Rostliny Seznam
Conyza canadensis Turanka kanadská (turan kanadský)
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turanka kanadská je jednoletá bylina, většinou vyrůstá jako ozimý plevelný druh.
Pochází ze Severní Ameriky. V Čechách roste jako obecně rozšířený plevel, je doložený už z 18. století. Je častá na plochách, které jsou narušené činností lidí. Zejména roste podél cest nebo u železničních náspů. K jejímu rozšířování přispívá i okolnost, že je poměrně odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, a tím získává konkurenční výhodu vůči jiným plevelným rostlinám.
Cornus alba Svída bílá
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída bílá je keř, obvykle 2 m vysoký, ale v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 5 m. Tento druh je původní v severovýchodní části evropského Ruska i na dálném východě, často tam roste podél vodních toků.
V Praze je svída bílá vysazovaná v parcích u potoků. Je okrasná i v zimě, původní druh má letorosty krvavě červené, oblíbené jsou další kultivary s jinou výraznou barvou letorostů.
Cornus mas Dřín jarní (obecný)
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Dřín jarní je keř, který rozkvétá už v březnu. Občas lze na jeho květech vidět včely medonosné, jak tu sbírají pyl. Květní nektar pravděpodobně dřín jarní netvoří. Včelám medonosným to nevadí, mají zásoby sladkého medu v úlech z předchozího roku, a čerstvý pyl je pro ně vítaným zpestřením potravy. Pokud ale nablízku rozkvetou jívy, tak včely začnou dávat přednost jívám nebo jiným časně kvetoucím vrbám, a na květy dřínů budou létat minimálně.
Cornus sanguinea Svída krvavá
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída krvavá je původní evropský druh. Je to keř, který může být vysoký 3 metry, vyjímečně až 5 metrů, obvykle je obklopený množstvím kořenových výmladků. Je to velmi přizpůsobivá dřevina, dokáže růst i na podmáčených podkladech právě tak dobře jako na mělkých vysýchavých půdách. Může růst na vápencích i na kyselých horninách. V zimních měsících je svída krvavá nápadná díky svému temně červenému proutí. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů s jinými výraznými barvami letorostů.
Květy svídy krvavé navštěvují včely medonosné a další druhy včel samotářek.
Coronilla varia Čičorka pestrá
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čičorka pestrá je vytrvalá bylina. Z oddenku vyrůstají větvené, hranaté lodyhy, které mohou být dlouhé až 120 cm. Čičorka je náročná na dostatek světla. Proto je hojnější na suchých loukách, kde jí nezastiňují jiné rostliny. Kvete od května do září. Je to jedovatá rostlina, zvířata na pastvě se jí většinou vyhýbají.
Pokud je na louce dostatek květů mnoha druhů rostlin, hmyz upřednostňuje jiné rostliny, zejména štírovník, který se často vyskytuje v porostech společně s čičorkou. V nouzi ale čmeláci a další blanokřídlí vyhledávají i čičorku.
Corydalis cava Dymnivka dutá
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka dutá je vytrvalá bylina. Daří se jí v teplých oblastech, na humusem bohatých půdách. V lužních lesích roste často pospolitě na velkých plochách. Dokáže vytvářet nápadně pestře zbarvené porosty, květy mohou být světle nachové, bílé, žlutobílé, růžové nebo tmavomodré.
Rozlišovacím znakem dymnivky duté jsou celokrajné listeny v úžlabí vyrůstajících květů a přímý květní hrozen.
O květy dymnivek se zajímají hlavně čmeláci, také samotářská včela pelonoska hluchavková.
Corydalis intermedia Dymnivka bobovitá
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka bobovitá je drobná rostlina s nenápadnými květy. V Praze se objevuje už koncem března nebo na začátku dubna v podrostu listnatých lesů na skalnatých půdách. Zejména jí vyhovují místa v sousedství sídlišť, kde si pejskové často vyprazdňují bříška.
Rozlišovacími znaky jsou celokrajné listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají květy, a také v době tvorby plodů převislý květní hrozen.
Corydalis pumila Dymnivka nízká
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka nízká roste v podrostu listnatých lesů. Není to častý druh, má jen značně mezerovité rozšíření. Kvete koncem března a na začátku dubna. Odkvétá v krátké době a rychle tvoří semena, musí všechno stihnout dřív než stromům narostou listy.
Ve srovnání s podobnou dymnivkou plnou je dymnivka nízká drobnější rostlina. Oba druhy mají v úžlabí kvítků dlanitolaločné listeny. Důležitým rozlišovacím znakem jsou velmi krátké stopky kvítků a plodů.
V porostu dymnivky nízké se často pohybují samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti se zjara probouzejí velmi brzy, právě v termínu kvetení dymnivek. Samičky pelonosek obvykle zahajují svojí letovou aktivitu o pár týdnů později, v té době jim už kvetou jiné druhy rostlin.
Corydalis solida Dymnivka plná
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka plná roste ve světlých lesích. V ČR není v přírodě příliš hojná. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili okrasné typy, občas se prodávají kvetoucí rostliny v květináčích pro velikonoční výzdobu na hrobech. Proto se nyní dymnivka plná začala šířit s pomocí semen do okolí pražských hřbitovů a také do lesa v sousedství zahrad. Různé druhy dymnivek se mezi sebou snadno kříží, v okolí zahrádkářských skládek bývá k vidění pestrá směs odlišně vypadajících jedinců.
Rozlišovacím znakem jsou dlanitolaločné listeny v úžlabí vyrůstajících květů, přímý květní hrozen a delší stopky květů.
Corylus avellana Líska obecná
od Hanka
čeleď: Lískovité - Corylaceae
Líska obecná obvykle roste jako středně velký keř. Má výbornou výmladnost z pařezu a bohatě obráží na kořenových nábězích, keře jsou pak tvořené mnoha kmínky.
V dávné minulosti (asi 7 000 let př. n. l.) byla na našem území převládající dřevinou. Dnes je v lesnictví považovaná za plevelnou dřevinu. V porostech ale působí příznivě, její listový opad se dobře rozkládá a brzy vytváří vrstvu dobrého humusu. A co je na ní nejlepší? No přece chutné oříšky.