Pitulník (hluchavka žlutá) Galeobdolon sp.


čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon). Nyní ho botanici přejmenovali a rozdělili na 3 samostatné druhy, které si jsou navzájem podobné a proto dřív nebyly rozlišovány.
Pitulník žlutý - Galeobdolon luteum, má diploidní počet chromozomů (2n = 18), roste v teplejších, sušších a světlých lesích.
Pitulník horský - Galeobdolon montanum, má tetraploidní počet chromozomů (2n = 36), roste v chladnějších vlhčích lesích.
Pitulník postříbřený - Galeobdolon argentatum, (2n = 36), okrasná trvalka, často pěstovaná, snadno zplaňuje. V Praze je nejhojnější právě pitulník postříbřený, ten se šíří zejména kolem hřbitovů a zahrad. Vyhledává živinami bohaté půdy.

/Pitulník, rostlina.
Pitulníky jsou milovány mnoha druhy hmyzu, zejména na jeho květy létají čmeláci, hojně i pelonosky. Výživný nektar má pitulník uložený v hloubce v květním kalichu, hmyzí druhy s krátkým sosákem na něj nedosáhnou. Proto včely medonosné na pitulníky nelétají, na jeho nektar nedosáhnou ani některé druhy čmeláků, co mají krátký sosák. Ti ovšem dokážou do květů vykusovat díry, a loupit sladký nektar bez toho, že by květy opylovali.

Na další fotografii je čmelák rolní (Bombus pascuorum), ten patří mezi čmeláky dlouhososáčníky a na hluchavky žluté létá velmi často.
/Čmelák rolní, samička.
/Čmelák rolní na pitulníku.
V termínu kvetení pitulníků obvykle létají jen matky čmeláků rolních, které s příchodem jara začaly zakládat svoje hnízdečka. V porostech hluchavek je obvykle vidíme s hlavou zanořenou dovnitř květu.
/Čmelák rolní se živí s hlavou uvnitř květu pitulníku.

Další druhy hmyzu využívají okolnosti, že sladký nektar zůstává dole v květním kalichu blízko semeníku i po odpadnutí květní koruny. Takto přístupný nektar často využívají mravenci.
/Mravenec saje nektar v květním kalichu pitulníku.
Mravenců tam bývá větší počet jedinců.
/Mravenci rodu Myrmica na pitulníku.
S fotoaparátem jsem na pitulníku zastihla pravděpodobně druh mravenec žahavý (Myrmica cf. rubra). Je to drobný druh mravence, jeho dělnice jsou dlouhé jen 4 až 5 mm. Má ale plně vyvinuté žihadlo a dokáže bolestivě bodat.
/Mravenec žahavý, Myrmica rubra.
Charakteristickým rozlišovacím znakem rodu Myrmica je zadeček, který je připojený k hrudi dvoučlánkovou stopkou.
/Mravenec Myrmica s dvoučlánkovou stopkou.
/Mravenec žahavý, hlava.
/Mravenci sají nektar mezi květními kalichy.

Prvosenka
Ladoňka sibiřská
Mák pochybný
Stulík žlutý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist