čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Kališní lístky jsou vejčité.
Lodyžní listy jsou přisedlé, dlanitosečné, obvykle s celokrajnými čárkovitými úkrojky.
Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, navzájem se značně liší velikostí a tvarem čepelí.
V časopisu Moderní včelař 6/2016 se píše, že pyl pryskyřníku zlatožlutého je pro včelstva jedovatý. K otravám včelstev pylem pryskyřníků zlatožlutých prý došlo ve Švýcarsku. Tenkrát tam včely neměly k dispozici jiné rozkvetlé druhy rostlin - a špatně to dopadlo, včely hromadně uhynuly. Já tomu ale nevěřím. V termínu kvetení pryskyřníků zlatožlutých kvete skoro všechno okolo, kvetou javory mléče, kvetou trnky, třešně, začínají kvést hrušně. A dělnice včel medonosných dokážou létat pro potravu až 10 km daleko. Není reálné, že by jim v okolí nekvetlo nic jiného než pryskyřníky zlatožluté. Podle mých pozorování si hmyz květů pryskyřníků zlatožlutých prostě a obyčejně vůbec nevšímá. (Jiné druhy pryskyřníků hmyz vyhledává a sbírá v jejich květech nektar i pyl.)
Přízemní listy mají jiný tvar než budoucí lodyžní listy.