Atlas Seznam
Therion circumflexum Lumek opásaný
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Anomaloninae
Lumek opásaný (Therion circumflexum) je větší druh lumka, může být dlouhý až 25 mm. S dospělci se lze setkávat od konce května do září. Protože je lumek opásaný větší druh, vyhledává jako svoje hostitelské druhy housenky větších druhů motýlů. Oblíbeným hostitelským druhem je lišaj šeříkový (Sphinx ligustri) a lišaj borový (Sphinx pinastri), může parazitovat i na mnoha dalších druzích můr. Samičky lumka opásaného kladou vajíčka do housenky, ta se ale dál vyvíjí a ještě se i normálně zakuklí. Dospělí lumci se líhnou až z motýlých kukel.
Tiphia femorata Trněnka červenonohá
od Hanka
čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin. Pokud lidé v létě nejlepší rostliny pokosí, dospělé trněnky mohou přežívat i na těch horších málo výživných rostlinách, ale za takových okolností nezaloží další mladou generaci a trněnky z lokality v dalším roce vymizí.
Trichrysis cyanea Zlatěnka modrá
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Trypoxylon figulus Dřevovrtka obecná
od RadimzBeskyd
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Dřevovrtka obecná (Trypoxylon figulus) je dlouhá 7,5 až 12 mm. V ČR se vyskytuje 11 navzájem podobných druhů rodu Trypoxylon, dřevovrtka obecná je z nich největší a nejmohutnější. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dřevovrtky si budují hnízdečka v dutých lodyhách rostlin nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Často se vyskytují v hmyzích hotýlcích, které pro ně připravili lidé. Na vhodných místech může vytvářet početné hnízdní agregace, většinou je blízko sebe současně víc druhů dřevovrtek. Hnízdečka dřevovrtek mohou obsahovat až 9 plodových komůrek. Komůrky jsou od sebe oddělené zděnými přepážkami. Jako potravu pro svoje larvičky nosí do komůrek ochromené pavouky.
Vespa crabro Sršeň obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Sršeň obecná (Vespa crabro) je druh nápadný svojí velikostí a mohutností.
Samičky mohou být dlouhé až 35 mm, patří tedy k velkým druhům blanokřídlých. Má ráda parkovou krajinu s dostatkem starých dutých stromů pro zakládání hnízd.
Povahou jsou sršně méně agresivní než vosy, zvykají si na dění v okolí a bez příčiny neútočí.
Vespula germanica Vosa útočná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Vespula vulgaris Vosa obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa obecná (Vespula vulgaris) se liší od podobné vosy útočné přerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.
Hnízda si zakládá ve vlastních vyhrabaných zemních dutinách nebo v norách drobných hlodavců, příležitostně osidluje i nadzemní tmavé duté prostory. Stavebním materiálem je tlející dřevní hmota.
Na fotografiích je na květech loubince. Tady vosy jednak sají sladký květní nektar, ale současně se snaží i ulovit jako svojí potravu jiné druhy hmyzu, kterých bývá na loubincích hodně.
Xylocopa violacea Drvodělka fialová
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je veliká samotářská včela. Je dlouhá až 25 mm, a tvarem těla připomíná čmeláky. Je to nápadný druh, pozornost upoutává hlavně tmavá (černá) barva těla, a tmavší křídla, která se za slunečného počasí lesknou kovově fialovomodře.
Na Moravě je tento druh hojnější, v Čechách je k vidění dost vzácně. V Praze není úplně vzácná, ale většinou se pohybuje v korunách stromů, kam na ní není vidět.