čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa luční je vytrvalá bylina, hojný druh, hlavně na suchých travnatých místech.
Její lodyhy dřevnatějí, proto zvířata na pastvě se chrpě luční spíš vyhýbají. Naopak pro hmyz jsou chrpy vynikající nektarodárné a pylodárné rostliny, s dlouhou dobou kvetení od července do října.
Chrpa luční Centaurea jacea
Listy v přízemní růžici jsou vejčité až kopinaté. Lodyžní listy jsou mnohem užší.
Květ se samečkem čmeláka skalního.
A s drobnou samotářskou včeličkou.
Včely medonosné sají v květech chrpy luční nektar, a také sbírají rousky světlého pylu.
Pro rozlišování různých druhů chrp je důležité znát tvar zákrovních listenů.
Chrpa luční je značně proměnlivá rostlina. Např. na dalším obrázku jsou zákrovní listeny mnohem světlejší než na fotografiích zákrovů nahoře.
Květ a poupata na fotografii shora.
V době rozkvětu chrpy luční se v české přírodě objevuje nová, u nás vylíhlá generace baboček bodlákových. Babočka bodláková (Vanessa cardui) je tzv. pravý migrant. V českých podmínkách nedokáže přezimovat, zimu přečkávají ve Středomoří nebo v Africe.
Na květech chrp bývá i motýl okáč luční (Maniola jurtina).
Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus).
V posledních letech se na mnoha pražských loukách s výskytem chrp (ale i jinde) objevuje plž tmavoretka bělavá (Monacha cartusiana) . Jeho původní areál leží v evropské části Středomoří.
Dělnice včely medonosné s rouskou světlého pylu.
Brouk zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta).
Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae).
Nejnovější z rostlin
