čeleď: Slézovité - Malvaceae
Sléz lesní je euroasijský druh, původní je v oblasti od východního Středozemí do Střední Asie. Již od starověku je pěstován jako důležitá léčivá rostlina. Dnes je rozšířen po všech světadílech. Pro farmaceutiské účely se pěstuje zejména jeho varieta Malva sylvestris mauritiana, která má větší a tmavěji zbarvené květy.
Základní, planý typ slézu lesního se v posledních letech začal často objevovat i v udržovaných pražských trávnících. Umí si poradit nejenom s občasným posečením při péči o travnaté porosty. Nejdůležitější jeho vlastností je velká odolnost k suchu.
Na dalším obrázku jsou vidět kvetoucí lodyhy slézu lesního, se zdravými zelenými listy, i po velmi suchém a horkém období na konci července 2019. Tráva v pozadí je kvůli horku a suchu tmavožlutá a uhynulá.
Na rostlinách slézů v trávníku bylo mnoho dělnic včel medonosných.
Sléz lesní je významná včelařská rostlina. Včely v květech sají hlavně nektar.
Působením elektrostatických sil se na včely nachytává i mnoho pylu, zejména za sucha.
Z květu slézu saje nektar sameček čmeláka skalního.
Čmeláka v květu jsem fotografovala až po dešti, proto na sobě nemá nachytaná pylová zrna. (V době sucha bývali čmeláci tak obalení pylem, až skoro nebylo vidět, že je to čmelák.)
Včely medonosné mají na květech slézů lesních výraznou převahu. Ostatní druhy včeliček se podaří zachytit ve slézových květech jen vyjímečně. Tady je ploskočelka.
List.
Rostliny slézu lesního velmi úspěšně odolávají suchu.
Květy a poupata.
Tady je v květu sameček některého menšího druhu včely čalounice.
Nedozrálé plody.
Po posečení trávníku rychle znova vyrůstá mladá lodyha slézu lesního.
Poznámka: Nejvíc se slézu lesnímu daří tam, kde si často vyprazdňují bříška pejskové (a nejen oni).
Občas lze i ve městě vidět v trávníku varietu slézu lesního - sléz maurský.
Rostlina v trávníku ve Stromovce.
I tady bylo na květech mnoho dělnic včel medonosných.
Okáč poháňkový (
Coenonympha pamphilus).