od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Narcis žlutý je často pěstovaná okrasná cibulovina. Je původní v západní a jihozápadní Evropě, planý typ snadno zplaňuje. Daří se mu na vlhkých místech, často na podhorských loukách. Křížením s jinými druhy narcisů a dalším šlechtěním zahradníci vypěstovali velké množství různých (obvykle velkokvětých) kultivarů.
Uvnitř květu jsou vidět prašníky a trojlaločná blizna.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Potočnice lékařská je vytrvalá bylina. Roste na březích potoků, potřebuje tekoucí vodu a dostatek živin i vápníku. V Praze se jí daří v dolní části toku Šáreckého potoka, v některých částech tvoří velké souvislé porosty. V knihách se ale píše o potočnici jako o vzácné, silně ohrožené a chráněné rostlině.
Pro vysoký obsah vitaminů se v některých zemích pěstuje i velkovýrobně. Množí se semenem a nebo vegetativně, lodyžní řízky snadno zakořeňují. Rizikem je, že se s touto salátovou zeleninou může člověk nakazit motolicí jaterní, a proto potočnici jako salátovou zeleninu nedoporučuji.
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Lekníny jsou dlouhověké vodní rostliny. V české přírodě jsou původní druhy
leknín bílý - Nymphaea alba
leknín bělostný - Nymphaea candida
Do Evropy okrajově zasahuje také leknín čínský (severský) - Nymphaea tetragona. Ten se dokázal přizpůsobit i chladnu a klimatickým poměrům blízko polárního kruhu.
Leknín bílý a leknín bělostný jsou navzájem velmi podobné druhy. Leknín bělostný je totiž potomkem historické hybridizace mezi leknínem bílým a leknínem čínským.
Křížením s dalšími druhy leknínů, které pocházejí z jiných kontinentů, lidi vyšlechtili velké množství zahradních kultivarů leknínů. Ty bývají také často vysazované i na přírodní stanoviště.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Olivovník evropský je teplomilná stálezelená dřevina, v přírodních podmínkách ČR nedokáže venku přežít zimu. U nás se stává velmi oblíbenou rostlinou, kterou lidi pěstují v květináčích, přes léto roste venku na slunci a přes zimu musí být na světlém místě uvnitř v budovách.
Je to velmi stará kulturní rostlina, pěstovaná pro získávání oleje. Olivovníky se často objevují v biblických příbězích. Proto jsou u nás v létě mohutné olivovníky k vidění v zahradách benediktinských klášterů, olivovník tu slouží jako symbol a připomenutí biblických časů.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vičenec ligrus je vytrvalá bylina. Koncem 18. a začátkem 19. století se u nás zaváděl jako pěstovaná plodina, zejména na suchých lokalitách, na píci pro zvířata. V současnosti je zdomácnělý a rozšířený v druhotných rostlinných společenstvech.
V současnosti má význam jako včelařská rostlina. Jeho květy vyhledávají zejména dělnice čmeláků skalních, dávají mu přednost před ostatními kvetoucími rostlinami.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Ostropes trubil je dvouletá, ve druhém roce vývoje nápadně mohutná rostlina. V dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 2 metry. Většinou ale neuniká posečení nebo polámání, a nově vyrostlé rostliny už pak bývají menší.
Často roste na okrajích cest, zejména na dobře vyhnojených místech ve městech. (Hnojení zajišťují hlavně pejskové.)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jehlice trnitá je vytrvalá bylina. V Praze a okolí se vyskytuje roztroušeně, zejména na křovinatých stráních a bývalých pastvinách, ale jen na hlubších půdách.
Upoutává pozornost svými krásnými květy, ale je nepříjemná kvůli tuhým trnům.
Na květech jsou často vidět čmeláci, zejména čmelák rolní. Ostatní včely dávají přednost květům jiných druhů rostlin.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Dobromysl je často pěstovaná bylina. Ale roste na mnoha místech planá, často také zplanělá po předchozím pěstování. Často ji vysévají i včelaři.
Je to významná nektarodárná rostlina. Na horní fotografii saje z jejích květů sameček ploskočelky chrastavcové (Halictus scabiosae).