Rostliny Seznam

Mahalebka obecná Prunus mahaleb

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy.
Někdy se používala jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.

Číst více

Jeřábovec (tavolníkovec) jeřábolistý Sorbaria sorbifolia

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)

Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete v čevenci a v srpnu, a jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.

Číst více

Konopice pýřitá Galeopsis pubescens

od Hanka

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Konopice pýřitá je jednoletá bylina. Kvete od července do října. Roste ve světlých lesích, nejvíc podél lesních cest, má ráda půdu bohatou na živiny. Květy mají nápadně dlouhou květní trubku.
Konopice je názornou ukázkou rostliny, která k úspěšné tvorbě semen potřebuje mít kolem sebe vhodný druh hmyzího opylovatele.
Na horní fotografii je čmelák zemní, jak nabodává květní trubku z boku a pašuje si pro sebe sladký květní nektar bez toho, že by květ opyloval.

Číst více

Mišpule obecná Mespilus germanica

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae

Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.

Číst více

Jeřáb muk Sorbus aria

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)

Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muk dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).

Číst více

Křehkýš vodní Myosoton aquaticum

od Hanka

čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae

Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.

Číst více

Česnek šerý (chlumní) horský Allium senescens subsp. montanum

od Hanka

čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae

Česnek šerý horský je vzácnější rostlina. Vyhovují mu skalnatá území v suchých a teplých oblastech. V Praze 6 jsou největší porosty česneku šerého v Divoké Šárce, ale jednotlivé trsy rostou i na dalších podobných místech.

Číst více

Jasan ztepilý Fraxinus excelsior

od Hanka

čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae

Jasan ztepilý je náš původní český druh. Může vyrůst až 40 m vysoko a mít průměr kmene široký víc než 1,5 m. Může se dožít věku až 250 roků.
Odborníci rozlišují 3 ekotypy jasanu - lužní, horský, a vápencový. Jednotlivé ekotypy se podstatně liší v nárocích na vláhu. Vápencový jasan je přizpůsobený růst v suchých podmínkách, lužní a horský jasan potřebují dostatek vláhy. Podle jiných názorů odborníků se kterýkoliv typ jasanu ztepilého schopen se přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Má velmi kvalitní dřevo.
Opylování jasanů ztepilých zajišťuje vítr.
Na horní fotografii je větvička jasanu, fotografovaná při západu slunce.

Číst více

Jasan pensylvánský Fraxinus pennsylvanica

od Hanka

čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae

Jasan pensylvánský pochází z východní části Severní Ameriky. V ČR je často vysazován v parcích, někdy i v lesních porostech. Je to v parcích okrasný druh, protože na podzim mají jeho listy krásně žluté zbarvení. Vůči suchu a mrazu je ale málo odolný.
Je to dvoudomá dřevina.
Rozlišování jednotlivých druhů jasanů a jejich kultivarů je nesnadné. Ke správnému určení druhu je potřeba si prohlížet letorosty a pupeny. Jasan pensylvánský má letorosty pýřité i v dospělosti a pupeny hnědorezavé.

Číst více

Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.

Číst více