od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Křídlatka japonská se nás začala původně pěstovat jako parková dekorativní rostlina. Nyní se ale agresivně šíří. Rozmnožuje se vegetativně, z odlomených oddenků.
Křídlatky jsou dvoudomé byliny. V Čechách pravděpodobně existují u druhu křídlatka japonská pouze samičí rostliny. Ty ale mohou být opylované pylem ze samčích rostlin křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která u nás na mnoha místech také roste. Takovým vzájemným křížením opakovaně vzniká druh křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Ta je ze všech křídlatek nejagresivnější. Kde rostly všechny druhy křídlatek pohromadě, tam byly zakrátko rodičovské druhy vytlačené a zůstal jen kříženec.
od Hanka
čeleď: Řešetlákovité - Rhamnaceae
Řešetlák počistivý je světlomilný keř nebo stromek. Vyskytuje se zejména na kamenitých a vysýchavých stráních, obvykle na vápencích a dalších živných horninách.
V Praze 6, kde ve skalnatém podkladu převažují kyselejší břidlice, roste na místech ovlivněných činností lidí.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Kokrhel luštinec je jednoletá poloparazitická bylina. Jeho kořeny se přichytávají svými přísavky na kořeny hostitelských rostlin. Dokáže parazitovat pouze na kořenech rostlin z čeledi lipnicovité. (Byliny z jiných čeledí se dokážou parazitaci účinně bránit.) V minulosti býval kokrhel luštinec nepříjemným plevelem v obilí, který významně snižoval výnos zrna a navíc je i slabě jedovatý. Dnes je to vzácný druh.
V současnosti se s kokrhelem luštincem dělají pokusy kvůli omezování růstu některých trav, zejména třtiny křovištní. Tím se v terénu vytváří prostor pro vzejití semen kvetoucích nektarodárných druhů bylin.
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Srstka angrešt je v pražských lesích velmi hojný keř. Je obtížné odhadnout, jestli je tu původní, nebo zplanělá, nebo tu byla v minulosti úmyslně vysazovaná. Dokáže úspěšně růst ve stínu pod jinými vzrostlými stromy. Hlavně se s ní lze setkat na kamenitých svazích. Kvete postupně během dubna, a její květy vyhledává mnoho časně jarních druhů hmyzu.
Téměř vždy je možno na květech angreštu vidět krásnou pískorypku ryšavou (Andrena fulva).
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Meruzalka krvavá pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje jako odolný okrasný keř. Vyšlechtěná je řada krásně kvetoucích kultivarů. Dorůstá do výšky 1,5 m až 4 metry, jednotlivé odrůdy se liší vzrůstností i barvou květů.
Její květy vyhledává samotářská včela pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes).
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky, z východní a střední části USA, tedy z jižnějších zeměpisných šířek než je ČR.
A samozřejmě akáty milují včelaři. Trnovník akát je v Praze a okolí nejdůležitější včelařská rostlina.
Je důležitý jako zdroj nektaru i pro mnoho dalších druhů hmyzu. Kvete totiž v termínu, kdy je většina českých stromů už odkvetlá (naopak lípy v termínu kvetení akátů mají teprve poupata), a současně nastává období intenzivního sečení travnatých ploch, takže je o květy nouze.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže šípková je u nás obecně rozšířený keř. Pro svůj růst potřebuje hodně světla. Má nepatrné nároky na kvalitu půdy, snáší sucho a teplo na výslunných svazích právě tak dobře jako dokáže růst i na okrajích mokřin. Může růst jako samostatný keř, a pak bývá až 3 metry vysoká. Někdy roste mezi stromy jako opíravá liana a jednotlivé větve mohou být dlouhé až 10 metrů.
Ve květech růže šípkové je velké množství pylu. Naopak sladkého nektaru bývá v růžových květech maloučko nebo vůbec žádný. Proto lze na květech růže šípkové vidět mnoho takových druhů hmyzu, které se živí především pylem.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže keltská se obvykle vyskytuje v místech bývalého keltského osídlení. Je to planý druh růže s největšími květy - až 10 cm v průměru. Je to základ šlechtění mnoha druhů kulturních růží.
V posledních letech je vzácná, je to značně ohrožený druh. Dolní Šárka v Praze je místem, kde se s ní lze stále setkat.