Voda v krajině.
14.10.2020 od Hanka
V posledních letech má v české přírodě mnoho stromů kořeny v úplně suché zemi a jejich kořeny nedosáhnou do takové hloubky, kde by se mohly přiblížit k hladině spodní vody.I když prší, většina vody rychle odtéká pryč a jen málo se vsakuje. Nyní se lidé snaží problém řešit. Není to snadné. Do budoucna se musíme připravovat na větší výkyvy v průběhu počasí. Musíme počítat nejen s delšími obdobími sucha, ale také občas s povodněmi. Potřebujeme takovou krajinu, ve které se vydatně doplňují zásoby spodní vody, aby byla k dispozici v dobách sucha, ale která také dokáže zachytit na loukách hodně vody a tím zpomalit a zmenšit případnou povodňovou vlnu.
Dočetla jsem se, že v 16. století bylo na našem území téměř 70 000 rybníků. Lidi tenkrát potřebovali rybníky nejenom k chovu ryb. Voda byla nutná i k pohánění mlýnů. Vodu potřeboval i tehdejší průmysl. Před zpracováním bylo nutné mlít i stříbrnou rudu a další suroviny, voda poháněla také hamry a mnoho dalšího.
V 19. století se u nás rozšířilo pěstování cukrové řepy. Řepa potřebuje pro svůj růst dostatek spodní vody a spíš chladnější podnebí. Dobré přírodní podmínky má i v mnoha zemích na sever od nás. Ale v 19. století byl pouze u nás v Čechách průmysl na takové úrovni, aby bylo možné stavět technicky kvalitní cukrovary. Proto začalo období rušení rybníků a na jejich dně dávala cukrová řepa vysoké výnosy. Kvůli pěstování cukrové řepy zaniklo mnoho rybníků zejména v Polabí.
Tenkrát také veškerou dopravu a všechny polní práce zajišťovaly koňské povozy. A lidi potřebovali pro koně mnoho sena. Řada rybníků zanikla i proto, aby je lidi změnili na louky. Nyní je u nás kolem 22 000 rybníků.
V současnosti se u nás pěstuje cukrová řepa jen na menších plochách. A dopravu zajišťují auta, která jezdí na benzín nebo naftu, případně na plyn, nikoliv jako koně na seno. Proto ve 21. století potřebujeme obnovovat v krajině rybníky.
V letošním roce se pražskému magistrátu povedlo dokončit obnovu Lítožnického rybníka (na horní fotografii).
Ten je ve východní části Prahy mezi Dubčí a Běchovicemi. Protéká jím Říčanský potok.
Kašnový přeliv v pravém zavázání hráze Lítožnického rybníka.
Revitalizace Říčanského potoka pod Lítožnickým rybníkem.
V minulosti byl tento úsek Říčanského potoka velmi poškozený technickými úpravami. Nyní je tu vybudované mělké a ploché koryto. Je projektované tak, aby podpořilo žádoucí mokřadní vývoj porostních společenstev. Celá lokalita je přírodní památkou. Mělo by se tu na ostrovech dobře dařit vodním ptákům a v tůních také obojživelníkům.
Případné povodňové průtoky tu mají možnost se rozlévat do celé plochy nivy.
Autorem všech fotografií v tomto článku je ing. Tomáš Just.
Nejnovější aktuality
