čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha obecná je strom až 20 m vysoký. Je to u nás v ČR původní evropský druh.Vyžaduje dostatek vláhy a půdy bohaté na živiny.
V Praze je k vidění zejména kolem Rokytky.
Má velmi jedovatá semena (dužnina není jedovatá, je ale nechutná).
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus avium.
Střemcha obecná Prunus padus
Listy se velmi podobají listům třešně.
Na střemchách přezimují vajíčka mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Z těch se líhnou matky zakladatelky, které se dál rozmnožují bez oplození. Později tu vyroste okřídlená generace mšic, ta přelétá na různé trávy, hodně i na obilí. Zemědělci nemají mšici střemchovou v lásce hlavně proto, že na obilovinách roznáší virové nemoci.
Matka zakladatelka je na obrázku ta velká zelená mšice. Její potomstvo je šedočerné.
Mšice musí se svým vývojem pospíchat.
Chystá se na ně mnoho strávníků. Tady klade vajíčka slunéčko. Pouze je škoda, že všechna slunéčka, které jsem na střemše viděla, byl zavlečený druh Harmonia axyridis. Náš původní druh, slunéčko sedmitečné, tu vidět nebylo.
Pestřenka rybízová ( Syrphus ribesii ) byla také na střemše hojná. Její larvy jsou výhradně mšicožravé, zkonzumují velké množství mšic.
Dospělá pestřenka se živí květním pylem a nektarem, pravděpodobně také medovicí, kterou mšice produkují.
Zahradníci vyšlechtili řadu okrasných kultivarů. Vysazují je hlavně podél vodních toků.
Střemcha obecná snáší zastínění a dokáže růst i ve spodních patrech lužních lesů.
Nejnovější z rostlin
