od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) pochází z oblastí kolem Kavkazu. U nás je často pěstovaný jako nenáročná trvalka, které se dobře daří v polostínu nebo dokonce ve stínu.
V Praze pomněnkovce snadno zplaňují a šíří se i do lesů v okolí zahrádek a stávají se součástí jarního kvetoucího podrostu.
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné. V zahradách se pěstují i jeho bíle kvetoucí kultivary a celá řada dalších odstínů barev.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Prorostlík srpovitý je vytrvalá sivozelená bylina s drobnými žlutými květy. Je to hojný druh na spašových půdách na suchých výslunných stráních, zejména v teplých oblastech. Právě proto, že roste na suchých, obvykle i kamenitých místech, tak má rozvětvenou lodyhu vysokou obvykle jen kolem 30 cm, i když v dobrých podmínkách může být i mnohem vyšší.
Rozlišovacím znakem rodu prorostlíků je, že mají všechny listy celistvé, celokrajné. Ostatní druhy rostlin z čeledi miříkovitých mají alespoň spodní listy složené, i když lodyžní listy mohou být také celistvé.
Na květech obvykle bývají jen velmi drobné druhy hmyzu. Prorostlík srpovitý kvete od konce června do října.
od Hanka
čeleď: Zimostrázovité - Buxaceae
Zimostráz vždyzelený, mezi lidmi známější pod svým latinským jménem Buxus, je stálezelený hustý keř, vyjímečně menší strom. Původně roste kolem mediteránu, ale i v dalších částech Evropy s mírnou zimou. U nás je to významná parková dřevina, která dobře snáší sestřih a tvarování do zajímavých forem. Její pěstování je u nás moderní v zámeckých parcích od období baroka.
Je to dřevina jedovatá. Proto na venkově lidi obvykle zimostráz nepěstovali, aby se jim neotrávili koně.