13.2.2025
od Hanka
Je to moc dobře, že letos máme chladný únor. V minulém roce bylo v únoru neobvykle teplo. Mnoho jedinců hmyzu se tehdy probudilo ze zimního spánku mnohem dřív než by bylo potřeba. A tyhle předčasně probuzené jarní druhy hmyzu si pak nemohly v přírodě najít potravu, stromy totiž řídí termíny svého rozkvětu alespoň částečně podle délky dne, teplý únor časově ovlivnil kvetení původních českých dřevin v menší míře. A co bylo ještě horší, mrazy přišly následně v dubnu. Mnoho hmyzu kvůli tomu zahynulo. To mělo vliv také na hmyzožravé ptáky, ti potom měli nouzi s krmením pro svoje mláďata.
Číst více
28.1.2025
od Hanka
Samozřejmě každý jednotlivý druh vyhledává pro sebe něco jiného. Mnozí ptáčci nutně potřebují mít k dispozici semena trav a polních plevelů. Jenže v současné zemědělské krajině jim chybí místa, kde by mohli vhodnou potravu nacházet. A co hůř, i když to někde vypadá, že plevely na poli zůstaly, tak obvykle je taková plocha postříkaná jedovatými pesticidy. Proto ptáci mizí a stávají se víc a víc vzácnými.
Lidi by se měli naučit na ptáčky myslet a nechávat pro ně neposečené a chemicky neošetřené plochy.
Všechny ptáčky v tomto článku vyfotografoval Martin Růžek.
29.12.2024
od Hanka
V posledních dnech je v Čechách inverzní počasí. Ve vyšších nadmořských výškách mají teplo a slunečné dny. U nás v Praze je mlha a zima. Pražské kopce jsou teď většinou právě uprostřed hustého mraku, jen někdy odpoledne se na chvíli ukáže sluníčko.
I v době mrazů jsou mezi stromy slyšet hlasy ptáčků. Některé z nich se mi povedlo i vyfotografovat.
21.12.2024
od Hanka
V dobách mého dětství si lidé doma zdobívali především smrky. Tenkrát se daly koupit mladé smrčky dost levně. Lesníci je získávali při průklestech mladých smrkových porostů. Prostě kde rostly smrčky blízko sebe nebo hustě u sebe, tam pracovníci některý stromek vyřízli a následně prodali na vánočních trzích. Nevýhodou bývalo, že takové vyřazené smrčky neměli pravidelnou korunu - to ale dětem samozřejmě nevadilo.
I nyní bývají pro výzdobu měst na náměstích vybírané především vzrostlé smrky.
27.11.2024
od Hanka
Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) pochází z jižní Afriky. Tam mají léto v době, když u nás máme zimu - a naopak. Zdá se, že si starček úzkolistý u nás zachoval tendenci dodržet termíny kvetení stejně jako v Jihoafrické republice, časově se evropským podmínkám nepřizpůsobil. Nejbohatší kvetení má v listopadu. Právě v listopadu je nezaměnitelný za jiné druhy rostlin a bylo by vhodné ho na plochách přírodně hodnotných území vytrhávat.
Číst více
4.11.2024
od Hanka
Jižní svah trojské botanické zahrady patří k nejteplejším místům Prahy. Možná je to i nejteplejší lokalita v celé České republice. Ve dne jí zahřívá sluníčko, v noci a v zimě vodní pára, která sem stoupá z blízké Vltavy. Od té doby, co jsou na Vltavě postavené přehrady, tady totiž řeka nikdy nezamrzá.
V jedné části zahrady je expozice flóry Středomoří. Lidé tu mohou vidět růst takové byliny a dřeviny, jakým by se na jiných místech u nás dlouhodobě nedařilo.
11.10.2024
od Hanka
V říjnu hmyz vyhledává v zahradách především květy různých astřiček. Na horní fotografii saje nektar z jejich květů motýl babočka admirál (Vanessa atalanta). Babočka admirál je vynikající letec, každoročně podniká tah ze Středomoří až na sever Evropy a zpět. Má dvougenerační životní cyklus. Jedinici první generace k nám přilétají v květnu, jejich potomci se začátkem podzimu vracejí zpět do jižní Evropy a Afriky. V průběhu tak dlouhé cesty je potřeba se občas nasytit nektarem z květů.
Číst více
18.9.2024
od Hanka
V předchozích dnech postihly Českou republiku i sousední země mohutné deště a následné ničivé povodně. Katastrofa začala už v pátek 13. 9. 2024. Na severovýchodě republiky spadlo během pár dnů až 500 mm vody. Pro představu - na některých místech v Českém středohoří obvykle tolik nenaprší ani za celý rok. Potom se déšť přesunul nad jižní Moravu a nad jižní Čechy, veliké povodňové škody budou i tam. U nás v Praze také pět dnů vytrvale pršelo, ale déšť tu byl mírnější.
Územím Prahy 6 protéká Šárecký potok. Jak to teď vypadá u Šáreckého potoka v Dolní Šárce pod Zlatnicí, to je vidět tady na fotografiích.
10.9.2024
od Hanka
Zdravím příznivce přírody, zvláště Louky na Hůrce,
moc rád bych Vás opět požádal o pomoc s úklidem louky po sečení a vysekávání výmladků. Hlavní část úklidu biomasy a také nějakého toho odpadu proběhne v termínu 19.-22. 9. 2024.
Ve všední dny (19. a 20. 9.) od 14. do 19.00 h,
o víkendu (21. a 22. 9.) pak od 9:00 do 18:00 h.
Jakub
20.8.2024
od Hanka
Tmavé medovicové medy vznikají, když včely sbírají cukernaté látky kolem mšic (nebo i dalších producentů medovice jako jsou červci apod). Mšice totiž sají rostlinné šťávy, ve kterých je mnoho různých druhů cukrů, ale jen málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro svůj růst hodně bílkovin. Proto mšice nadbytečné cukry vylučují z těla ven.
Na horní fotografii je včelí dělnice, jak saje medovici z horní strany dubového listu. U nás v Praze byla totiž v červnu medovice na dubech, bylo jí tolik, že z některých stromů kapala až na zem a lidem se na ulici lepily boty k asfaltu.
Na většině území v Čechách bylo letos velmi mnoho producentů medovice na jehličnanech, hlavně na smrku.