od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum) je dlouhá 10 až 14 mm. Rozlišovacím znakem jsou zřetelné tomentové pásky na druhém až pátém tergitu.
V přírodě létá od června do srpna. Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých a hluchavkovitých rostlinách. Hnízdí v nejrůznějších dutinách ve zdech nebo v puklinách skal, příležitostně i v dutých stéblech rostlin. Je častá v blízkosti lidských obydlí, zejména teplých lokalitách.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum) je dlouhá jenom 4 až 6 mm.
Pro hnízdečko si vyhledává skuliny v mrtvém dřevě, nejčatěji využívá opuštěné chodbičky po larvách brouků. Může využívat i suché stonky bylin. Přepážky mezi komůrkami zhotovuje ze směsi hlíny, jílu a písku, které s míchá s nektarem a se slinami. Pro svoje larvičky připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů zvonků. V ČR je to hojný druh.
Na horní fotografii je uvnitř květu zvonku kopřivolistého, v červenci 2021 v Dolní Šárce.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) je menší, štíhlá, samotářská včela. Je dlouhá 7 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od konce dubna až do poloviny července. Hnízdní komůrky pro svoje larvičky si buduje v dutinách v mrtvém dřevě nebo v dutých stéblech rostlin. Larvám samička připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů pryskyřníků. Přepážky mezi plodovými komůrkami samička vytváří ze směsi hlíny a písku, zásobené hnízdo uzavírají 4 až 7 mm silnou zátkou, také tvořenou z minerálního materiálu.
Přezimují ve stadiu kukly v kokonu.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon sarcitorius je středně velký druh, je dlouhý 10 až 14 mm. S dospělci se lze setkávat od července do října. Často se pohybují na květech miříkovitých rostlin. O životě tohoto druhu lumka zatím existuje málo informací. Pravděpodobně jsou hostitelé jeho larev různé druhy můr.
Na zdejších fotografiích je samička. Sameček je barevně jiný, je pouze černožlutý. Samečka se mi zatím fotografovat nepodařilo.