Caliadurgus fasciatellus Hrabalka černoskvrnná

od Hanka

čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae

Hrabalka černoskvrnná (Caliadurgus fasciatellus) je dlouhá 6 až 13 mm. V teplých oblastech ČR je to hojný druh. Se samičkami se u nás lze setkávat od června do října, samečkové žijí kratší dobu, létají od června do srpna.
Samička vyhrabává v zemi kolmou chodbu s komůrkou na konci. Jako zásobu potravy pro svoje larvy loví různé pavouky, hlavně křižáky a také čelistnatky. Pavouky trvale ochromuje vpichem žihadla do ústní partie.
Hrabalka černoskvrnná se vyznačuje velmi aktivním těkavým pohybem, na fotografiích je téměř nemožné mít zaostřené obrázky.

Číst více

Camponotus herculeanus Mravenec obrovský

od Hanka

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) je nápadně velký druh. Dělnice jsou dlouhé 7 až 12 mm, samičky až 16 mm. Hnízdí hlavně v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou narušené houbou Coniophora. Žije hlavně v horách, až po horní hranici lesa. (Fotografie není z Prahy, ale z lesů za Zbirohem.)
Je zvyklý žít ve tmě. Těžko se nechá přinutit, aby kvůli fotografování byl na světle.

Číst více

Camponotus ligniperda Mravenec dřevokaz

od Hanka

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda) je náš největší druh mravence. Samičky jsou dlouhé 14 až 17 mm. (Ve srovnání se známým tělem dělnic včel medonosných jsou tedy mravenčí matky stejně dlouhé, ale jsou štíhlejší.) Velikost mravenčích dělnic je hodně proměnlivá, některé jsou menší, dlouhé jen 6 mm, jiné naopak až 14 mm, samozřejmě nejčastěji jsou jejich rozměry tak nějak uprostřed.
Hnízda si buduji v dolní části kmenů dutých stromů, zasahují až hluboko do země. Kde chybí vhodné stromy, tam si budují jenom podzemní hnízda. Tito mravenci jsou aktivní ve dne i v noci a co se potravy týká, tak nejsou vybíraví, naopak jsou to všežravci. Jejich přítomnost většinou uniká lidské pozornosti, lidé si jich všimnou na kmenu stromů hlavně v době mravenčího rojení.

Číst více

Cephus pygmeus Bodruška obilná

od Hanka

čeleď: Bodruškovití - Cephidae

Bodruška obilná (Cephus pygmeus) je nevýznamný škůdce pšenice, případně i žita a ječmene. Její larvy se mohou vyvíjet i v mohutnějších stéblech různých trav. Dospělci se líhnou z kukel na bázi stébel z předchozího roku ve druhé polovině května a nejprve se živí na květech, zejména mají rády žlutě kvetoucí rostliny.
Fotografováno na květu řepky 28. 5. 2016

Číst více

Cerceris arenaria Uzlatka písečná

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka písečná (Cerceris arenaria) je dlouhá 8 až 17 mm. (Může být tedy největší ze všech v ČR žijících uzlatek.) S dospělci se lze v přírodě setkat od konce května až do září. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech. Hnízdečko pro larvy si samičky vyhrabávají v písčité zemi. Do plodových komůrek nosí jako zásobu potravy pro larvy ochromené brouky nosatce. V jedné komůrce bývá větší počet ulovených brouků, záleží na jejich velikosti.
U nás je uzlatka písečná vzácnější druh. Proto má nepatrný vliv při biologické ochraně rostlin před škůdci.

Číst více

Cerceris quinquefasciata Uzlatka pětipásá

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata) je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září, zejména v teplejších oblastech.
Na horní fotografii je samička na květu bodláku.
Dospělci se živí květním pylem a nektarem. Pro larvičky si budují vícekomorová hnízda v zemi. Vyhledává nezarostlá místa, např. okraje pěšin, dokáže si vyhrabat hnízdečko i v poměrně tvrdé půdě. Ačkoliv je to hojnější druh, je o něm málo známo. Pro svoje larvy obstarávají jako potravu brouky nebo jiné blanokřídlé, které ochromují žihadlem.

Číst více

Cerceris rybyensis Uzlatka obecná

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.

Číst více

Chalicodoma ericetorum Maltářka jetelová

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum) je dlouhá 10 až 14 mm. Rozlišovacím znakem jsou zřetelné tomentové pásky na druhém až pátém tergitu.
V přírodě létá od června do srpna. Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých a hluchavkovitých rostlinách. Hnízdí v nejrůznějších dutinách ve zdech nebo v puklinách skal, příležitostně i v dutých stéblech rostlin. Je častá v blízkosti lidských obydlí, zejména teplých lokalitách.

Číst více

Chelostoma campanularum Dřevobytka zvonková

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum) je dlouhá jenom 4 až 6 mm.
Pro hnízdečko si vyhledává skuliny v mrtvém dřevě, nejčatěji využívá opuštěné chodbičky po larvách brouků. Může využívat i suché stonky bylin. Přepážky mezi komůrkami zhotovuje ze směsi hlíny, jílu a písku, které s míchá s nektarem a se slinami. Pro svoje larvičky připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů zvonků. V ČR je to hojný druh.

Na horní fotografii je uvnitř květu zvonku kopřivolistého, v červenci 2021 v Dolní Šárce.

Číst více

Chelostoma florisomne Dřevobytka pryskyřníková

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) je menší, štíhlá, samotářská včela. Je dlouhá 7 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od konce dubna až do poloviny července. Hnízdní komůrky pro svoje larvičky si buduje v dutinách v mrtvém dřevě nebo v dutých stéblech rostlin. Larvám samička připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů pryskyřníků. Přepážky mezi plodovými komůrkami samička vytváří ze směsi hlíny a písku, zásobené hnízdo uzavírají 4 až 7 mm silnou zátkou, také tvořenou z minerálního materiálu.
Přezimují ve stadiu kukly v kokonu.

Číst více

Chelostoma rapunculi Dřevobytka větší

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.

Číst více

Chrysis ignita Zlatěnka ohnivá - komplex druhů

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.

Číst více

Chrysis iris Zlatěnka tyrkysová

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.

Číst více

Chrysis marginata Zlatěnka lemovaná

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.

Číst více

Chrysis scutellaris Zlatěnka zlatoštítá

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.

Číst více

Chrysis viridula Zlatěnka zlatozelená

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.

Číst více

Coelichneumon deliratorius Lumek Coelichneumon

od Hanka

čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini

Lumek Coelichneumon deliratorius žije na okrajích lesů a na lesních mýtinách. Je dlouhý 14 až 20 mm.
Dospělci se živí na květech rostlin. Samička lumka klade vajíčka do housenek různých druhů můr. Housenky pak zůstávají ještě nějaký čas aktivní a přijímají potravu. Nakonec se ale z housenek vylíhnou lumci.
Lumek Coelichneumon deliratorius je důležitý druh pro stabilitu lesa, udržuje lesní škůdce v přijatelných mezích.

Číst více

Coelioxys sp. Kuželitka

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Kuželitka (Coelioxys sp.) - popis rodu: V ČR žije 13 druhů kuželitek, které si jsou navzájem velmi podobné. Všechny druhy jsou hnízdní paraziti, zejména u svých příbuzných čalounicovitých včel samotářek. V závislosti na vývojovém cyklu hostitelských včel mají jednu nebo dvě generace do roka. Dospělci kuželitek se živí nektarem z květů, nektar sbírají pouze pro svou vlastní spotřebu.

Číst více

Colletes cunicularius Hedvábnice jarní (hrabavá)

od Hanka

čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae

Hedvábnice jarní (Colletes cunicularius) je velká 11 až 14 mm. Zejména samičky se velmi podobají včelám medonosným.
Samečkové vylézají ze svých rodných komůrek dřív, jsou v přírodě k vidění už koncem března, samičky až v dubnu.

Na horním obrázku je portrét samečka hedvábnice jarní.

Pro jejich larvičky samička připravuje potravu pouze z nektaru a pylu z vrb. Dospělí jedinci se ale často živí nektarem na květech jiných rostlin.

Číst více

Colletes daviesanus Hedvábnice řebříčková

od Hanka

čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae

Hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) je to letní druh s plsťovými páskami na zadečku. Dospělci jsou v přírodě k vidění od června do srpna. Je to drobný druh, je dlouhá jen 7 až 9 mm. Sbírá nektar a pyl na květech různých hvězdnicovitých rostlin, upřednostňuje řebříčky a vratič.
Obvykle hnízdí na svislém podkladu z pískovce nebo tvrdé hlíny, často v zední omítce nebo ve spárách poškozeného zdiva.

Plodové komůrky odděluje průhlednými přepážkami z celofánovité hmoty.

Číst více

Colletes similis Hedvábnice podobná

od Hanka

čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae

Hedvábnice podobná (Colletes similis) je hojný druh v teplých a suchých lokalitách, na stepích, na okrajích lesů i na výsypkách. S dospělci se lze setkat od května do září. Hnízdečka si budují v zemi na holých plochách. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách, dává přednost žlutě kvetoucím druhům rostlin. Její nejoblíbenější rostlinou je vratič obecný.
Od vzácné hedvábnice vratičové (Colletes fodiens) se hedvábnice podobná rozliší podle speciálně směrovaných chloupků na prvním zadečkovém článku.

Číst více

Corynnis crassicornis Paličatka rozchodníková

od Hanka

čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae

Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků, zejména pryskyřníku hliznatého, který také obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.

Číst více

Crabro cribrarius Šíronožka obecná

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Šíronožka obecná (Crabro cribrarius) je dlouhá 9 až 17 mm. Pojmenování šíronožka vzniklo podle toho, že samečkové mají deskovitě rozšířené přední holeně. Samečkové také mají rozšířené tykadlové články.
S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Samičky si vyhrabávají v zemi 15 až 20 cm hluboká hnízdečka, dávají přednost písčitým podkladům. Pro svoje larvičky opatřuje jako zásobu potravy ulovené mouchy. Oblíbenou kořistí jsou středně velké druhy much, jako jsou bzučivky, ovádi nebo masařky.

Na zdejších fotografiích je sameček.
Foto Radim Herman - 24. 7. 2021 v Prostřední Bečvě.

Číst více

Ctenichneumon panzeri Lumek Pancerův

od Hanka

čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)

Lumek Pancerův (Ctenichneumon panzeri) je v Praze poměrně hojný druh. Jako mnoho jeho příbuzných, i on se vyvíjí v housenkách různých druhů můr (Noctuidae). Nejoblíbenějším hostitelským druhem jsou můry osenice. Jsou to např. osenice polní (Agrotis segetum) a osenice vykříčníková (Agrotis exclamationis). Můry osenice velmi škodí tím, že okusují kořeny a kořenové krčky mnoha druhů rostlin, to způsobuje na polích velké hospodářské ztráty. Proto je lumek Pancerův velmi užitečný tím, že omezuje počty vylíhlých dospělých osenic.

Číst více

Cynips longiventris Žlabatka pruhovaná

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka pruhovaná (Cynips longiventris) má na podzim nápadně zbarvenou hálku. Ta se tvoří na spodní straně listu různých druhů dubů. Na podzim hálka spadne s listem na zem. Samička se v prosinci prokouše ven a pak vyhledává na dubech pupeny. Do pupenů pak vkládá vajíčko.
Zjara se v pupenech začne vyvíjet jiný typ hálek. Ta je protáhlá, mírně zašpičatělá, zelenavě šedá a hustě bíle ochlupená. Tahle hálka dozrává během května a června, a pak se z ní líhnou samečkové a samičky.
Má tedy 2 generace do roka. Z druhé generace se líhnou pouze samičky.

Číst více

Cynips quercusfolii Žlabatka dubová (listová)

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii) má 2 generace do roka.
Hálky žlabatky dubové jsou vlastně ty nejznámější duběnky, jaké jsou v přírodě vidět na listech našich dubů od července do října. V hálce je jediná komůrka. Larva se živí pletivem hálky, v komůrce se i zakuklí. Dospělci se líhnou v zimním období. V této generaci jsou jenom samičky, které se rozmnožují partenogeneticky, bez oplození.
Kladou vajíčka do adventivních pupenů kmene i větví dubu, a tam pak začíná vyrůstat druhý typ hálky - drobná, protáhlá pupenová hálka , která je zpočátku červená, později sametově fialová. Z těch se v květnu a v červnu líhne pohlavní generace, samečkové a samičky.

Číst více