Rostliny Seznam
Cardamine pratensis Řeřišnice luční
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Řeřišnice luční často roste na zaplavovaných loukách. Je to velmi variabilní druh, pravděpodobně se skládá z několika podobných druhů.
Diploidní typ má 2n = 16, ale byly zjištěné typy s různě větším počtem chromozomů.
Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jsou žluté prašníky a žlutozelené kališní lístky.
Cardaminopsis arenosa Řeřišničník písečný
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Řeřišničník písečný je zajímavá rostlinka chladných částí skal nad Vltavou a jejích přítoků.
Variabilní druh, v Praze roste typ řeřišník písečný pravý. Je velmi přizpůsobivý, co se týká chemismu substrátu.
Hmyz jeho květy často vyhledává.
Květy jsou obvykle bílé, často jsou také nafialovělé.
Carduus acanthoides Bodlák obecný
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bodlák obecný je dvouletá bylina. Hojný druh, často roste v málo udržovaných trávnících ve městech. Pokud unikne posečení, tak vytváří bohatě větvenou lodyhu s mnoha květy.
Kvete od června do září. Jeho květy vyhledává mnoho druhů hmyzu.
Carduus cripus Bodlák kadeřavý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bodlák kadeřavý je dvouletá bylina, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do výšky kolem 2 metrů. Lodyhu má přímou, obvykle větvenou. Bývá pavučinatě chlupatá. Často roste na okrajích cest, zejména v místech bohatých na dusík.
Jako všechny bodláky, i druh bodlák kadeřavý hmyz velmi miluje. Zejména včely oceňují, že kvete až v létě, kdy už jsou naše domácí druhy dřevin odkvetlé a zdrojů květního pylu a nektaru je v přírodě velmi málo.
Carduus nutans Bodlák nicí
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bodlák nicí je dvouletá bylina. Může vyrůst až do výšky 150 cm. Má nápadně velké květní úbory, a to až 6 cm v průměru. Na území Prahy roste vzácně. Vyhledává hlinité až jílovité půdy a místa bohatá na dusík. Zdejší fotografie jsou ze svahu nad Radotínským potokem.
Květy bodláků nicích navštěvují hlavně čmeláci. Na horní fotografii je na květu čmelák skalní (Bombus lapidarius), sameček.
Carlina vulgaris Pupava obecná
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pupava obecná roste většinou jako dvouletá bylina. Má ráda vysýchavé výhřevné polohy, většinou bývá na vápnitých půdách. Kvete od července do září. V poslední době je stále vzácnější.
Foto 6. 9. 2020 v Praze v Chuchli.
Carpinus betulus Habr obecný
od Hanka
čeleď: Lískovité - Corylaceae (dříve habrovité - Carpinaceae)
Habr obecný patří v lesích na území k nejčastějším dřevinám. V minulosti se pěstoval zejména na palivové dříví, jeho dřevo je hodně výhřevné. Lidi využívali jeho vynikající pařezovou výmladnost a sklízeli jeho kmínky v krátkém obmýtí. Dodnes se v Praze většinou setkáváme s habry, které mají několik kmenů, co vyrůstají ze starého pařezu.
Při tom jen málo lidí si dokáže vzpomenout, jak habr kvete.
Carya cordiformis Ořechovec srdčitý (hořký)
od Hanka
čeleď: Ořešákovité - Juglandaceae
Ořechovec srdčitý pochází z východu USA. Roste tam zejména ve vlhkých horských údolích. V dobrých podmínkách, to znamená na slunci a na půdách s dostatkem vláhy dokáže vyrůst až 50 m vysoký a s průměrem kmene 1 metr. Má kvalitní tvrdé a trvanlivé dřevo, proto by bylo vhodné vyzkoušet jeho pěstování i v našich českých hospodářských lesích, úspěšně by rostl zejména v záplavových lokalitách podél velkých řek.
Mohutný krásný exemplář je např. v pražské Stromovce.
Caryopteris x clandonensis Ořechokřídlec klandonský
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Ořechokřídlec klandonský je uměle vytvořený druh okrasného keře.
Kolem roku 1930 zahradníci v Anglii v Clandonu úspěšně zkřížili dva druhy ořechokřídleců
( Caryopteris incana x Caryopteris mongholica)
a následně začali pěstovat řadu krásných odrůd, které se nyní šíří po světě.
Je to keř, obvykle 1,50 m vysoký, s květy s různými odstíny světle modré barvy. Podle zvolené odrůdy kvete koncem léta nebo na podzim. Právě pozdní termín kvetení je důvod, proč je ořechokřídlec mezi včelaři oblíbenou rostlinou.
Castanea sativa Kaštanovník jedlý
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Kaštanovník jedlý je strom, se kterým se v Čechách lze setkat spíš vzácně.
Lidi dobře znají plody - jedlé kaštany, méně se mezi lidmi ví, jak kaštanovníky kvetou. V jižní a jihovýchodní Evropě, odkud kaštanovníky pocházejí, to jsou i velmi důležité včelařské dřeviny. U nás nejsme na kaštanovníkový med zvyklí, tak našim lidem takový med nechutná. Jinde je ale včelí med, který včely vytvořily z nektaru kaštanovníkových květů, velmi ceněn.
Kaštan, který právě spadl ze stromu, je nádherný.