Rostliny Seznam
Helianthemum canum Devaterník šedý
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník šedý je drobný polokeř. Je to teplomilný, suchomilný a vápnomilný druh. Roste na skalách a na skalních stepích. V Čechách se vyskytuje vzácně, jen v Českém krasu na Karlštejnsku a v oblasti Radotínského a Prokopského údolí v Praze a v okolí Roudnice nad Labem.
Jeho květy rády navštěvují samotářské včely pískorypky. Během chladných jarních dnů využívají pískorypky okolnosti, že na suchých, k jihu obrácených skalách je tepleji než na jiných loukách nebo vysoko na stromech. Pískorypky nejsou schopné létat při chladném počasí, jsou závislé na teplotě okolí a na možnosti zahřát si letové svaly v hrudi na slunci.
Helianthemum grandiflorum Devaterník velkokvětý tmavý
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník velkokvětý tmavý je polokeř, bývá od báze bohatě rozvětvený,vysoký je jen 10 cm, vyjímečně až 40 cm. Roste hlavně na výslunných kamenitých stráních, často na zásaditých půdách.
Kvete od června do září. Kvůli svému dlouhému období kvetení bývá také pěstován jako skalnička.
Blanokřídlí se o jeho květy většinou nezajímají, častěji je možné vidět na květech devaterníku brouky.
O jeho listy se ale někdy zajímají včely čalounice, vykusují si z nich materiál na stavby hnízda.
Helianthus annuus Slunečnice roční
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice roční je původní v Severní Americe. Tamní obyvatelé jí pěstovali po celá staletí, dlouho před objevením Ameriky Evropany. Do Evropy se pak dostaly pěstované typy slunečnic. Ještě před několika desetiletími se slunečnice pěstovaly v Čechách jen málo. Starší odrůdy slunečnic potřebovaly dlouhou vegetační dobu, vyrůstaly na polích vysoké i víc než 2 metry, a výnos semen byl malý. Moderní odrůdy jsou nižší, dozrávají dříve, a výnos semen je dobrý. Nyní se slunečnice pěstuje na polích jako významná perspektivní olejnina. Její výhodou je v posledních letech zejména to, že snáší sucho mnohem lépe než některé jiné polní plodiny.
Helianthus tuberosus Slunečnice topinambur
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
Helianthus x laetiflorus Slunečnice pozdní
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.
Helleborus sp. Čemeřice
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.
Hepatica nobilis Jaterník podléška
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Jaterník podléška roste ve světlých lesích. Kolem Prahy je to častá rostlina na zásaditém, vápnitém (nebo aspoň neutrálním) podkladu. Na území Prahy 6 je vzácnější, protože tu převažují jako podklad mírně kyselé starohorní břidlice, ve kterých je jen vyjímečně žíla vápnitějších hornin.
Včely medonosné i další větší druhy hmyzu podléšku nevyhledávají. Zdá se, že její květy tvoří tak málo nektaru, že není pro větší jedince hmyzu atraktivní.
Heracleum sphondylium Bolševník obecný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.
Hibiscus syriacus Ibišek syrský
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Hieracium echioides Jestřábník hadincovitý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník hadincovitý je hlavní druh z podrodu Pilosella.
Na pražských skalách je to poměrně častý vytrvalý druh, jinde v ČR je vzácný.
Semena tvoří sexuálně, to znamená po opylení, ale také apomikticky. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 18). Proto u něj i v současnosti dochází k hybridizaci. Křížením s jinými druhy jestřábníků opakovaně vznikají odvozené druhy, které se dál rozmnožují převážně apomikticky.
Kvete od června do října.