nektaru je v přírodě velmi málo.

Číst více

Bodlák obecný Carduus acanthoides

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Bodlák obecný je dvouletá bylina. Hojný druh, často roste v málo udržovaných trávnících ve městech. Pokud unikne posečení, tak vytváří bohatě větvenou lodyhu s mnoha květy.
Kvete od června do září. Jeho květy vyhledává mnoho druhů hmyzu.

Číst více

Bolševník obecný Heracleum sphondylium

od Hanka

čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.

Číst více

Borovice černá Pinus nigra

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice černá patří v Praze mezi nejčastěji pěstované jehličnany. U nás v ČR se pěstuje hlavně typ z vápencových oblastí z Rakouska, i když v poslední době jsou vidět v zahradách i jiné, málo obvyklé tvary borovice černé. Borovice černá je původní v rozsáhlé oblasti a vytváří řadu geograficky odlišných taxonů.
Poddruh borovice černá Salzmannova (Pinus nigra subsp. salzmannii) roste ve Španělsku i v Severní Africe.
Poddruh borovice černá korsická (Pinus nigra subsp. laricio) roste na nevápencových lokalitách v jižní Italii, na Korsice a v Sicílii.
Poddruh borovice černá Pallasova (Pinus nigra subsp. pallasiana) byl popsán z Krymu a roste taky na Kavkazu. V Turecku na jediném místě v přírodní rezervaci vytváří tento poddruh zvláštní varietu fastigiata s úzce kuželovitou korunou.

Číst více

Borovice Jeffreyova Pinus jeffreyi

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice Jeffreyova má největší šišky ze všech těch druhů borovic, jaké jsou v pražských zahradách občas k vidění. (Borovice s ještě většími šiškami existují, např. rostou v Dendrologické zahradě v Průhonicích, ale jejich pěstování není běžně rozšířené.) Šišky borovice Jeffreyovy mohou být dlouhé až 20 cm a široké 11 cm.
Přirozeně roste v horách Kalifornie a okolí.

Číst více

Borovice lesní Pinus sylvestris (ve starší literatuře - Pinus silvestris)

od Hanka

čeleď: Borovicovitě - Pinaceae

Borovice lesní na horním obrázku má obrysy zvýrazněné zimní jinovatkou.
Je to náš domácí druh borovice - a je ze všech druhů borovic nejkrásnější. Ona tedy roste nejenom u nás, ale je to borovice s nejrozsáhlejším areálem na světě, odborníci tento druh rozčleňují na řadu geografických ras.
U nás se dělí na dva základní typy:
1. Náhorní ekotyp vyšších poloh, roste v horských a podhorských lesích.
2. Chlumní ekotyp nízkých poloh, přirozeně roste na skalních výchozech, na chudých půdách a snadno se samovolně rozšiřuje na lidmi devastované plochy.

Číst více

Borovice těžká (žlutá) Pinus ponderosa

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice těžká (žlutá) je přirozeně rozšířená v Severní Americe, od Mexika až do Kanady. Roste v nadmořských výškách až do 2100 metrů, hlavně v oblastech s malým množstvím dešťových srážek.
Je to druh značně variabilní, jehlice mohou být dlouhé 12 až 26 cm. Některé typy tedy mají nejdelší jehlice ze všech druhů borovic, jaké lze v české přírodě vidět.
Má poměrně veliké šišky, jsou víc než dvakrát delší a mohutnější než známé šišky borovice lesní.

Číst více

Borovice vejmutovka Pinus strobus

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae
sekce Quinquefoliae - pravé pětijihlačnaté borovice

Borovice vejmutovka je v Čechách nejčastěji pěstovaný americký druh borovice. Začala se u nás vysazovat pro rychlý růst do lesních porostů už koncem 18. století.Dnes začíná být borovice vejmutovka v některých oblastech invazní druh, který vytlačuje původní českou vegetaci.
Na zeměkouli existuje velký počet druhů borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Pokud se nyní sejdou vedle sebe v parku různé druhy pětijehličnatých borovic, ačkoliv pocházejí ze vzdálených kontinentů, překvapivě se spolu dokáží křížit.

Číst více

Brslen evropský Euonymus europaea

od Hanka

čeleď: Jesencovité - Celastraceae

Brslen evropský je JEDOVATÝ keř až malý strom, obvykle 2 m vysoký, může být až 8 m vysoký. Je nápadný v podzimních měsících kvůli svítivé barvě plodů a červenému zbarvení listů.
V Praze 6 je hojný zejména v loukách pod skalami Divoké Šárky. Má rád vlhké a živinami bohaté půdy, spíš zásadité (vápnité). Tím je výskyt v Šárce trochu neobvyklý, protože šárecké skály jsou převážně z kyselých hornin. Tady se ale ukazuje vliv lidských činností, od dávné minulosti až po dnešek, že lidi půdní chemii změnili a na některých místech v Šárce jsou i rostliny výrazně vápnomilné.

Číst více

Bršlice kozí noha Aegopodium podagrarie

od Hanka

čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).

Číst více

Brukev řepka olejka Brassica napus

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.

Číst více

Břečťan popínavý Hedera helix

od Hanka

čeleď: Aralkovité - Araliaceae

Břečťan popínavý patří k těm několika málo našim rostlinám, co kvetou na podzim (září a začátek října), a plody jim dozrávají až následující rok.
Včely medonosné sbírají na květech břečťanu nektar i pyl, ale zdá se, že to dělají pouze z nedostatku jiných zdrojů v podzimních měsících. Protože pokud jsou nablízku v hojné míře jiné druhy květů, tak se včely přeorientují na jiný zdroj a květy břečťanu je nezajímají. Na břečťanu ale bývá hodně mšic, které produkují medovici, a tu včely medonosné sbírají přednostně. Včelí med, který včely vyrobily z medovice na břečťanech, má velmi tmavou barvu.

Číst více

Břestovec západní Celtis occidentalis

od Hanka

čeleď: Jilmovité - Ulmaceae (nově Konopovité - Cannabaceae)

Břestovec západní pochází ze severní Ameriky. V pražských parcích je pěstovaný poměrně často.
Obdivuji u něj uspořádání větviček, jak pravidelně odbočují z hlavní větve. (Na horním obrázku je fotografován při podzimním žloutnutí listů.)
Opylování květů zajišťuje vítr. Plody jsou drobné a tvrdé.

Číst více

Bříza bělokorá Betula pendula

od Hanka

čeleď: Břízovité - Betulaceae

Bříza bělokorá je středně velký strom s nápadně bílým kmenem. V ČR je to původní druh. Rozšířila se u nás hned, jak začalo ustupovat sevření mrazem na konci doby ledové. Bříza je jednodomá dřevina, květy jsou uspořádané v jehnědách.
Květy opyluje vítr. A jak už to u větrosnubných rostlin bývá, i bříza produkuje obrovské množství pylu. Bříza je postrachem lidí alergiků, je to nejvýznamnější český alergen. Proto je důležité, aby ve městech bylo pěstování bříz omezované (zejména kolem nemocnic a škol).

Číst více

Buk lesní Fagus sylvatica

od Hanka

čeleď: Bukovité - Fagaceae

Buk lesní patří k našim nejdůležitějším lesním dřevinám. Roste téměř na všech druzích hornin, ale má rád humózní půdy bohaté vápníkem. Vyžaduje dostatečnou relativní vlhkost vzduchu.
V pražských parcích jsou vysazovány zejména jeho dekorativní kultivary, ačkoliv původní typ buku lesního je vlastně nejkrásnější. Staré buky jsou častou ozdobou zámeckých parků.

Číst více