Atlas Seznam
Maskonoska proměnlivá Hylaeus confusus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.
Mravenci - popis čeledi mravencovití Formicidae
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Mravenec černolesklý Lasius fuliginosus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).
Mravenec čtyřskvrnný Dolichoderus quadripunctatus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec čtyřskvrnný (Dolichoderus quadripunctatus) má samičky dlouhé jen 4 až 5 mm, dělnice jsou ještě zhruba o milimetr menší. Charakteristický je černý zadeček se čtyřmi žlutobílými skvrnami. Na zadohrudi má dva nápadné hrbolky.
Mravenec čtyřskvrnný je stromový druh. Hnízdí v odumřelých částech stromů od paty kmenů až po koruny stromů. Na stromech loví různý hmyz, velkou část potravy získává trofobiozou se mšicemi. V ČR žije v teplých a spíše suchých lokalitách. Má rád starší listnaté lesy a také sady se starými ovocnými stromy.
Mravenec drnový Tetramorium caespitum
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec drnový (Tetramorium caespitum) má rád otevřené výslunné biotopy. Hnízdečka má v zemi, někdy s malou nadzemní hlinitou kupkou, často žije v sousedství lidských obydlí. Dělnice jsou velmi drobné, jejich velikost bývá v rozmezí 2 až 3 mm. Tito mravenci jsou všežraví, v jejich potravě převažují semena různých rostlin. Také se živí medovicí podzemních druhů mšic, které sají ukryté na kořenech bylin. Také loví různé drobné půdní členovce, dokáže konzumovat i větší mrtvý hmyz.
Samičky a samečkové jsou mnohem větší. Samička je dlouhá 6 až 7,5 mm, sameček je jen o maloučko menší než samička.
Mravenec dřevokaz Camponotus ligniperda
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda) je náš největší druh mravence. Samičky jsou dlouhé 14 až 17 mm. (Ve srovnání se známým tělem dělnic včel medonosných jsou tedy mravenčí matky stejně dlouhé, ale jsou štíhlejší.) Velikost mravenčích dělnic je hodně proměnlivá, některé jsou menší, dlouhé jen 6 mm, jiné naopak až 14 mm, samozřejmě nejčastěji jsou jejich rozměry tak nějak uprostřed.
Hnízda si buduji v dolní části kmenů dutých stromů, zasahují až hluboko do země. Kde chybí vhodné stromy, tam si budují jenom podzemní hnízda. Tito mravenci jsou aktivní ve dne i v noci a co se potravy týká, tak nejsou vybíraví, naopak jsou to všežravci. Jejich přítomnost většinou uniká lidské pozornosti, lidé si jich všimnou na kmenu stromů hlavně v době mravenčího rojení.
Mravenec obecný Lasius niger
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.
Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.
Mravenec obrovský Camponotus herculeanus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) je nápadně velký druh. Dělnice jsou dlouhé 7 až 12 mm, samičky až 16 mm. Hnízdí hlavně v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou narušené houbou Coniophora. Žije hlavně v horách, až po horní hranici lesa. (Fotografie není z Prahy, ale z lesů za Zbirohem.)
Je zvyklý žít ve tmě. Těžko se nechá přinutit, aby kvůli fotografování byl na světle.
Mravenec stínomilný Lasius umbratus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.
Mravenec žlutý Lasius flavus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec žlutý (Lasius flavus) patří k našim nejhojnějším druhům mravenců. Většinou ale uniká lidské pozornosti, protože žije prakticky jen pod zemí, pouze v době rojení vylétávají samečkové a samičky ven. Právě kvůli svému životu v tmavém podzemí jsou dělnice žluté (tmavé mají jenom oči), nepotřebují mít na těle pigment na ochranu proti slunečnímu záření. Samičky mravence žlutého ale jsou tmavohnědé, ty se dostávají na světlo nejen při rojení, ale také během hledání vhodné lokality pro založení svého vlastního hnízda.
Pro založení mraveniště vyhledávají výslunná travnatá stanoviště.