Rostliny Seznam
Tanacetum vulgare Vratič obecný
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.
Na neudržovaných plochách začíná vratič kvést už koncem června. Na loukách ale bývají rostliny vratiče posečené většinou už v květnu, v takových případech vratič znovu vyráží mladé lodyhy a následně ale kvete později, v září nebo i začátkem října.
Taraxacum sect. Ruderalia Pampeliška sekce Ruderalia (smetánka lékařská)
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Pampelišky sekce Rudelaria jsou rostliny, které jsme před půl stoletím znali pod jménem smetánka lékařská, a nyní je to rod, vědecky rozdělený na velké množství jednotlivých, navzájem podobných druhů. Pro odborníky to smysl má, protože i vzhledově velmi podobné druhy se mohou zásadně lišit obsahem různých chemických látek. Pro amatéry je ale rozlišování na druhy obvykle nemožné.
Velké množství jednotlivých druhů, které se mezi sebou prakticky nekříží, je způsobeno tzv. apomiktickým rozmnožováním pampelišek. To znamená, že semena se (až na vyjímky) tvoří bez opylení, partenogeneticky. Jsou tedy věrnými kopiemi svojí mateřské rostliny.
Taxodium distichum Tisovec dvouřadý
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae (dříve tisovcovité - Taxodiaceae)
Tisovec dvouřadý pochází z jihovýchodu Spojených států. V naší mostecké uhelné pánvi jsou ale velmi časté otisky stromu, který je od současného tisovce k nerozeznání. Vědci mu dali jméno Taxodium dubium. Tak je složité určovat, který druh je u nás původní a patří k nám, a které máme jako cizince odmítat.
U nás se nyní prosazuje názor, že v hodpodářských lesích je potřeba vysazovat pouze naše původní dřeviny (myšleno takové, co rostly v Evropě ve století před objevem Ameriky). Je to škoda, velmi se tím ochuzujeme.
Taxus baccata Tis červený
od Hanka
čeleď: Tisovité - Taxaceae
Tis červený je naše původní, domácí dřevina. Roste v rozsáhlém areálu, prakticky v celé Evropě a navíc i v severní Africe a v Malé Asii. Před staletími byl u nás velmi hojný. Jeho dřevo bylo od pravěku ceněným materiálem na výrobu luků a oštěpů.
Je to pomalu rostoucí strom, často bývá vícekmenný. Po celý život snáší vyjímečně silné zastínění. Má velkou výmladkovou schopnost (obrůstá i z pařezů), tím se velmi liší od většiny jiných jehličnanů. V zahradnictví se proto používá do stříhaných plotů i na pěstování různých tvarů.
Pozor - je to dřevina JEDOVATÁ.
Telekia speciosa Kolotočník ozdobný
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kolotočník ozdobný je statná vytrvalá bylina. V Čechách není původní, nejbližší přirozené výskyty rostou na horách na východním Slovensku. U nás je často pěstovaný v parcích a v sousedství horských osad jako okrasná rostlina, snadno odtud zplaňuje. Daří se mu na březích vodních toků a na vlhkých loukách.
V květních úborech je hodně nektaru pro hmyz a také pylu. Květy kolotočníku navštěvuje mnoho hmyzu.
Lidi by si měli dávat pozor, aby se nedotýkali listů kolotočníku nechráněnou kůží.
U citlivých osob listy kolotočníku způsobují alergické reakce.
Tetradium danielli (Euodia) Evodie Daniellova (ampák)
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Evodie Daniellova pochází z horských lesů v Číně. U nás je to strom, o který mají velký zájem včelaři. Květy evodie jsou sice droboučké a barevně nenápadné, ale mají mnoho nektaru a pylu. Nejdůležitější pro včely a včelaře je okolnost, že evodie začíná kvést koncem července, ale její kvetení trvá po celý srpen, až do začátku září.
Na horní fotografii je vidět, že několik kvítků už kvete, ale současně jsou vidět drobná poupata, a ještě drobnější poupata, která pokvetou mnohem později.
Teucrium chamaedris Ožanka kalamandra
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Ožanka kalamandra je vytrvalá rostlina s dřevnatějícím větveným oddenkem. Daří se jí na suchých kamenitých svazích, především na bazických horninách.
Suché počasí posledních roků jí velmi vyhovuje, na plochách pražských přírodních památek nyní dost vytlačuje jiné druhy rostlin. Včely sbírají v jejích květech především nektar.
Květům ožanek zdánlivě chybí horní korunní pysk, jeho laloky bočně přirůstají k dolnímu pysku.
Kvete od července do září.
Thuja occidentalis Zerav západní
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.
Thuja plicata Zerav obrovský (řasnatý)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
Thujopsis dolabrata Zeravinec japonský
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravinec japonský pochází z horských oblastí japonských ostrovů. U nás se s ním lze setkávat v parcích a zahradách jen málo, i když je nejkrásnější ze všech u nás pěstovaných jehličnanů této čeledi. Vyžaduje totiž vyšší vzdušnou vlhkost, a v některých letech může být potíž i s mrazuvzdorností.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou nápadně široké koncové větévky (až 6 mm) s výraznou bělavou kresbou na rubu. Roste velmi pomalu.
Thymus pannonicus Mateřídouška panonská
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.
Tilia cordata Lípa srdčitá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.
Tilia platyphyllos Lípa velkolistá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.
Tilia sp. Lípy - mimoevropské druhy
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).
Tilia tomentosa (argentea) Lípa stříbrná (plstnatá)
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstovaná v parcích a také jako stromořadí v městských ulicích. Kvete později než naše domácí lípy.
A jak je to s květním nektarem pro hmyz? Zdá se, že záleží na počasí. V deštivých letech na ní bzučí hodně včel a čmeláků, a všem květní nektar z lípy stříbrné chutná a prospívá. Pokud ale nastane větší sucho, tak nektar v květech zasychá.
Za sucha v červenci tedy vznikají pro hmyz obtížné situace. V polovině července už jsou u nás všechny původní druhy dřevin odkvetlé, na nich se hmyz už neuživí. V přírodě je během léta všechen hmyz závislý na květech na loukách. Jenže v městských parcích bývají trávníky často posečené, bez květů. Ve městech proto všechen hmyz pak létá na rozkvetlé lípy stříbrné.
Trifolium alpestre Jetel alpínský
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel alpínský je vytrvalá bylina s dlouhým kůlovým kořenem a rozvětvenými plazivými oddenky. Daří se mu zejména na suchých okrajích lesů a na výslunných křovinatých stráních, často na kamenitých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem jsou úzce eliptické lístky.
Včely medonosné a včely samotářky obvykle dávají přednost květům jiných druhů rostlin. Jetel alpínský ale vyhledávají dělnice druhu čmelák rolní, které mají velmi dlouhý sosák.
Trifolium arvense Jetel rolní
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel rolní je jednoletá nebo dvouletá bylina. Roste na suchých stráních, na chudých nevápnitých půdách, je spolehlivým ukazatelem špatného obsahu živin v zemi. Květní hlávky jsou nejdřív kulovité, později se protahují a mají válcovitý tvar. Jsou složené z mnoha kvítků, květní koruna je bělavá nebo růžová, kratší než kalich. Květní kalichy jsou hustě chlupaté, kališní cípy jsou nápadně pérovitě chlupaté.
Trifolium hybridum Jetel zvrhlý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel zvrhlý je dvouletá až vytrvalá bylina. V přírodě ČR roste jako pozůstatek po dřívějším pěstování. Dobře se mu daří na vlhkých, někdy i zaplavovaných loukách. V současnosti se pěstují na krmení pro zvířata jiné druhy jetelů. Jetel zvrhlý totiž obsahuje vyšší obsah kyanogenních glykosidů.
Je to velmi dobrá medonosná rostlina. Květy jetele zvrhlého navštěvuje mnoho hmyzu.
Trifolium pratense Jetel luční (červený)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel luční (červený) je původní v Evropě a v přilehlých částech Asie a Afriky. V současnosti je často pěstovaný jako pícnina i v Americe, Austrálii a v jižní Africe. Lidi vyšlechtili mnoho odrůd, některé i tetraploidní.
Zatímco základní druh má 14 chromozomů (2n = 14), vyšlechtěné odrůdy mívají 28 chromozomů (2n = 28).
Rozkvétá už v květnu a kvete až do pozdního podzimu. Opylování květů zajišťují především čmeláci, ponejvíc druh čmelák skalní (Bombus lapidarius).
Trifolium repens Jetel plazivý (bílý)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel plazivý je vytrvalá bylina. Má poléhavé lodyhy, které v uzlinách zakořeňují. Květní hlávky se obvykle skládají z více než čtyřiceti jednotlivých kvítků. Kvítky bývají bílé nebo světle krémové, vzácněji růžové, po odkvětu hnědnou. V ČR je to velmi hojný druh, často je i pěstovaný.
Je to významná medonosná rostlina, pro včelaře je důležitá velmi dlouhá doba kvetení, a to od května do října. Na květech lze často vidět i celou řadu dalších druhů včel samotářek.
Tripleurospermum inodorum Heřmánkovec nevonný (přímořský)
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánkovec nevonný je jednoletá, obvykle ozimá bylina. Kvete od června do pozdního podzimu. Roste pouze na stanovištích, která jsou pozměněná lidskou činností. Je to častý polní plevel.
Na horním obrázku sbírá pyl na heřmánkovci včela medonosná. Včely si na cestu ze svého úlu berou trochu medu, a potom sbíraný pyl slepují medem. Proto je barva pylových rousek trochu jiná než pyl na rostlině.
Tsuga canadensis Jedlovec kanadský
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedlovec kanadský je původní ve velké oblasti východní části Severní Ameriky. Vyskytuje se tam hlavně ve stinných roklích a na severních svazích. Je velmi odolný k mrazu a má malé nároky na světlo, ale je náročný na dostatek vody, protože zakořeňuje jen mělce. U nás se s ním lze setkávat v mnoha pražských parcích. Má poměrně drobné šišky, jsou dlouhé jen 15 až 22 mm.
Jedním z rozlišovacích znaků od jiných, u nás pěstovaných druhů jedlovců je, že plodní šupiny v šišce se ani za sucha nikdy neotevřou víc než že odstávají pod úhlem 45°.
Tussilago farfara Podběl lékařský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Podběl lékařský je vytrvalá bylina s podzemními výběžky často delšími než 1 metr. Listy se vyvíjejí obvykle až po odkvětu.
Přednostně osidluje narušené půdy. Bývá na skládkách, v zářezech silnic, na výsypkách.
Na jeho květech bývají často vidět drobné druhy včel samotářek.