Atlas Seznam
Ichneumon sarcitorius Lumek Ichneumon sarcitorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon sarcitorius je středně velký druh, je dlouhý 10 až 14 mm. S dospělci se lze setkávat od července do října. Často se pohybují na květech miříkovitých rostlin. O životě tohoto druhu lumka zatím existuje málo informací. Pravděpodobně jsou hostitelé jeho larev housenky různých druhů můr, v Praze to bude nejčastěji osenice polní.
Na horních dvou fotografiích je samička. Sameček je černožlutý.
Ichneumon xanthorius Lumek Ichneumon xanthorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon xanthorius se v Praze objevuje ponejvíc v květnu. Pravděpodobně má alespoň částečně dvě generace do roka, proto je vidět v přírodě i během podzimu. Jako svůj hostitelský druh vyhledává především různé druhy osenic, a to takové osenice, které žijí těsně u země nebo v zemi. Oblíbené jsou zejména osenice prvosenková (Noctua comes), osenice zemáková (Noctua fimbriata), osenice rulíková (Xestia baja), osenice obecná (Xestia ditrapezium) a mnoho dalších.
Ichneumonidae LUMCI - popis čeledi
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou čeledí, od které se v Evropě vyskytuje několik tisíc druhů, mnohdy navzájem těžko rozlišitelných. Důležitým rozlišovacím znakem je (mimo jiné) tvar žilek v předních křídlech.
Obvykle vynikají dlouhými tykadly, ta jsou zpravidla víc než šestnáctičlenná. Samičky některých druhů mají dlouhé kladélko. Zajímavostí je zvláštní připojení zadečku k hrudi.
Většinou to jsou paraziti larev a kukel hmyzu.
Dospělci často sají nektar na květech miříkovitých rostlin.
Ichneumonidae - Anomaloninae Lumci - podčeleď Anomaloninae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Anomaloninae se dělí na dvě skupiny, a to na Anommalonini a Gravenhorstiini. Všichni jsou endoparazitoidi larev. Samičky těchto druhů lumků kladou vajíčka do larválního hostitele, ale hostitel potom pokračuje dál ve vývoji, úspěšně se i zakuklí. Mladí dospělí lumci pak vylézají z hostitelské kukly. Mají bočně stlačený zadeček, krátká křídla a žilky v předních křídlech nevytvářejí uzavřenou areolu.
Tribus Anomalonini - některé druhy lumků z této skupiny vyhledávají jako hostitele larvy brouků, některé druhy těchto lumků vyhledávají jako hostitele housenky motýlů.
Tribus Gravenhorstiini - lumci z této skupiny vyhledávají jako hostitele housenky motýlů.
Ichneumonidae - Cryptinae Lumci - podčeleď Cryptinae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Cryptinae - zahrnuje největší počet druhů ze všech lumkovitých. Většina z nich se vyvíjí jako parazité housenek nebo kukel motýlů. Část druhů využívá jako potravu pro lumčí larvy kokony s vajíčky pavouků. Několik druhů parazituje v hnízdních komůrkách kutilek (Sphecidae).
Na horní fotografii je lumek ze skupiny rodů Cryptus: Podle kladélka je poznat, že na fotografii je "paní lumková". Fotografovala jsem ji v květnu 2019 v Praze v Dejvicích, v době, když začal kvést kerblík lesní. Byl to nápadně velký kus, a zaujal mojí pozornost svojí barevností.
Pravděpodobně se vyvíjí jako parazit v housenkách motýlů.
Ichneumonidae - Metopiinae Lumci - podčeleď Metopiinae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Metopiinae - druhy z této podčeledi žijí na celé zeměkouli. Samičky těchto lumků kladou vajíčka do housenek motýlů. Dospělí lumci se následně vylíhnou až z motýlých kukel.
Samičky lumků z podčeledi Metopiinae vyhledávají ke kladení svých vajíček především takové housenky, které žijí uprostřed svinutých listů. Samičky lumků z podčeledi Metopiinae mají krátká kladélka. Proto se musí celé protlačit dovnitř do listového smotku a teprve pak vyklást svoje vajíčko do housenky vhodného hostitelského druhu.
Ichneumonidae - Pimplinae Lumci - podčeleď Pimplinae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Pimplinae - v této podčeledi je mnoho významných druhů lumků. Tvarem těla jsou si druhy všech lumků navzájem skoro podobné, velmi se liší způsobem života.
Kladou vajíčka do larev nebo kukel různých hostitelů - brouků, motýlů, blanokřídlých, dvoukřídlých a dalších skupin hmyzu, druhy lumků ze skupiny Polysphinctini jsou parazitoidi pavouků.
Ichneumonidae - Tryphoninae Lumci - podčeleď Tryphoninae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Tryphoninae zahrnuje malé i velké druhy různorodého vzhledu, v závislosti na velikosti a způsobu života hostitelů, kterými jsou nejčastěji housenky motýlů a housenice širopasých.
U Tryphoninae se relativně dost druhů vyvíjí na povrchu těla hostitele. Zvláštností je i kladení vajíček. Samice propíchne pokožku hostitele, kam umístí pouze stopku vajíčka na konci s tzv. kotvou, která je nejčastěji ve tvaru obráceného T. Kotva zajišťuje, aby se stopka nevytáhla ani při svlékání pokožky hostitele. Vlastní vajíčko zůstává na povrchu hostitele.
Ichneumonidae – Ichneumoninae Lumci - podčeleď Ichneumoninae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Ichneumoninae je druhá největší ze všech podčeledí lumkovitých. Všechny druhy se vyvíjejí jako parazitoidi motýlů. Často se jedná o větší a nápadně barevné druhy lumků.
Některé druhy lumků z této podčeledi kladou vajíčka do čerstvých kukel. Takové druhy obvykle mohou parazitovat větší počet různých hostitelských druhů motýlů.
Jiné druhy lumků z této podčeledi kladou svoje vajíčka do housenek. Napadená housenka se dál vyvíjí a následně se i zakuklí. Teprve potom začne larva lumka vydatně růst a nakonec až z kukly vyběhne dospělý lumek. Takové druhy lumků ale obvykle vyhledávají pouze jeden druh hostitele, se kterým mají sladěný svůj vývoj. Pouze v nouzi, když preferovaný hostitelský druh motýla není k dispozici, se také někdy dokáží úspěšně vyvíjet v jiném příbuzném druhu motýla.
Ichneumonidae(1) Lumkovití (1) - fotografie neurčených druhů z roku 2016
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
K určení druhu je nutná alespoň lupa (obvykle spíš mikroskop), a prohlížení jedince shora i zdola, z boku i zepředu. To se ale může dobře dařit jen na mrtvých jedincích. Jenže já hmyz pouze fotografuji, nezabíjím. A tak mi ani žádný odborník druh fotografovaného lumka neurčí. Jen vyjímečně se totiž povede udělat víc fotografií stejného jedince. Obvykle se povede stěží jedna fotka, a lumek uletí. Jsou to mimořádně rychlí tvorové, daleko rychlejší než třeba včely nebo čmeláci. Tak alespoň ukážu těch několik fotografií, kde se podařilo lumka zaostřit, bez určení druhu, i tak má hodnotu ukázat alespoň něco málo z těch druhů, co v Praze žijí.
Ichneumonidae(2) Lumkovití (2) - fotografie neurčených druhů z roku 2017
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci v Praze (Ichneumonidae) jsou zajímavou složkou zdejšího živočišstva. Když se na podzim ochlazuje, výrazně ubývá druhů blanokřídlého hmyzu, jaké lze ještě v přírodě vidět.
Vyjímkou jsou právě někteří lumci. Mnozí vynikají odolností vůči chladnému počasí. A při určité pozornosti je stále možnost je někde na rostlinách objevit.
Na určení druhu teprve čekají, přesto chci uveřejnit jejich fotografie jako dokument, co se mo povedlo v Praze uvidět a fotografovat.
Ichneumonidae(3) Lumkovití (3) - fotografie neurčených druhů
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou zajímavá, a zatím značně neprobádaná skupina hmyzu.
Samičky některých druhů lumků mají překvapivě dlouhá kladélka.
Iphiaulax impostor Lumčík Iphiaulax impostor
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
Lumčík Iphiaulax impostor je dlouhý 8 až 9 mm (bez tykadel). Tělo a křídla má světlé a má svítivě červený zadeček.
Samičky lumčíka vyhledávají na větvích stromů larvy různých druhů tesaříků, které se vyvíjejí pod kůrou. Samička Iphiaulax impostor potom vyklade do hostitelské larvy svoje vajíčko. Vylíhlá larva lumčíka se potom začne vyvíjet uvnitř těla svého hostitele. Zpočátku larva lumčíka svému hostiteli umožňuje, aby dál rostl a vyvíjel se. Až v posledním larválním stadiu lumčík hostitele opustí a zakuklí se venku.
Isodontia mexicana Kutilka mexická
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka mexická (Isodontia mexicana), jak její jméno napovídá, pochází ze Střední Ameriky a jihu Severní Ameriky. V Evropě byla poprvé zaznamenána v září 1960 ve Francii. Od té doby se šíří i v dalších evropských zemích, nyní se s ní mnozí setkávají i v ČR.
Je dlouhá 15 až 20 mm. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, např. v dutých stéblech rákosu. Jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek. Přepážky mezi larválními komůrkami vytváří z úkrojků trávy.
Itoplectis maculator Lumek Itoplectis maculator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek Itoplectis maculator se líhne z kukel různých druhů motýlů a můr. Jeho nejvyhledávanější hostitelský druh je obaleč dubový (Tortrix viridana). Housenky obaleče dubového poškozují žírem listy dubů a dalších dřevin, při přemnožení způsobují velké hospodářské škody.
Lumek Itoplectis maculator je jedním z několika významných druhů parazitoidů, kteří se podílejí na omezování počtu jedinců obaleče dubového.
Samičky Itoplectis maculator přezimují ve stadiu dospělců. Dospělí se živí nektarem z květů, částečně možná i pylem. A také samičky nabodávají kladélkem různé kukly a vytékající krvomíza jim slouží jako výživná potrava.