Rostliny Seznam
Brslen evropský Euonymus europaea
od Hanka
čeleď: Jesencovité - Celastraceae
Brslen evropský je JEDOVATÝ keř až malý strom, obvykle 2 m vysoký, může být až 8 m vysoký. Je nápadný v podzimních měsících kvůli svítivé barvě plodů a červenému zbarvení listů.
V Praze 6 je hojný zejména v loukách pod skalami Divoké Šárky. Má rád vlhké a živinami bohaté půdy, spíš zásadité (vápnité). Tím je výskyt v Šárce trochu neobvyklý, protože šárecké skály jsou převážně z kyselých hornin. Tady se ale ukazuje vliv lidských činností, od dávné minulosti až po dnešek, že lidi půdní chemii změnili a na některých místech v Šárce jsou i rostliny výrazně vápnomilné.
Bršlice kozí noha Aegopodium podagrarie
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).
Brukev řepka olejka Brassica napus
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.
Břečťan popínavý Hedera helix
od Hanka
čeleď: Aralkovité - Araliaceae
Břečťan popínavý patří k těm několika málo našim rostlinám, co kvetou na podzim (září a začátek října), a plody jim dozrávají až následující rok.
Včely medonosné sbírají na květech břečťanu nektar i pyl, ale zdá se, že to dělají pouze z nedostatku jiných zdrojů v podzimních měsících. Protože pokud jsou nablízku v hojné míře jiné druhy květů, tak se včely přeorientují na jiný zdroj a květy břečťanu je nezajímají. Na břečťanu ale bývá hodně mšic, které produkují medovici, a tu včely medonosné sbírají přednostně. Včelí med, který včely vyrobily z medovice na břečťanech, má velmi tmavou barvu.
Břestovec západní Celtis occidentalis
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae (nově Konopovité - Cannabaceae)
Břestovec západní pochází ze severní Ameriky. V pražských parcích je pěstovaný poměrně často.
Obdivuji u něj uspořádání větviček, jak pravidelně odbočují z hlavní větve. (Na horním obrázku je fotografován při podzimním žloutnutí listů.)
Opylování květů zajišťuje vítr. Plody jsou drobné a tvrdé.
Bříza bělokorá Betula pendula
od Hanka
čeleď: Břízovité - Betulaceae
Bříza bělokorá je středně velký strom s nápadně bílým kmenem. V ČR je to původní druh. Rozšířila se u nás hned, jak začalo ustupovat sevření mrazem na konci doby ledové. Bříza je jednodomá dřevina, květy jsou uspořádané v jehnědách.
Květy opyluje vítr. A jak už to u větrosnubných rostlin bývá, i bříza produkuje obrovské množství pylu. Bříza je postrachem lidí alergiků, je to nejvýznamnější český alergen. Proto je důležité, aby ve městech bylo pěstování bříz omezované (zejména kolem nemocnic a škol).
Buk lesní Fagus sylvatica
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Buk lesní patří k našim nejdůležitějším lesním dřevinám. Roste téměř na všech druzích hornin, ale má rád humózní půdy bohaté vápníkem. Vyžaduje dostatečnou relativní vlhkost vzduchu.
V pražských parcích jsou vysazovány zejména jeho dekorativní kultivary, ačkoliv původní typ buku lesního je vlastně nejkrásnější. Staré buky jsou častou ozdobou zámeckých parků.
Cedr atlaský Cedrus atlantica
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Cedr atlaský přirozeně roste v pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. U nás v Praze se tenhle druh ukázal jako dobře prosperující a zimní mrazy snáší dobře. Na starších stromech už rostou šišky s klíčivými semeny (některý rok je klíčivost semen špatná, jiný rok jsou kolem starších stromů stovky mladých semenáčků).
Ještě před pár desetiletími lidi u nás cedry většinou neznali, i když v Praze roste několik starých cedrových stromů. Nyní se v českých zahradách hodně pěstují jako okrasné jehličnany.
Cedr himalájský Cedrus deodara
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Cedr himalájský se velmi podobá modřínu, ale je stálezelený. Na fotografii je zasněžená spodní větev, aby bylo vidět, že jehličí před zimou neshazuje.
Pochází z indické a kašmírské části Himaláje, přirozeně roste i v Afganistánu. Nyní je to ve světě často pěstovaný okrasný jehličnan. Ve své původní vlasti vytváří řadu klimatypů, různě odolných k mrazu. K nám do ČR se často dovážely výpěstky, které měly původ v teplých oblastech, a pak při tuhých zimách zmrzly. Proto jsou u nás k vidění pouze mladší jedinci tohoto druhu.
Citronečník trojlistý Citrus triptera (Poncirus trifoliata)
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Citronečník trojlistý je trnitý keř se složenými trojčetnými listy, které před začátkem zimy opadávají. Mezi zahradníky je známý víc pod počeštěným jménem trifoliáta. V současnosti ho odborníci vkládají do společného rodu ke svým příbuzným citronům, pomerančům a mandarinkám. Je to ale jediný druh z tohoto rodu, který dokáže trvale růst i v českých klimatických podmínkách venku na zahradách. V chráněných polohách zvládá českou zimu bez nutnosti přikrytí. Plody u nás úspěšně dozrávají i při pěstování venku, jenže mají hořkou chuť.
U nás se využívá jako podnož pro roubování mandarinek a citronů, které si lidi pěstují v nevytápěných zimních zahradách u svých domů. Ale jestli bude pokračovat oteplování zeměkoule, může nastat situace, že začne být zajímavé pěstování mandarinek i v Čechách, i když v našich podmínkách bude vždycky nutná nějaká ochrana před mrazy. Citronečník trojlistý pochází z Číny.