Vičenec ligrus Onobrychis viciifolia

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Vičenec ligrus je vytrvalá bylina. Koncem 18. a začátkem 19. století se u nás zaváděl jako pěstovaná plodina, zejména na suchých lokalitách, na píci pro zvířata. V současnosti je zdomácnělý a rozšířený v druhotných rostlinných společenstvech.
V současnosti má význam jako včelařská rostlina. Jeho květy vyhledávají zejména dělnice čmeláků skalních, dávají mu přednost před ostatními kvetoucími rostlinami.

Číst více

Vikev huňatá Vicia villosa

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Vikev huňatá pochází ze Středozemí, u nás byla v minulosti pěstovaná na krmení pro dobytek, zejména na chudých půdách.
Na jejích koříncích jsou nádorky s hlízkovými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. V dřívějších dobách, kdy lidé neznali výrobu umělých dusíkatých hnojiv, pěstování vikve huňaté výrazně zlepšovalo následnou úrodnost polí. V současnosti se vyskytuje porůznu jako zplanělá, hlavně podél okrajů polí.
Vikev huňatou často vysévají včelaři.

Číst více

Vikev plotní Vicia sepium

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Vikev plotní je vytrvalá bylina. Listy má složené ze čtyř až osmi párů lístků, na konci s větvenou úponkou.
Zajímavostí jsou mimokvětní nektaria na palistech. O ty mají zájem zejména mravenci.
Vikev plotní je hojný druh, dokáže růst na různých půdních podkladech.

Číst více

Vikev úzkolistá Vicia angustifolia

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Vikev úzkolistá je jednoletá bylina. Je oblíbenou rostlinou samotářské včely stepnice jarní.
Na palistech má také mimokvětní nektaria, která vyhledávají zejměna mravenci
(podobně jako vikev plotní).
Obvykle roste na teplých, suchých a slunných stanovištích.

Číst více

Violka trojbarevná skalní Viola saxatilis

od Hanka

čeleď: Violkovité - Violaceae

Violka trojbarevná skalní je v dubnu nápadnou ozdobou skal (skalních štěrbin a sutí a na mělkých půdách) v Divoké Šárce, má květy vysoké až 25 mm. Kvete i v pozdějších měsících, ale během vegetace se velikost jejích květů spíš zmenšuje a mezi jinými druhy rostlin pak už bývá přehlížená.
Je to rostlina krátce vytrvalá. Obvykle vidíme hustý trs lodyh s květy.

Číst více

Vistárie čínská Wisteria sinensis

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Vistárie čínská je v pražských zahradách často pěstovaná okrasná pnoucí dřevina. Rozkvétá později zjara současně s rašením listů. Zahradníci vyšlechtili i řadu odrůd s různými odstíny modré barvy květů a s výrazně větší velikostí květenství. Moderní kultivary častou kvetou opakovaně ještě pak v létě i na začátku podzimu.
Pro včelaře je důležité, že vistárie čínská je medonosná dřevina. Při prvním jarním rozkvetení bývá v přírodě květů nadbytek a včely nestíhají létat na všechny květy, opakované kvetení v létě a začátkem podzimu, kdy je nouze o květy, je pro včely důležité. Květy vistárii také často vyhledávají naše největší samotářské včely - drvodělky.

Číst více

Vlaštovičník větší Chelidonium majus

od Hanka

čeleď: Makovité - Papaveraceae

Vlaštovičník větší je vytrvalá bylina. V Praze patří k nejhojněším rostlinám, dobře roste i v akátinách. Charakteristický je obsah žlutooranžové šťávy v celé rostlině. Kvete od dubna až do září. Včely, čmeláci a další hmyz navštěvují květy vlaštovičníku často, zejména v době po okvětu ovocných stromů, když začíná být o květy v přírodě nouze. Semena vlaštovičníků obvykle rozšiřují mravenci.

Číst více

Vratič obecný Tanacetum vulgare

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.

Číst více

Vrba bílá Salix alba

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba bílá je strom, který se může dožít věku 100 roků a být 30 metrů vysoký. Je to v ČR nejvyšší a nejmohutnější strom ze všech druhů vrb.
Umí se vyrovnat s velmi kolísavým množstvím vody v půdě. Během vegetační doby snese dlouhotrvající záplavy, ale právě tak dobře obstojí při velkém poklesu hladiny spodní vody po terénních úpravách.
Přirozeně se nás vyskytuje v lužních lesích teplejších oblastí. Roste zejména v blízkosti dolních toků Vltavy, Labe a Ohře.
Je to dvoudomá dřevina.

Číst více

Vrba jíva Salix caprea

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba jíva je velmi důležitá včelařská dřevina. Má pro hmyz kvalitní nektar a pyl. Pro včely medonosné je jíva základem zdraví. Včelích nemocí je mnoho, na leckteré z nich jíva nepomůže, ale aspoň v případě choroby Nosema apis a Nosema ceranae je prokázán příznivý vliv dostatku potravy vrbového pylu na odolnost včel.
Jíva často vykvete velmi brzy zjara, kdy čmeláci a včely samotářky se ještě neprobudili ze zimního spánku. Letos (2017) se na jívě vydatně krmí i čmeláci. Čmeláci jsou biologicky vzato blízce příbuzní se včelami medonosnými, mají i podobné nemoci, takže kvetoucí vrby pomáhají i čmelákům.

Číst více

Vrba košíkářská (konopina) Salix viminalis

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba košíkářská je to statný keř 2 - 6 m vysoký, vyjímečně i strom. V Evropě je tato vrba pěstovaná kvůli proutí už od pradávna, dřív to byla nejčastěji vysazovaná vrba. Kvete brzy zjara před rašením listů. Její přítomnost v krajině je velmi důležitá pro mnoho druhů hmyzích opylovatelů. Rozkvétá totiž v termínu, kdy se čmeláci i několik druhů včel samotářek probouzejí z dlouhého zimního spánku a hledají, kde se nasytit. Vrba košíkářská a vrba jíva jsou v časném jaru první dřeviny, které mají ve květech nejenom pyl, ale také sladký nektar.

Číst více

Vrba křehká Salix euxina (fragilis)

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba křehká je strom, většinou až 15 m vysoký (vyjímečně 20 m). V ČR je to velmi rozšířený druh vrby, roste zejména ve středních a nižších horských polohách.
Má lámavé, křehké letorosty. Odlomené větvičky snadno zakořeňují, občas je odnáší říční proud do nižších poloh v teplých oblastech. V nížinách se často kříží s vrbou bílou, naopak na horách vytváří časté křížence s vrbou pětimužnou. Tyto dva typy kříženců jsou dál normálně plodné, mohou se dál křížit s některým rodičovským druhem, nebo s jiným dalším druhem, a vznikají trojnásobní kříženci.

Číst více

Vrba lýkovcová Salix daphnoides

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.

Číst více

Vrba náhrobní Salix x sepulcralis

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba náhrobní je klon, který patří k nejčastěji pěstovaným vrbám. Vznikl na přelomu 19. a 20. století, pravděpodobně jako výsledek hybridizace mezi vrbou bílou cv. Tristis a převislou vrbou babylonskou.
Na podzim má listy zelené až do prvních mrazů, potom teprve začne žloutnout. (Horní fotografie 28.11. 2016)
Tak se dá na podzim rozlišit od svého rodičovského druhu převislé vrby bílé, která má vegetační dobu trochu kratší.
Smuteční vrba bílá, cv. Tristis, zřejmě kdysi vznikla samovolně a byla objevená ve Francii kolem roku 1815.

Číst více

Vrba nachová Salix purpurea

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba nachová je středně velký keř se vzpřímenými tenkými větvemi. Má žlutě zbarvené lýko. Kvete koncem března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy má drobnější než jíva, a kvete zhruba o týden později než jíva.
Pro hmyz je užitečné, když je kvetení různých druhů vrb časově posunuté, a hmyz má k dispozici kvalitní vrbový pyl a nektar z květů po delší dobu.
Má velmi hořké listy a kůru, proto jí dobytek nežere. Bývá často na pastvinách, je to pro ní velká výhoda, že jí zvířata neokusují.
Samčí květy mají nitky tyčinek až pod prašníky srostlé.

Číst více

Vrba trojmužná Salix triandra

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba trojmužná je statný, bohatě větvený keř, obvykle 3 až 6 m vysoký. Je to hojně využívaná vrba na produkci proutí. Kůra je nápadná tím, že se odlupuje v šupinách.
Daří se jí v územích s vysokou záplavovou vodou kolem potoků a řek.
Zajímavostí jsou prašníky uspořádané ve trojicích (většina vrb má v kvítcích dvojice prašníků).

Číst více

Vrbina obecná Lysimachia vulgaris

od Hanka

čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae

Vrbina obecná je vytrvalá bylina. Je hojná od nížin až do hor v pobřežních porostech podél potoků a řek i jinde v místech s vysokou hladinou podzemní vody.
Je zvláštností vrbiny, že se v jejích květech netvoří sladký nektar pro hmyz, ale olejnatý sekret. Na tom je závislá samotářská včela olejnice vrbinová (Macropis europaea). Olejnice často hnízdí v zaplavovaných mokřadech a olejíček z vrbiny používá k impregnaci plodových komůrek, olej je spolu s vrbinovým pylem a nektarem z květů jiných rostlin i potravou jejích larviček.

Číst více

Vrbina tečkovaná Lysimachia punctata

od Hanka

čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae

Vrbina tečkovaná je vytrvalá bylina, v Čechách pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina.
Je méně náročná na vlhko než podobná vrbina obecná,
Jako všechny vrbiny netvoří v květech sladký nektar pro hmyz, ale olejnaté sekrety. Proto je důležitou rostlinou pro samotářské včely olejnice. Na květech vrbiny tečkované lze vidět zejména olejnici žlutonohou (Macropis fulvipes), v pozdější době kvetení i olejnici vrbinovou (Macropis europaea).

Číst více

Vrbovka chlupatá Epilobium hirsutum

od Hanka

čeleď: Pupalkovité - Onagraceae

Vrbovka chlupatá je vytrvalá bylina. Bývá hojná na březích rybníků, na okrajích rákosin, na živinami bohatých půdách dokáže růst i na málo vlhkých půdách. Může být vysoká až 180 cm.
V tomto rodu má ze všech druhů největší květy, a v nich je nápadná čtyřlaločná blizna. Plod je dlouhá, v obrysu čárkovitá mnohosemenná tobolka. Ta se otevírá shora dolů čtyřmi chlopněmi.

Číst více

Vřes obecný Calluna vulgaris

od Hanka

čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae

Vřes obecný v Praze roste na suchých svazích na silikátových horninách (na buližnících). Nejvíc v Divoké Šárce a na Nebušické skále.
Vyhýbá se vápnitým půdám, protože je schopen přijímat dusík pouze v amoniakální formě, která se vyskytuje v půdách s nízkým pH. Nemá enzym nitrátreduktázu, nedokáže převádět do svého metabolismu dusík v nitrátové formě.

Číst více

Vřesovec pleťový Erica herbacea

od Hanka

čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae

Vřesovec pleťový je nízký keřík, který má centrum rozšíření v Alpách a v jejich okolí, přirozený výskyt zasahuje až do západních a jižních Čech. U nás se s ním lze setkat ale jen vzácně, může růst v podhorských oblastech ve světlých lesích, většinou v borech. V Alpách kvete zjara hned po roztání sněhu.
Vřesovec je ale oblíbená, často pěstovaná okrasná rostlina, zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili celou řadu různě barevných kultivarů. V Praze také kvete hned po roztání sněhu, jenže to v pražských podmínkách znamená od prosince do konce března. Právě pro ten zimní termín kvetení je vřesovec pleťový v zahradách často pěstovaný.

Číst více