čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy. V minulosti se používala také jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.
Mahalebka obecná Prunus mahaleb
Květy se včelou medonosnou.
Pohled do rozkvetlé koruny.
Pískorypka páskovaná (Andrena gravida) mezi květy mahalebky.
Květ s drobnou pískorypkou dvoubarvou (Andrena bicolor).
V dobrých podmínkách má větvičky obalené květy.
Zednice rohatá (Osmia cornuta), samička na květech.
Pískorypka popelavá (Andrena cineraria).
Mahalebka dokáže růst i podmínkách sucha a extrémních výkyvů teplot na skále. (V sousedství jsou žluté květy tařice skalní.)
Rozkvetlé mahalebky na skalách v přírodní památce Baba v Praze 6. Mahalebky se na mnoha místech rozrůstají dost invazivně.
Zatímco mezi skalami vyrůstá jen jako keř, v dobrých podmínkách je mahalebka velký strom.
Rozkvetlá mahalebka na kraji lesa nad Vltavou. (Na obzoru je vidět sídliště Praha - Bohnice.)
Na stepních lokalitách v Praze začínají být hojné samotářské včely stepnice (Eucera sp.), na fotografii je sameček s nápadně dlouhými tykadly.
Nejnovější z rostlin
