od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Cypřiš stálezelený je původní ve východním Středozemí a v oblasti evropského Blízkého východu. V tamních podmínkách je to důležitá dřevina, odolná k suchu, která má tvrdé a kvalitní dřevo. Kde se mu daří, může se dožít i věku několika tisíc roků.
V Čechách je k vidění málo, má u nás potíže se slabší mrazuvzdorností. Protože je ale po něm pojmenovaná celá čeleď, chci ho ukázat. V Praze úspěšně roste na jižním svahu v trojské botanické zahradě.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Cypřišek Lawsonův pochází z Ameriky, v pražských zahradách je to často pěstovaný jehličnan. Zahradníci vyšlechtili z rodu cypřišků velké množství různých okrasných kultivarů, které jsou pro laiky těžko rozlišitelné.
Cypřišek Lawsonův a jeho kultivary lze nejsnadněji poznat v době květu. Jejich malinké, samčí pylové šištičky mají ve stadiu zralosti červená pouzdra s pylem.
Šišky se semeny jsou kulaté, velké kolem 1 cm, dozrávají na podzim. Většina jich zůstává na stromech až do následujícího jara.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Čekanka obecná je vytrvalá bylina, hojná na suchých travnatých stráních, na kamenitých okrajích cest a železničních tratí.
Její květy jsou milované mnoha druhy hmyzu. V obdobích sucha kvete jen brzy ráno, potom se její květy zavírají. To ovšem hmyzu stačí, včely nemají problém si ráno přivstat.
Pyl čekanky má bílou barvu.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Černohlávek obecný je drobná vytrvalá bylina. Roste obvykle na vlhčích, humózních, hlinitých až hlinitojílovitých půdách s neutrální až slabě kyselou reakcí. Kvete od června až do podzimu. Na často sečených loukách dokáže vykvétat opakovaně. To hojně využívají čmeláci. Část květenství bývá nízko u země, kde je nepoškozují travní sekačky. Proto má černohlávek květní nektar a pyl pro hmyz i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hajní je jednoletá poloparazitická bylina. Má jednoduchý kořenový systém a bohatě vyvinutá haustoria. Ta se přichytávají na kořeny různých hostitelských rostlin. Nejčastěji jsou hostiteli různé trávy, ale mohou to být i kořeny keřů. Kořenové vlášení má černýš silně potlačené.
Roste v teplých a světlých lesích, většinou na bazických půdách.
Květy černýše hajního vyhledávají hlavně čmeláci.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš rolní je jednoletá poloparazitická bylina. V minulosti to býval nebezpečný plevel v obilí. Ve 20. století se lidé naučili využívat kvalitní stroje na čištění osiva, díky tomu z našich polí vymizely mnohé velkozrnné plevele, mezi nimi právě i černýš rolní.
V současnosti je černýš rolní zařazen mezi ohrožené druhy české květeny. Dnes se s ním lze setkávat hlavně na suchých stráních ve vápencových oblastech.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Česnáček lékařský je rostlina nezaměnitelná a obecně tak známá z mnoha zahrad, smetišť a celkově ze sídlištních ploch, že jí netřeba popisovat.
Už málo se ale ví, že česnáček lékařský patří k oblíbeným živným rostlinám housenek běláska řeřichového.
Na horní fotografii je sameček.
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek medvědí má rád vlhká místa podél potoků, roste většinou pod listnatými stromy, často pod olšemi, na živinami bohatých půdách se slabě kyselou reakcí.
Původně je to druh východní poloviny Čech a Moravy. Nyní se šíří kolem pražských potoků. Je to druh velmi oblíbený jako koření a léčivá bylinka, lidi si ho rozsazují na místa vhodná i nevhodná.
Česnek medvědí se rozmnožuje velmi dobře nejen cibulkami, ale i semeny.
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek planý je na území Prahy rozšířený na skalnatých stráních, v listnatých lesích, i ve starých zahradách. Většinou je vysoký kolem 25 cm, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až 100 cm vysoko. Mívá 2 až 5 úzkých listů, ty mohou být 30 cm dlouhé, ale jsou nanejvýš 4 mm široké. Listy jsou v dolní části duté. Na stvolu vždy vyrůstají pacibulky. Naopak květy se objevují jen málo a pouze u některých jednotlivých rostlin. Vznik tobolek se semeny je velmi vzácný. Podle názoru odborníků je česnek planý hybridogenní druh.