Aktuality Seznam
17.5.2021
Je po dešti.
od Hanka
V předchozích dnech vytrvale pršelo, někde je i povodeň. Hmyz se samozřejmě snažil najít si před deštěm suchý úkryt, ale ne všem se to povedlo. Takže jak se ukázalo sluníčko, je potřeba začít si sušit mokrý kožíšek.
Na obrázku je pískorypka ryšavá (Andrena fulva). Sedí na kvítku angreštu, to je nejoblíbenější rostlina pískorypky ryšavé. V jiných letech angrešty odkvétají už v dubnu, v letošním chladném jaru ale mají některé kvítky ještě zpoždění.
5.5.2021
Tesařík Semanotus russicus v dejvické zahrádce.
od Hanka
Tak už ho máme i u nás v Praze 6. Koho že máme? Přece zavlečený druh tesaříka Semanotus russicus. Pravděpodobně k nám docestoval z jižní Evropy v kamionu společně se sazenicemi okrasných jehličnanů už před několika roky a nyní se u nás úspěšně rozšiřuje dál. Takhle to dopadá, když si lidi nechodí nakupovat rostliny do zahrádek k českým zahradníkům, ale nakupují v obchodních centrech dovážené zboží.
Původně se tento tesařík vyvíjel pouze ve dřevě a pod kůrou jalovce obecného. Nedávno se ale naučil, že se živí i na dalších druzích jalovců a také na zeravech, možná i na cypřišcích.
29.4.2021
V pražské Stromovce kvetou vrby, javory a pampelišky.
od Hanka
Stromovka je nejkrásnější pražský park.
Na horním obrázku je na obzoru Místodržitelský letohrádek, vpravo pod ním žlutozeleně svítí rozkvetlý javor mléč. Dole kvetou smuteční kultivary vrb. Kvetou tu i pampelišky a mnoho dalšího, hmyz je většinou rozptýlený na vrcholech stromů. U země je ale také značný letový provoz. Trochu se už konečně oteplilo, samečkové pískorypek létají nad zemí, hledají, kde by mohly začít vylézat ze země samičky. Hojně jsou k vidění i nomády, které mohou žít jenom jako hnízdní parazité u pískorypek. (Není to na světě jednoduché, většina samiček pískorypek ještě ani nevylezla na denní světlo, a už kolem nich číhají nomády.)
28.4.2021
Neočekávané setkání v lese.
od Hanka
Liščátko.
Okolí rodné nory je potřeba prozkoumávat, když rodiče shánějí potravu kdovíkde daleko.
Lišče fotografoval Karel Netsch.
26.4.2021
Na rozkvetlé třešni
od Hanka
Letošní duben je neobvykle chladný. Třešně u nás začaly letos rozkvétat o 2 týdny později než v předchozích letech. A na květech pozoruji jen nejotužilejší druhy hmyzu. V odolnosti vůči chladu je přeborníkem druh pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ta se dokáže vlastní svalovou aktivitou ohřát natolik, že je schopná létat i při nízkých venkovních teplotách.
Na horní fotografii saje nektar z třešňového květu sameček pelonosky hluchavkové.
3.4.2021
Hluchavka nachová a čmeláci.
od Hanka
Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je ozimá bylina. To znamená, že ze semen začne vyrůstat někdy v létě, vykvete během podzimu. A pokud je mírná zima, dokáže kvést i během zimních měsíců. A potom s kvetením pokračuje i v průběhu jara. V květech má mnoho sladkého nektaru. Všechny druhy hluchavek mají ve květech hodně nektaru, jenže hluchavka nachová má proti těm ostatním hluchavkám velký časový náskok. Vydatně kvete už v termínu, kdy ostatní druhy hluchavek teprve raší.
Před dvěma dny se výrazně oteplilo, bylo 21°C ve stínu, na sluníčku to hřálo ještě víc. V porostu hluchavek nachových bzučelo mnoho čmeláků. Zdá se, že už se probudili ze zimního spánku skoro všechny druhy. Několik druhů čmeláků se mi povedlo vyfotografovat.
31.3.2021
Které druhy blanokřídlého hmyzu se zjara probouzejí ze zimního spánku při prvním oteplení?
od Hanka
Je jich hned několik. Jsou to druhy, které přezimovaly ve stadiu dospělců. Po mnoho staletí jejich života v evropské přírodě se naučily, že svojí letovou aktivitu zahajují právě v termínu, kdy rozkvétají jehnědy (kočičky) časně kvetoucích druhů vrb. V Praze a okolí je to nejčastěji vrba jíva a vrba košíkářská, včelaři často rozmnožují křížence jívy a vrby košíkářské. Pokud v některé krajině takové vrby schází, tak tam musí naši hmyzí opylovatelé po probuzení dlouho hladovět, a to jim škodí.
V posledních dvou letech se v Praze hodně rozmnožila drvodělka fialová. Ona tu existovala už mnohem dřív, jenže bývala k vidění jen vzácně.
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a její příbuzná drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše nejmohutnější samotářské včely.
25.3.2021
Konečně se oteplilo a na skalách se rozsvítily kvítky křivatců.
od Hanka
Časně zjara se objevují na skalách nad Vltavou kvítky křivatců českých (Gagea bohemica). Je jich ale méně, než kolik jsem jich vídala v předchozích letech. Na některých plochách, kde minulý rok kvetlo mnoho jedinců, se zatím neukázal ani jediný. Nevím, čím je to způsobené. Letos v únoru bylo nezvykle teplo, potom v první polovině března mrzlo, bylo až - 10°C. Že by křivatce vyrašily už v únoru, a potom namrzly? Nebo naopak, že na většině ploch ještě nezačaly rašit? Tak či onak, nyní je potřeba na lokalitách jejich výskytu nešlapat, právě proto, že teď nejsou vidět.
(V minulosti jsem se někde na internetu dočetla, že křivatcům prospívá, když rostou na často sešlapávané lokalitě. To si někdo skutečně myslí, že se rostlinám dobře daří, když je někdo zničí rozšlapáním?)
14.2.2021
V Praze napadl sníh.
od Hanka
Sníh je v Praze vzácnost. A tentokrát ho v únoru napadlo dokonce tolik, že se dá v parcích i lyžovat a sáňkovat.
Venku je taky větší mráz než na jaký tu jsme zvyklí. To je dobře, třeba vymrznou někteří zavlečení škůdci (slimáci). Nějací tu určitě zbydou, ale dá se očekávat, že jich letošní zimu nepřežije tak velké množství jako v předchozích letech.
Stromy v únoru zdánlivě spí. Ale stačí podívat se detailněji, a je na nich vidět, že už vnímají, jak se den prodlužuje a některé začaly růst. Časně kvetoucí druhy vrb už shazují z pupenů hnědé šupiny a ukazují svoje chlupaté jehnědy - vrbové kočičky.
28.1.2021
Na břehu Vltavy
od Hanka
Připravit se na klimatické změny, to znamená připravit se na možné extrémy. Je potřeba počítat s tím, že někdy bude velké a dlouhé sucho a někdy vytrvalé deště s povodněmi. V období zhruba v letech 1900 až 2000 jsme měli v Čechách počasí spíš průměrné, bez velkých výkyvů. Pak ale v srpnu 2002 prošla Vltavou povodeň a naučila nás, že je nutné zacházet s úpravami krajiny rozumněji. Že technická úprava koryta, kterou zde lidi v minulosti udělali, byla chybná. A že je potřeba se aspoň částečně vrátit k dřívějšímu přírodnímu stavu.
Na zdejších fotografiích je vidět, jak nyní začaly práce na břehu proti Lužci nad Vltavou.