od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve ambroziovité - Ambrosiaceae)
Pouva řepňolistá je jednoletá plevelná rostlina. Pochází ze Severní Ameriky, nyní je zavlečená i do ČR. Začala se u nás nedávno objevovat zejména podél silnic a železnic. V teplejších lokalitách se může šířit invazivně. Její opylování zajišťuje vítr, a jak je to u všech větrosnubných rostlin zvykem, vytváří pyl v obrovském množství. Její pyl je významný alergen. Proto je potřeba pouvu znát, a pokud možno jí jako nebezpečnou rostlinu likvidovat.
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasmín nahokvětý (zimní) pochází z Tibetu. V současnosti začíná být v Čechách často pěstovaný. Kvete totiž hned po skončení zimy, případně během zimy.
V přírodě je to nízký poléhavý keřík, který se samovolně velmi rozrůstá doširoka, protože jeho větvičky snadno zakořeňují.
V jižní Evropě také zplaňuje a šíří se kolem zahrad i do okolní přírody.
od Hanka
čeleď: Ořešákovité - Juglandaceae
Ořešák královský je často pěstovaný užitkový strom. V posledních letech je zajímavé, že na neudržovaných plochách v Praze patří zplanělé ořešáky k nejčastějším dřevinám. Pravděpodobně je to zásluhou činnosti mnoha živočichů, sojek, strak, ale i veverek.
Podle knihy Květena ČR je prapůvodní výskyt ořešáků ve Střední Asii. Podle pylových analýz je ořešák královský pěstován na území ČR už od doby bronzové, ojediněle i dřív.
Ořešáky jsou stromy, které opyluje vítr. Hmyz se o jeho květy nezajímá.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec čínský může růst jako strom nebo keř. V zahradách se pěstuje velké množství jeho okrasných forem. Mnoho kultivarů vzniká křížením s druhem jalovec chvojka (Juniperus sabina), takové rostliny se prodávají pod jménem Juniperus Pfitzeriana nebo jako jalovec prostřední - Juniperus x media.
Důležité je vědět, že právě na těchto jalovcích, na jejich větvích, přezimuje choroba REZ HRUŠŇOVÁ.
Tato rez napadá jalovec čínský, jalovec chvojku a jejich křížence a z nich vytvořené kultivary.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Chrastavec rolní je na sušších loukách (nebo alespoň na nepříliš vlhkých loukách) hojný druh. Hmyz chrastavce vyhledává a nektaru z jeho květů dává přednost.
Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), kterého jsem fotografovala v travnaté ploše blízko Vltavy u Sedlce, létal pouze na květy chrastavce, jiné druhy okolních květů ho nezajímaly. Zdá se, že nepřístupné skály nad Vltavou, které bývají obrostlé trnkami, housenkám otakárka ovocného vyhovují.
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Svítel latnatý pochází z Číny. Je to malý strom, obvykle vysoký jen 4 až 7 metrů, vyjímečně víc. Je to ideální městský strom, kterému vyhovuje horko u jižních stěn činžovních domů.
Kvete v červenci, kdy už je květů ve městech velmi málo, a jeho drobné kvítky rozkvétají postupně, takže kvetení trvá několik týdnů. Včely medonosné, čmeláci a řada dalších druhů hmyzu svítel vydatně navštěvuje, zejména proto, že v červenci je ve městech o květy nouze.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Kolkvicie je keř, může být vysoký až 4 metry, obvykle je menší. Pochází ze střední Číny.
Kvete v květnu a v červnu. Je to významná včelařská dřevina. Vyhledávají ji nejen dělnice včel medonosných, ale i celá řada včel samotářek. Květy rostou pouze na starších výhonech, proto po radikálním zmlazení keř v následující sezoně nekvete. Kolkvicie netrpí škůdci ani chorobami a při pěstování vyžadují jen minimální údržbu. Snadno se množí z bylinných řízků. Rostliny, které byly vypěstované ze semen, mají variabilní barvu květu.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štědřenec odvislý je v Praze je často vysazován jako okrasná dřevina. Pochází z jižní Evropy. Snadno zplaňuje a šíří se do okolí, protože je to druh velmi nenáročný na kvalitu půdy. Je nejjedovatější dřevinou ze všech, s jakými se lze u nás běžně setkávat (v botanických zahradách a arboretech existují i jedovatější dřeviny, ale jejich pěstování u nás není běžné).
V literatuře píšou, že je to dobrá včelařská dřevina. U nás ale včely dávají přednost jiným druhům rostlin, které kvetou ve stejné době. Včelu medonosnou jsem na štědřencích prakticky neviděla. Vždy na nich ale bzučí mnoho čmeláků. Vyfotografovat čmeláka vysoko ve větvích není snadný úkol.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Locika vytrvalá roste pouze ve skalních štěrbinách nebo na skalních teráskách, na osluněných místech obrácených převážně k jihu, často na skalních výchozech u větších řek.
Roste na bazických podkladech. Skály nad Vltavou, kde Vltava opouští Prahu, jsou mírně kyselé předprvohorní břidlice. Přesto je zde locika vytrvalá hojná. Asi jsou místa, kam je navátá vápnitá spraš. A taky v těch starých břidlicích jsou místa, kde puklinami pronikalo magma jiných, vápenatějších hornin. V některých místech tedy rostou i takové byliny, o kterých se píše, že bývají jen na vápenatých podkladech.