čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) je v pražských parcích často pěstovaný jehličnan. Ta sice roste pomaleji než její příbuzná doglaska tisolistá pravá, ale je velmi otužilá. Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe, tam roste až do nadmořské výšky 3000 metrů.
Ve srovnání s příbuznou douglaskou tisolistou pravou má menší šišky, ty jsou dlouhé jen 4 až 6 cm. Na šiškách jsou nápadné krycí šupiny, které jsou u douglasky tisolisté sivé kolmo odstávající od plodní šupiny nebo až zpět zahnuté.
Větvička s jehličím a pupeny v detailu.
Některé douglasky v dejvických zahradách vyrostly do mohutných rozměrů. Pro malé pražské zahrádky může být taková velikost pohroma.
V Dolní Šárce je na jižním svahu podél cesty také krásné douglaskové stromořadí.
Na jehlicích douglasky často saje
korovnice douglasková (
Gilletteella cooleyi). Ta se pokrývá voskovými vlákny. V přírodě ČR se korovnice douglasková rozmnožuje jen partenogenetickými samičkami.
Slunéčko lesní (
Aphidecta obliterata) je dlouhé jen 3 až 5 mm. Korovnice má jako svojí oblíbenou potravu, živí se ale i jinými druhy mšic na jehličnatých stromech.
A takhle slunéčko lesní prchalo před fotografováním a hledalo, jak se skrýt mezi jehlicemi.
Na výhonech douglasek sály i mšice (neurčeného druhu) bez pokryvu voskovými vlákny.
Douglasky jsou nejkrásnější na jaře, když se na větvích vytváří prašníky a základy budoucích šišek.