Salix x sepulcralis Vrba náhrobní

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba náhrobní je klon, který patří k nejčastěji pěstovaným vrbám. Vznikl na přelomu 19. a 20. století, pravděpodobně jako výsledek hybridizace mezi vrbou bílou cv. Tristis a převislou vrbou babylonskou.
Na podzim má listy zelené až do prvních mrazů, potom teprve začne žloutnout. (Horní fotografie 28.11. 2016)
Tak se dá na podzim rozlišit od svého rodičovského druhu převislé vrby bílé, která má vegetační dobu trochu kratší.
Smuteční vrba bílá, cv. Tristis, zřejmě kdysi vznikla samovolně a byla objevená ve Francii kolem roku 1815.

Číst více

Salix alba Vrba bílá

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba bílá je strom, který se může dožít věku 100 roků a být 30 metrů vysoký. Je to v ČR nejvyšší a nejmohutnější strom ze všech druhů vrb.
Umí se vyrovnat s velmi kolísavým množstvím vody v půdě. Během vegetační doby snese dlouhotrvající záplavy, ale právě tak dobře obstojí při velkém poklesu hladiny spodní vody po terénních úpravách.
Přirozeně se nás vyskytuje v lužních lesích teplejších oblastí. Roste zejména v blízkosti dolních toků Vltavy, Labe a Ohře.
Je to dvoudomá dřevina.

Číst více

Salix caprea Vrba jíva

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba jíva je velmi důležitá včelařská dřevina. Má pro hmyz kvalitní nektar a pyl. Pro včely medonosné je jíva základem zdraví. Včelích nemocí je mnoho, na leckteré z nich jíva nepomůže, ale aspoň v případě choroby Nosema apis a Nosema ceranae je prokázán příznivý vliv dostatku potravy vrbového pylu na odolnost včel.
Jíva často vykvete velmi brzy zjara, kdy čmeláci a včely samotářky se ještě neprobudili ze zimního spánku. Letos (2017) se na jívě vydatně krmí i čmeláci. Čmeláci jsou biologicky vzato blízce příbuzní se včelami medonosnými, mají i podobné nemoci, takže kvetoucí vrby pomáhají i čmelákům.

Číst více

Salix daphnoides Vrba lýkovcová

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.

Číst více

Salix euxina (fragilis) Vrba křehká

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba křehká je strom, většinou až 15 m vysoký (vyjímečně 20 m). V ČR je to velmi rozšířený druh vrby, roste zejména ve středních a nižších horských polohách.
Má lámavé, křehké letorosty. Odlomené větvičky snadno zakořeňují, občas je odnáší říční proud do nižších poloh v teplých oblastech. V nížinách se často kříží s vrbou bílou, naopak na horách vytváří časté křížence s vrbou pětimužnou. Tyto dva typy kříženců jsou dál normálně plodné, mohou se dál křížit s některým rodičovským druhem, nebo s jiným dalším druhem, a vznikají trojnásobní kříženci.

Číst více

Salix purpurea Vrba nachová

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba nachová je středně velký keř se vzpřímenými tenkými větvemi. Má žlutě zbarvené lýko. Kvete koncem března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy má drobnější než jíva, a kvete zhruba o týden později než jíva.
Pro hmyz je užitečné, když je kvetení různých druhů vrb časově posunuté, a hmyz má k dispozici kvalitní vrbový pyl a nektar z květů po delší dobu.
Má velmi hořké listy a kůru, proto jí dobytek nežere. Bývá často na pastvinách, je to pro ní velká výhoda, že jí zvířata neokusují.
Samčí květy mají nitky tyčinek až pod prašníky srostlé.

Číst více

Salix triandra Vrba trojmužná

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba trojmužná je statný, bohatě větvený keř, obvykle 3 až 6 m vysoký. Je to hojně využívaná vrba na produkci proutí. Kůra je nápadná tím, že se odlupuje v šupinách.
Daří se jí v územích s vysokou záplavovou vodou kolem potoků a řek.
Zajímavostí jsou prašníky uspořádané ve trojicích (většina vrb má v kvítcích dvojice prašníků).

Číst více

Salix viminalis Vrba košíkářská (konopina)

od Hanka

čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba košíkářská je to statný keř 2 - 6 m vysoký, vyjímečně i strom. V Evropě je tato vrba pěstovaná kvůli proutí už od pradávna, dřív to byla nejčastěji vysazovaná vrba. Kvete brzy zjara před rašením listů. Její přítomnost v krajině je velmi důležitá pro mnoho druhů hmyzích opylovatelů. Rozkvétá totiž v termínu, kdy se čmeláci i několik druhů včel samotářek probouzejí z dlouhého zimního spánku a hledají, kde se nasytit. Vrba košíkářská a vrba jíva jsou v časném jaru první dřeviny, které mají ve květech nejenom pyl, ale také sladký nektar.

Číst více

Salvia nemorosa Šalvěj hajní

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Šalvěj hajní je vytrvalá bylina. Začíná kvést v červnu, ale až do podzimu kvetení opakuje.
V Praze je vzácná. Nejsnadněji ji lze najít nad Velkou skálou v Divoké Šárce, jednotlivé rostliny rostou i na dalších skalách nad Šáreckým potokem. Roste v suchých travnatých porostech, ale v Praze jen tam, kde jsou rozpadlé valy raně středověkých sídlišť. Vyhovující jsou pro ní minerálně bohaté, spíš zásadité půdy. Proto je jen na lidmi ovlivněných místech. (Jinak zdejší buližníky a další horniny z období proterozoika jsou chemicky kyselé).

Číst více

Salvia officinalis Šalvěj lékařská

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří, u nás je v zahradách často pěstovaná jako léčivá bylina. Zahradníci vyšlechtili celou řadu kultivarů s různě pestrými květy a listy.
Její listy jsou oblíbené i pro využití v kuchyni.
Botanici popisují šalvěj lékařskou jako polokeř.
Z jejích květů saje nektar i mnoho druhů hmyzu.

Číst více

Salvia pratensis Šalvěj luční

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Šalvěj luční je hojný druh na mnoha místech ČR, u nás v Praze roste roztroušeně v lokalitách pražských přírodních památek, obvykle na suchých travnatých místech kolem skal.
Je to vytrvalá bylina. Barva květů je proměnlivá od světle modré až po velmi tmavě modrou.

Číst více

Salvia verticillata Šalvěj přeslenitá

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.

Číst více

Saponaria officinalis Mydlice lékařská

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Mydlice lékařská je vytrvalá bylina, obvykle s větším počtem lodyh. V minulosti byla často pěstovaná, nyní je zdomácnělá. Roste většinou uvnitř obcí, zejména v místech bohatých na obsah dusíku.
Květy vyrůstají z kališní trubky, která bývá delší než 17 mm. Proto včely medonosné i většina dalších hmyzích opylovatelů svým sosákem nedosáhnou ke květnímu nektaru, který je uložen až v hloubce květu, a rozkvetlých mydlic si nevšímají. Vyjímkou je čmelák zahradní, mydlice lékařská je jeho oblíbená rostlina.

Číst více

Scabiosa ochroleuca Hlaváč žlutavý (bledožlutý)

od Hanka

čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsaceae)

Hlaváč žlutavý v ČR roste v teplejších územích, na suchých trávnících a výslunných skalnatých svazích.
Je to vytrvalá bylina, z jednoho kořene obvykle vyrůstá víc květních lodyh. Kvete ve druhé polovině léta a na podzim. Je závislá na opylení hmyzem.

Číst více

Senecio aquaticus Starček vodní

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček vodní je typická rostlina vlhkých luk. Obvykle je dvouletá. Může být až 70 cm vysoká, ale obvykle je před květem poškozená při sečení louky, a potom vyroste mnohem menší a košatější.
Rostliny obsahují jedovaté pyrolizidinové alkaloidy, které způsobují vážné zdravotní problémy u dobytka, zejména jsou na otravu citliví koně. Otrava vzniká i po konzumaci sena, ve kterém je větší obsah starčku vodního.

Číst více

Senecio inaequidens Starček úzkolistý

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteracea

Starček úzkolistý je nebezpečný invazní druh. Pochází z Jihoafrické republiky, ale už se v Evropě aklimatizoval, a jsou s ním potíže. Je odolný vůči solení silnic i vůči mnoha herbicidům, v západní Evropě proto často tvoří monokulturní porosty kolem dálnic. Je to rostlina jedovatá, na pastvinách způsobuje zvířatům chronické otravy, které u dobytka vedou ke vzniku cirhózy jater.
Vypadá jako vytrvalá bylina, ale podle botanického hodnocení je to polokeř.

Číst více

Senecio jacobaea Starček přímětník

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček přímětník je dvouletá nebo krátkověká bylina. Obvykle roste na suchých loukách, stepních svazích nebo kamenitých stráních, hlavně v teplých oblastech.
Obsahuje jedovatý alkaloid jacobin.

Je oblíbenou živnou rostlinou housenek přástevníka starčkového.


Číst více

Senecio vulgaris Starček obecný

od Hanka

čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae

Starček obecný je velmi otužilý plevelný druh, dokáže přezimovat snad ve všech růstových fázích. Proto je možné na něm vidět květy a zralé plody už v březnu. V jednom roce stihne vytvořit několik generací.
Taková rychlá obměna generací mu umožňuje využívat evoluční mechanismy. Byl první rostlinou, u které se objevila rezistence vůči některým herbicidům. Běžné rostliny starčku obecného jsou stále na aplikaci herbicidů citlivé, ale už i u nás v ČR se šíří populace, se kterými si obvykle používané herbicidy neporadí.

Číst více

Sequoiadendron giganteum Sekvojovec obrovský

od Hanka

čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae

Sekvojovec obrovský přirozeně roste v Severní Americe v Kalifornii, v pohoří Sierra Nevada je schopen růst až do nadmořské výšky 2700 metrů. V Evropě se pěstuje od roku 1854. Krátce poté byl vysazován i v Čechách. V tuhé zimě 1928/29 pak většina sekvojovců u nás zmrzla, ale ojedinělé stromy vydržely. Mráz přečkaly 2 sekvojovce v Ratměřicích, které vysadil hrabě Chotek. Většina mladších sekvojovců, které jsou nyní v Čechách k vidění v mnoha zahradách, má původ ze semen právě těchto dvou stromů z Ratměřic. Je to vždyzelený dlouhověký strom. Ve své domovině se dožívá věku i přes 3500 let a může být vysoký 100 metrů.

Číst více

Silene latifolia subsp. alba Silenka (knotovka) širolistá bílá

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Silenka širolistá bílá (knotovka) je obvykle víceletá bylina. Je to obtížný plevelný druh hlavně v pícninách. Ve městech roste hojně v takových trávnících, které pejskové často hnojí. Kvete od května až do začátku podzimních mrazů.
Je to dvoudomá bylina. Na fotografii nahoře je vlevo samčí květ, vpravo samičí květ.

Číst více

Silene nutans Silenka nicí

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Silenka nicí je na území Prahy častá rostlina, mnohdy uniká pozornosti pro své útlé rozměry. Roste hlavně na plochách pražských přírodních památek, nejčastěji na mírně zastíněných místech, obvykle kolem solitérních dubů. Je to vytrvalá trsnatá bylina. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jsou špičaté kališní zuby.
Většina květů je oboupohlavních, ale vyskytují se i jednopohlavné květy, často jsou funkčně jen samčí. Opylování zajišťují noční motýli. Blanokřídlý hmyz si květů silenky nicí prakticky nevšímá.
Na horní fotografii je květ s nápadně dlouhými třemi čnělkami.

Číst více

Sisymbrium loeselii Hulevník Loeselův

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Hulevník Loeselův je jednoletá, obvykle ozimá plodina, plevelný druh. V Praze roste často podél komunikací.
Obvykle dorůstá do výšky kolem jednoho metru, ale na výživných půdách může vyrůst až 230 cm vysoký, proto jako plevel na polích vysoko přerůstá pěstované plodiny.

Číst více

Smyrnium perfoliatum Tromín prorostlý

od Hanka

čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Tromín prorostlý byl ještě nedávno v Čechách neznámou rostlinou.
Začátkem května v Divoké Šárce upoutávají pozornost lidí nápadně světle žlutozelené rostliny. Jedná se o tromín prorostlý, pravděpodobně je to rostlina zavlečená k nám z jižní Evropy. V současnosti se vyskytuje v ČR pouze v Praze a okolí.

Číst více

Solanum dulcamara Lilek potměchuť

od Hanka

čeleď: Lilkovité - Solanaceae

Lilek potměchuť je vytrvalý polokeř, lodyha při bázi dřevnatí. Původní evropská rostlina. Potměchuť je JEDOVATÁ. V Praze roste nejčastěji v málo udržovaných starých a zarostlých zahradách, dokáže totiž růst ve stínu pod stromy.
Její kořeny jsou schopné prorůstat skrz staré zdivo, je obtížné ji likvidovat.

Číst více

Solanum lycopersicum Rajče jedlé (lilek rajče)

od Hanka

čeleď: Lilkovité - Solanaceae

Rajče jedlé pochází z Ameriky. Původní domorodí obyvatelé tam pěstovali vyšlechtěná jedlá rajčata mnoha barev a tvarů už dávno před příchodem Evropanů. Španělé pak objevili rajčata při kontaktu s Aztéckými národy, a dovezli jejich semena do Evropy. V současnosti jsou rajčata důležitou potravinou lidí na celé zeměkouli. U nás rostou nejen ve sklenících a na zahradách, ale kdykoliv povodeň propláchne kanalizaci, tak následující rok jsou divoké rajčatové porosty i v Praze podél vltavských břehů.

Číst více

Solanum nigrum Lilek černý

od Hanka

čeleď: Lilkovité - Solanaceae

Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.

Číst více

Solidago canadensis Zlatobýl kanadský

od Hanka

čeleď: Hvědnicovité - Asteraceae

Zlatobýl kanadský je severoamerický druh, často pěstovaný v parcích a zahradách. Snadno zplaňuje a stává se expanzivním plevelem. Vítr roznáší jeho semena na velké vzdálenosti. Další vlnu expanze zajišťuje jeho úporný klonální růst.
Pro blanokřídlý hmyz je to ale rostlina velmi užitečná. Kvete koncem srpna a v září, tedy v době, kdy jsou ostatní byliny většinou zaschlé, odkvetlé, a mají jen semena. Proto na květech zlatobýlů se soustřeďuje mnoho druhů hmyzu.

Číst více

Sophora japonica Jerlín japonský

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Jerlín japonský je v pražských parcích často pěstovaný strom. Je vynikající tím, že na rozdíl od našich domácích druhů dřevin snáší solení silnic. Proto se dobře hodí na frekventovaná místa, třeba blízko tramvajových zastávek.
Pochází z dálného východu Asie. Je to teplomilný druh, zvyklý na dlouhou vegetační dobu. Proto v Praze semena jerlínů nedozrávají, samovolně se tedy nerozšiřuje.

Číst více

Sorbaria sorbifolia Jeřábovec (tavolníkovec) jeřábolistý

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)

Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete v čevenci a v srpnu, a jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.

Číst více

Sorbus aria Jeřáb muk

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)

Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muku dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).

Číst více

Sorbus aucuparia Jeřáb ptačí

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae

Jeřáb ptačí je strom menšího vzrůstu. Vydrží na vysýchavých půdách, roste i na skalách, na druhé straně mu nevadí ani nadbytek půdní vláhy. Roste na nejrozmanitějších druzích půd, ale víc mu vyhovují kyselé půdy. Snese silné mrazy i velká vedra.
V Praze je ozdobou skal v Divoké Šárce.

Číst více

Sorbus domestica Jeřáb oskeruše

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)

Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.

Číst více

Sorbus intermedia Jeřáb prostřední

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)

Jeřáb prostřední je pro svojí odolnost nyní využíván pro výsadby v uličních stromořadích. Pochází z jižního Švédska (a okolních oblastí), proto je známý i pod jménem jeřáb švédský.
Je to hybridogenní druh, vzniklý z neurčité kombinace.

Číst více

Sorbus torminalis Jeřáb břek

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)

Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.

Číst více

Stachys recta Čistec přímý

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Čistec přímý je vytrvalá bylina. Roste na suchých teplých místech. V Praze je to hojný druh na stepních trávnících nad zdejšími skalami. (Horní fotografie 26. 5. 2016)
Je milován mnoha druhy hmyzu. Nejvíc ho upřednostňuje druh čmelák lesní (Bombus sylvarum).

Číst více

Symphyotrichum (Aster) sp. Astřička (hvězdnice, podzimní astry)

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Astřičky (hvězdnice) jsou vytrvalé, nenáročné a často pěstované zahradní květiny. Do rodu Symphyotrichum odborníci zařadili asi 90 druhů, v českých zahradách se pěstují kultivary čtyř druhů a jejich kříženců, které pocházejí ze Severní Ameriky.
astřička novoanglická - Symphyotrichum novae-angliae
astřička novobelgická - Symphytrichum novi-belgii
astřička kopinatá - Symphyotrichum lanceolatus
astřička hladká - Symphyotrichum laevis

Číst více