Brassica napus Brukev řepka olejka

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.

Číst více

Brunnera macrophylla Pomněnkovec velkolistý

od Hanka

čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae

Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) pochází z oblastí kolem Kavkazu. U nás je často pěstovaný jako nenáročná trvalka, které se dobře daří v polostínu nebo dokonce ve stínu.
V Praze pomněnkovce snadno zplaňují a šíří se i do lesů v okolí zahrádek a stávají se součástí jarního kvetoucího podrostu.

Číst více

Bryonia alba Posed bílý

od Hanka

čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae

Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.

Číst více

Bryonia dioica Posed dvoudomý

od Hanka

čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae

Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.

Číst více

Buddleja Davidii Komule Davidova

od Hanka

čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae

Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné. V zahradách se pěstují i jeho bíle kvetoucí kultivary a celá řada dalších odstínů barev.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.

Číst více

Buglossoides arvensis (Lithospermum arvense) Kamejka rolní

od Hanka

čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae

Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.

Číst více

Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum) Kamejka modronachová

od Hanka

čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae

Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).

Číst více

Bunias orientalis Rukevník východní

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.

Číst více

Bupleurum falcatum Proroslík srpovitý

od Hanka

čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Prorostlík srpovitý je vytrvalá sivozelená bylina s drobnými žlutými květy. Je to hojný druh na spašových půdách na suchých výslunných stráních, zejména v teplých oblastech. Právě proto, že roste na suchých, obvykle i kamenitých místech, tak má rozvětvenou lodyhu vysokou obvykle jen kolem 30 cm, i když v dobrých podmínkách může být i mnohem vyšší.
Rozlišovacím znakem rodu prorostlíků je, že mají všechny listy celistvé, celokrajné. Ostatní druhy rostlin z čeledi miříkovitých mají alespoň spodní listy složené, i když lodyžní listy mohou být také celistvé.
Na květech obvykle bývají jen velmi drobné druhy hmyzu. Prorostlík srpovitý kvete od konce června do října.

Číst více

Buxus sempervirens Zimostráz vždyzelený

od Hanka

čeleď: Zimostrázovité - Buxaceae

Zimostráz vždyzelený, mezi lidmi známější pod svým latinským jménem Buxus, je stálezelený hustý keř, vyjímečně menší strom. Původně roste kolem mediteránu, ale i v dalších částech Evropy s mírnou zimou. U nás je to významná parková dřevina, která dobře snáší sestřih a tvarování do zajímavých forem. Její pěstování je u nás moderní v zámeckých parcích od období baroka.
Je to dřevina jedovatá. Proto na venkově lidi obvykle zimostráz nepěstovali, aby se jim neotrávili koně.


Číst více