Rostliny Seznam
Ballota nigra Měrnice černá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Měrnice černá často roste v okolí lidských sídel, podél cest, na okrajích křovin, obvykle na dobře vyhnojených místech, umí se vyrovnat se suchem. Je to vytrvalá bylina. Kvete od června. Při posečení snadno obráží a znova kvete, a to prakticky až do příchodu podzimních mrazíků. Je proto důležitou včelařskou rostlinou. Milují ji nejen včely medonosné, ale i včely samotářky.
Barbarea arcuata Barborka obloučnatá
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Barborka obloučnatá je vytrvalá bylina, často roste na okrajích cest nebo podél říčních toků. Upoutává na sebe pozornost časným začátkem kvetení už v dubnu, kdy většina jiných podobných druhů rostlin ještě nekvete.
V posledních letech se stává obtížným polním plevelem, hlavně v ozimých plodinách. Barborka obloučnatá je velmi přizpůsobivá, v polních podmínkách se chová jako jednoletý ozimý druh. Semena barborky dozrávají ještě před dozráním pěstované řepky. Právě velkoplošné pěstování ozimé řepky způsobilo rozšíření barborky obloučnaté jako problémového polního plevele.
Bellis perennis Sedmikráska obecná
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Sedmikrásky jsou drobné vytrvalé byliny. Kvetou po celý rok, s výjimkou mrazivých dnů.
Blanokřídlý hmyz vyhledává květy sedmikrásek velmi často, jejich květy bývají k dispozici jako zdroj nektaru a pylu i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného. Jsou vítanou potravou zejména během chladných jarních dnů. Mnoho druhů včeliček se musí nejdříve na slunci zahřát, a teprve potom jsou schopné létat. A právě květy sedmikrásek poskytují energii i takovým včeličkám, které kvůli chladnu dokážou jenom chodit po zemi. V březnu bývají na květech sedmikrásek hojní samečkové pískorypek. Samečkové pískorypek totiž zjara vylézají ze svých zemních komůrek výrazně dřív než samičky.
Berberis julianae Dřišťál Juliin
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál Juliin pochází z Číny. U nás je tento stálezelený keř občas pěstovaný v parcích. Má výrazné trny, dokáže vytvořit neprostupný živý plod.
Zralé plody mají modrou barvu, tím se liší od většiny jiných druhů u nás pěstovaných dřišťálů.
Jeho květy jsou velmi přitažlivé pro mnoho druhů hmyzu.
Berberis vulgaris Dřišťál obecný
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál obecný je hustý, trnitý keř, s listy před zimou opadavými. Na našem území je původní.
Je velmi světlomilný, má rád suché výslunné svahy.V minulosti býval hojný, nyní se s ním lze v přírodě setkat spíš vzácně. Mnohé lokality, kde dřív rostl na mezích, byly zalesněné, a ve stínu pod stromy se dřišťálu nedaří. Nyní se používá v zahradách, do živých plotů, oblíbený je jeho červenolistý kultivar.
Berteroa incana Šedivka šedá
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Šedivka šedá roste jako jednoletá, někdy dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Je hojná v teplých oblastech na lehkých vysýchavých půdách, na výslunných místech. Je to menší rostlina, bývá vysoká jen o trochu víc než 20 cm, i když v dobrých podmínkách může vyrůst až 70 cm vysoká.
Jednotlivé kvítky jí na lodyze vyrůstají postupně, proto kvete neobvykle dlouho, od června až do října. Hmyz její květy miluje.
Betula pendula Bříza bělokorá
od Hanka
čeleď: Břízovité - Betulaceae
Bříza bělokorá je středně velký strom s nápadně bílým kmenem. V ČR je to původní druh. Rozšířila se u nás hned, jak začalo ustupovat sevření mrazem na konci doby ledové. Bříza je jednodomá dřevina, květy jsou uspořádané v jehnědách.
Květy opyluje vítr. A jak už to u větrosnubných rostlin bývá, i bříza produkuje obrovské množství pylu. Bříza je postrachem lidí alergiků, je to nejvýznamnější český alergen. Proto je důležité, aby ve městech bylo pěstování bříz omezované (zejména kolem nemocnic a škol).
Biscutella laevigata subsp. varia Dvojštítek hladkoplodý
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Dvojštítek hladkoplodý je vzácná rostlina Dolního Povltaví, na jedné skryté lokalitě roste i na území Prahy 6.
Je to vytrvalá bylina. Roste na kamenitých svazích.
Dostal své jméno podle plodů, které mají tvar jako dvojice srostlých štítků.
Fotografie květů 6. 5. 2017 vysoko na svahu nad Šáreckým potokem. V tomto termínu kvete na pražských skalách celá řada jiných rostlin se žlutými květy, dvojštítek se od nich na dálku rozliší podle výrazně světle žluté barvy.
Brassica napus Brukev řepka olejka
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.
Brunnera macrophylla Pomněnkovec velkolistý
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) pochází z oblastí kolem Kavkazu. U nás je často pěstovaný jako nenáročná trvalka, které se dobře daří v polostínu nebo dokonce ve stínu.
V Praze pomněnkovce snadno zplaňují a šíří se i do lesů v okolí zahrádek a stávají se součástí jarního kvetoucího podrostu.
Bryonia alba Posed bílý
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.
Bryonia dioica Posed dvoudomý
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.
Buddleja Davidii Komule Davidova
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné. V zahradách se pěstují i jeho bíle kvetoucí kultivary a celá řada dalších odstínů barev.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.
Buglossoides arvensis (Lithospermum arvense) Kamejka rolní
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.
Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum) Kamejka modronachová
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
Bunias orientalis Rukevník východní
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
Bupleurum falcatum Proroslík srpovitý
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Prorostlík srpovitý je vytrvalá sivozelená bylina s drobnými žlutými květy. Je to hojný druh na spašových půdách na suchých výslunných stráních, zejména v teplých oblastech. Právě proto, že roste na suchých, obvykle i kamenitých místech, tak má rozvětvenou lodyhu vysokou obvykle jen kolem 30 cm, i když v dobrých podmínkách může být i mnohem vyšší.
Rozlišovacím znakem rodu prorostlíků je, že mají všechny listy celistvé, celokrajné. Ostatní druhy rostlin z čeledi miříkovitých mají alespoň spodní listy složené, i když lodyžní listy mohou být také celistvé.
Na květech obvykle bývají jen velmi drobné druhy hmyzu. Prorostlík srpovitý kvete od konce června do října.
Buxus sempervirens Zimostráz vždyzelený
od Hanka
čeleď: Zimostrázovité - Buxaceae
Zimostráz vždyzelený, mezi lidmi známější pod svým latinským jménem Buxus, je stálezelený hustý keř, vyjímečně menší strom. Původně roste kolem mediteránu, ale i v dalších částech Evropy s mírnou zimou. U nás je to významná parková dřevina, která dobře snáší sestřih a tvarování do zajímavých forem. Její pěstování je u nás moderní v zámeckých parcích od období baroka.
Je to dřevina jedovatá. Proto na venkově lidi obvykle zimostráz nepěstovali, aby se jim neotrávili koně.