Sasanka hajní Anemone nemorosa

od Hanka

čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae

Sasanka hajní roste ve světlých listnatých a smíšených lesích, časně zjara, před olistěním stromů. Šíří se zejména podzemními oddenky, díky nim někde vytváří porostlé koberce sasankových květů.
V některých lesích může být hojná. Naopak v lesích, které byly vysazené např. na původně orné půdě, se sasanky (ani jiná hájová květena) obvykle nevyskytují.

Číst více

Sasanka pryskyřníkovitá Anemonoides ranunculoides

od Hanka

čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae

Sasanka pryskyřníková je v přírodě vzácnější. Často je ale k vidění v sadech a parcích, jako pozůstatek dřívějšího pěstování.
Daří se jí na místech s dostatkem vody v půdě a také dostatek přístupných živin.
V termínu kvetení sasanek kvete i mnoho dalších druhů rostlin, a hmyz dává obvykle přednost jiným květům. Na sasankách bývají vidět jen nejdrobnější hmyzáčci.

Číst více

Sekvojovec obrovský Sequoiadendron giganteum

od Hanka

čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae

Sekvojovec obrovský přirozeně roste v Severní Americe v Kalifornii, v pohoří Sierra Nevada je schopen růst až do nadmořské výšky 2700 metrů. V Evropě se pěstuje od roku 1854. Krátce poté byl vysazován i v Čechách. V tuhé zimě 1928/29 pak většina sekvojovců u nás zmrzla, ale ojedinělé stromy vydržely. Mráz přečkaly 2 sekvojovce v Ratměřicích, které vysadil hrabě Chotek. Většina mladších sekvojovců, které jsou nyní v Čechách k vidění v mnoha zahradách, má původ ze semen právě těchto dvou stromů z Ratměřic. Je to vždyzelený dlouhověký strom. Ve své domovině se dožívá věku i přes 3500 let a může být vysoký 100 metrů.

Číst více

Silenka (knotovka) širolistá bílá Silene latifolia subsp. alba

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Silenka širolistá bílá (knotovka) je obvykle víceletá bylina. Je to obtížný plevelný druh hlavně v pícninách. Ve městech roste hojně v takových trávnících, které pejskové často hnojí. Kvete od května až do začátku podzimních mrazů.
Je to dvoudomá bylina. Na fotografii nahoře je vlevo samčí květ, vpravo samičí květ.

Číst více

Silenka nicí Silene nutans

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Silenka nicí je na území Prahy častá rostlina, mnohdy uniká pozornosti pro své útlé rozměry. Roste hlavně na plochách pražských přírodních památek, nejčastěji na mírně zastíněných místech, obvykle kolem solitérních dubů. Je to vytrvalá trsnatá bylina. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jsou špičaté kališní zuby.
Většina květů je oboupohlavních, ale vyskytují se i jednopohlavné květy, často jsou funkčně jen samčí. Opylování zajišťují noční motýli. Blanokřídlý hmyz si květů silenky nicí prakticky nevšímá.
Na horní fotografii je květ s nápadně dlouhými třemi čnělkami.

Číst více

Skalník celokrajný Cotoneaster integerrimus

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae

Skalník celokrajný je menší, rozložitý keř, se vzpřímeným větvením. Je to světlomilný druh, který snáší velmi vysýchavé podklady. Často roste na skalách, ale pouze na živinami bohatších místech.
Kvete v dubnu a v květnu. Jeho květy jsou nenápadné, korunní lístky jsou kratší než 3 mm, světle růžové. Květy skalníků hojně vyhledávají mnozí čmeláci.
Pro hmyz je důležité, že jednotlivé kvítky rozkvétají postupně, že hmyz má ve květech skalníků potravu dlouhou dobu, a to několik týdnů.

Číst více

Sléz lesní Malva sylvestris

od Hanka

čeleď: Slézovité - Malvaceae

Sléz lesní je euroasijský druh, původní je v oblasti od východního Středozemí do Střední Asie. Již od starověku je pěstován jako důležitá léčivá rostlina. Dnes je rozšířen po všech světadílech. Pro farmaceutiské účely se pěstuje zejména jeho varieta Malva sylvestris mauritiana, která má větší a tmavěji zbarvené květy.
Základní, planý typ slézu lesního se v posledních letech začal často objevovat i v udržovaných pražských trávnících. Umí si poradit nejenom s občasným posečením při péči o travnaté porosty. Nejdůležitější jeho vlastností je velká odolnost k suchu.

Číst více

Slivoň třešňová (myrobalán) Prunus cerasifera

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosacaceae (dříve Mandloňovité - Amygdalaceae)

Slivoň třešňová (myrobalán) zjara patří v mezi nejčasněji kvetoucí dřeviny. Je to velmi proměnlivý druh ve velikosti a zbarvení květů, plodů a listů. Květy mohou být bílé, růžové až červené. Často se používá jako podnož pro roubování jiných kultivarů rodu Prunus. Snadno zplaňuje. Má dlouhé postranní kořeny, ze kterých vyrůstají četné výmladky. Často roste jako velký keř, někdy je to i vysoký strom.


Číst více

Slunečnice pozdní Helianthus x laetiflorus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.

Číst více

Slunečnice roční Helianthus annuus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Slunečnice roční je původní v Severní Americe. Tamní obyvatelé jí pěstovali po celá staletí, dlouho před objevením Ameriky Evropany. Do Evropy se pak dostaly pěstované typy slunečnic. Ještě před několika desetiletími se slunečnice pěstovaly v Čechách jen málo. Starší odrůdy slunečnic potřebovaly dlouhou vegetační dobu, vyrůstaly na polích vysoké i víc než 2 metry, a výnos semen byl malý. Moderní odrůdy jsou nižší, dozrávají dříve, a výnos semen je dobrý. Nyní se slunečnice pěstuje na polích jako významná perspektivní olejnina. Její výhodou je v posledních letech zejména to, že snáší sucho mnohem lépe než některé jiné polní plodiny.

Číst více

Slunečnice topinambur Helianthus tuberosus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.

Číst více

Smolnička obecná Lychnis viscaria

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Smolnička obecná je vytrvalá bylina, obvykle s více lodyhami. Roste v teplejších oblastech, zejména na suchých, skalnatých svazích, dokáže růst na plném slunci i v polostínu pod řídkými stromy.
Tvorba semen je závislá na opylení hmyzem, ale její květy nejsou pro hmyz nijak zvlášť lákavé.

Číst více

Smrk omorika (smrk Pančičův) Picea omorika

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.

Číst více

Smrk pichlavý Picea pungens

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.

Číst více

Smrk ztepilý Picea abies (Picea excelsa)

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.

Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).

Číst více

Snědek Kochův Ornithogalum kochii

od Hanka

čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)

Snědek Kochův se v Praze vyskytuje na stráních v přírodě, a ještě častější bývá vysazený jako okrasná rostlina v pražských parcích. Blanokřídlý hmyz květy snědku hojně navštěvuje.
Snědek Kochův je diploidní druh, 2n = 18. V tobolkách mu dozrává mnoho semen. Má vejcovitou cibuli s navzájem srostlými šupinami, vedlejší cibulky chybějí, nebo jsou vzácné.
Velmi podobným druhem je snědek chocholičnatý (Ornithogalum angustifolium). S tím se lze v pražských zahradách také setkat. Ten vytváří uvnitř i vně obalů hlavní cibule hodně dalších protáhlých cibulek, ze kterých vyrůstají listy, a proto vzniká kolem hlavní kvetoucí rostliny "trávníček". Snědek chocholičnatý je triploid, 2n = 27, tvorbu semen má omezenou.

Číst více

Sněženka podsněžník Galanthus nivalis

od Hanka

čeleď: Amarylkovité - Amarylidaceae

Sněženka podsněžník je v Praze v zahradách často pěstovaná, a snadno se šíří i do okolí. Ve volné přírodě bývá k vidění v listnatých lesích v blízkosti hřbitovů nebo na plochách bývalých zahrádek.
Začíná rašit ze země už v předjaří, obvykle v době, kdy je ještě nad ní sníh. Je to u nás první kvetoucí bylinka (pokud hodnotím pouze původní české druhy rostlin), a upoutává pozornost. Aby jí v přírodě neokousávala zvířata, chrání se mírnou jedovatostí.

Číst více

Sporýš argentinský Verbena bonariensis

od Hanka

čeleď: Sporýšovité - Verbenaceae

Sporýš argentinský je moderní okrasná rostlina. U nás to je obvykle jen letnička, při mírné zimě může být i krátkověká trvalka. Kvete od července do října a květy lákají mnoho druhů hmyzu. Proto je potřeba na tento druh upozornit a jeho pěstování v zahradách doporučit.

Číst více

Sporýš lékařský Verbena officinalis

od Hanka

čeleď: Sporýšovité - Verbenaceae

Sporýš lékařský je původní ve Středozemí a v oblastech odtud na východ. K nám se rozšířil už v dávných dobách. Je to teplomilná a světlomilná vytrvalá bylina. V minulosti rostla často podél cest a jako plevel na úhorech, v současnosti je k vidění jen vzácně.
Drobné kvítky vyrůstají v dlouhých mnohokvětých klasech.

Číst více

Srpek obecný Falcaria vulgaris

od Hanka

čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Srpek obecný je dvouletá, případně víceletá bylina. Je hojný na suchých travnatých stráních, na železničních náspech a na podobných stanovištích. Rozmnožuje se jak generativně semeny, tak vegetativně adventivními pupeny na kořenové hlavě. Stepní charakter rostliny se projevuje i v odolnosti vůči vypalování suché trávy. V Praze a okolí začíná kvést od poloviny června, a některé rostliny pak kvetou až dlouho do podzimu. Květy jsou velmi drobné.

Číst více

Srstka angrešt Ribes (Grossularia) uva-crispa

od Hanka

čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae

Srstka angrešt je v pražských lesích velmi hojný keř. Je obtížné odhadnout, jestli je tu původní, nebo zplanělá, nebo tu byla v minulosti úmyslně vysazovaná. Dokáže úspěšně růst ve stínu pod jinými vzrostlými stromy. Hlavně se s ní lze setkat na kamenitých svazích. Kvete postupně během dubna, a její květy vyhledává mnoho časně jarních druhů hmyzu.
Téměř vždy je možno na květech angreštu vidět krásnou pískorypku ryšavou (Andrena fulva).

Číst více

Starček obecný Senecio vulgaris

od Hanka

čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček obecný je velmi otužilý plevelný druh, dokáže přezimovat snad ve všech růstových fázích. Proto je možné na něm vidět květy a zralé plody už v březnu. V jednom roce stihne vytvořit několik generací.
Taková rychlá obměna generací mu umožňuje využívat evoluční mechanismy. Byl první rostlinou, u které se objevila rezistence vůči některým herbicidům. Běžné rostliny starčku obecného jsou stále na aplikaci herbicidů citlivé, ale už i u nás v ČR se šíří populace, se kterými si obvykle používané herbicidy neporadí.

Číst více

Starček přímětník Senecio jacobaea

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček přímětník je dvouletá nebo krátkověká bylina. Obvykle roste na suchých loukách, stepních svazích nebo kamenitých stráních, hlavně v teplých oblastech.
Obsahuje jedovatý alkaloid jacobin.

Je oblíbenou živnou rostlinou housenek přástevníka starčkového.


Číst více

Starček úzkolistý Senecio inaequidens

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteracea

Starček úzkolistý je nebezpečný invazní druh. Pochází z Jihoafrické republiky, ale už se v Evropě aklimatizoval, a jsou s ním potíže. Je odolný vůči solení silnic i vůči mnoha herbicidům, v západní Evropě proto často tvoří monokulturní porosty kolem dálnic. Je to rostlina jedovatá, na pastvinách způsobuje zvířatům chronické otravy, které u dobytka vedou ke vzniku cirhózy jater.
Vypadá jako vytrvalá bylina, ale podle botanického hodnocení je to polokeř.

Číst více

Starček vodní Senecio aquaticus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček vodní je typická rostlina vlhkých luk. Obvykle je dvouletá. Může být až 70 cm vysoká, ale obvykle je před květem poškozená při sečení louky, a potom vyroste mnohem menší a košatější.
Rostliny obsahují jedovaté pyrolizidinové alkaloidy, které způsobují vážné zdravotní problémy u dobytka, zejména jsou na otravu citliví koně. Otrava vzniká i po konzumaci sena, ve kterém je větší obsah starčku vodního.

Číst více

Střemcha obecná Prunus padus

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Střemcha obecná je strom až 20 m vysoký. Je to u nás v ČR původní evropský druh.Vyžaduje dostatek vláhy a půdy bohaté na živiny.
V Praze je k vidění zejména kolem Rokytky.

Má velmi jedovatá semena (dužnina není jedovatá, je ale nechutná).
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus avium.

Číst více

Střemcha pozdní Prunus serotina

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Střemcha pozdní pochází ze Severní Ameriky. Ve své domovině je to strom, který může vyrůst až 30 m vysoko, a má velmi kvalitní dřevo. U nás bývala vysazovaná jako parková dřevina. Nyní se ale odtud šíří do okolní přírody, a to místy dost invazivně. Na území Prahy je takto rozrostlá např. ve východní části Klánovického lesa. Zjara rozkvétá trochu později než naše domácí střemcha obecná. Důležitým rozlišovacím znakem střemchy pozdní jsou rezavé chloupky kolem hlavní žilky na spodní straně listu.
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus serotina.

Číst více

Suchokvět roční Xeranthemum annum

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Suchokvět roční v minulosti rostl v Čechách v nejteplejších územích. Nyní je v přírodě velmi vzácný.
Výskyt na severním okraji Prahy zanikl koncem 19. století. Nyní se tu na výslunné stráni opět objevuje - pravděpodobně pochází ze současných výsevů.
Pokud se bude dál sám vysemeňovat a populace se uchytí, bude to úspěšný návrat zde původního, ale pak vyhynulého druhu.

Číst více

Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia

od Hanka

čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae

Svazenka vratičolistá je jednoletá rostlina, pochází ze Severní Ameriky. U nás se občas pěstuje na zelené hnojení a jako včelařská rostlina.
Pyl svazenky má modrou barvu. U našich rostlin je modrá barva pylu málo častá, kdo svazenku nezná, pro toho je neobvyklé, když včely nosí do úlů modrý pyl.

Číst více

Svída bílá Cornus alba

od Hanka

čeleď: Dřínovité - Cornaceae

Svída bílá je keř, obvykle 2 m vysoký, ale v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 5 m. Tento druh je původní v severovýchodní části evropského Ruska i na dálném východě, často tam roste podél vodních toků.
V Praze je svída bílá vysazovaná v parcích u potoků. Je okrasná i v zimě, původní druh má letorosty krvavě červené, oblíbené jsou další kultivary s jinou výraznou barvou letorostů.

Číst více

Svítel latnatý Koelreuteria paniculata

od Hanka

čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae

Svítel latnatý pochází z Číny. Je to malý strom, obvykle vysoký jen 4 až 7 metrů, vyjímečně víc. Je to ideální městský strom, kterému vyhovuje horko u jižních stěn činžovních domů.
Kvete v červenci, kdy už je květů ve městech velmi málo, a jeho drobné kvítky rozkvétají postupně, takže kvetení trvá několik týdnů. Včely medonosné, čmeláci a řada dalších druhů hmyzu svítel vydatně navštěvuje, zejména proto, že v červenci je ve městech o květy nouze.

Číst více