Aktuality Seznam

27.6.2022

Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.

od Hanka

V předchozích letech probíhaly na Říčanském potoce významné revitalizace. Slovo revitalizace znamená, že se lidi snaží vrátit potok a jeho okolí k původnímu přírodnímu stavu tak, aby se do vody opět vrátil život mnoha malých i větších živočichů. Aby potok netekl rovným a hlubokým korytem z betonových tvárnic.

Číst více

11.6.2022

Přijďte na louku na Hůrce.

od Hanka

Mnozí řeší otázku, jak správně pečovat o travnaté porosty. Právě tady je možnost se podívat na vhodný typ údržby louky, aby byla příznivá pro rozvoj mnoha druhů hmyzu. Přitom se zde jedná o plochu, která byla ještě před dvěma roky zanedbaná a neudržovaná. Nyní je možnost se poučit, jak vhodná a vlastně málo náročná péče prostor proměnila.

A kde louku najdete? Je v Praze mezi zastávkou metra Hůrka a vstupem do Prokopského údolí.




Číst více

8.6.2022

O mateřské péči samiček pavouků.

od Hanka

Při fotografování blanokřídlého hmyzu si nelze nevšimnout také pavouků. Mám o nich jen málo znalostí, ale i tak bych chtěla ukázat, kteří pavouci mi dovolili, abych je fotografovala.
Na horních obrázcích je samička některého druhu pavouka slíďáka. U nás v Praze nemáme žádné velké druhy pavouků slíďáku, máme tady jen takové obyčejné, středně velké. Ale je jich mnoho, běhají po zemi skoro všude. Přezimovali ve stadiu dospělců. Potom v květnu začaly samičky nosit za sebou kokon s vajíčky. Kokon mají připředený na konec zadečku a nosí ho všude až do vylíhnutí mláďat.

Číst více

20.5.2022

Pelonosky hluchavkové se letos nejlépe vyrovnaly s výkyvy počasí na začátku jara a v předjaří.

od Hanka

Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) je teď v Praze nejhojnějším druhem včely samotářky. Tvarem těla je podobná malým čmelákům, je to jejich blízká příbuzná, ale na rozdíl od čmeláků si nevychovává v hnízdečku dělnice.
Pelonosky jsou schopné létat i za nízkých venkovních teplot, umí si zahřát křídlové svaly třesem až na 40°C, pokud je to potřeba. Naopak pískorypky a většina dalších druhů včel samotářek se musí nejprve zahřát na slunci a teprve potom jsou schopné létat. Dělnice včel medonosných se zahřejí uvnitř svého úlu a snadno vyletí ven, pokud ale venku prochladnou, tak už se nejsou schopné vrátit domů.

Číst více

11.5.2022

V květnu létají v přírodě vosí matky zakladatelky.

od Hanka

A mám dojem, že jich je letos víc než v jiných letech. Dokonce se mi nedávno podařilo fotografovat matku druhu vosa prostřední (Dolichovespula media). Ta je v Praze trochu vzácnější. S dělnicemi tohoto druhu se tu lidi v létě občas setkávají, protože dělnic bývá v hnízdě mnoho a ty po většinu svého života létají venku a shánějí potravu pro larvy. Naopak vosí matky se pohybují venku právě jen na začátku května, kdy samy zakládají hnízdečka. Později převezmou jejich práci vylíhlé dělnice a vosí matky už se pak věnují pouze kladení vajíček uvnitř hnízda, a tam člověk s fotoaparátem nevidí.

Číst více

29.4.2022

Které druhy hmyzu se mi povedlo fotografovat v dubnu na dejvické zahrádce.

od Hanka

Nejvíc zajímavostí objevím vždycky doma na zahrádce. Každé jaro se ukáže paličatka zimolezová (Abia aenea). Ta patří do skupiny blanokřídlí širopasí, odborníci pro ně používají název Symphyta. Charakteristickým znakem širopasých je zadeček, který nasedá na hruď v plné šíři. Blanokřídlí širopasí jsou vývojově starší, v mnoha ohledech primitivnější. Samičky širopasých nakladou svoje vajíčka na vhodná místa, ale vylíhlé larvičky už se pak musí o sebe starat samy, dospělci jim v ničem nepomáhají. Larvy širopasých se podobají housenkám, říká se jim housenice.

Číst více

17.4.2022

Na skalách kvetou tařice.

od Hanka

Na skalách v Praze a okolí teď svítí květy tařice skalní. Po jejich rozkvětu se obvykle počasí zase výrazně ochladí, ale potom už tu skutečně bude jaro.
Tařice hmyz skoro neláká, ve květech má buď velmi málo nektaru a nebo vůbec žádný. Zřejmě počítá s tím, že v termínu jejího kvetení je ještě chladno a hmyz teprve začíná létat. A tařice musí začít s kvetením brzy zjara, dokud je ještě ve skalních štěrbinách trochu vlhkosti. V dalších měsících už budou muset její listy na skalách odolávat velkému suchu a horku.

Číst více

14.4.2022

Ropuchy se letos s rozmnožováním trochu opozdily.

od Hanka

Pražský magistrát postupně nechává vybudovávat tůně kolem pražských potoků. Pro přírodu je to velké obohacení. Ve větších vodních nádržích totiž obvykle žije mnoho ryb, a těm slouží žabí vajíčka jako potrava. Tedy nejenom rybám, kachny a další ptáci se také rádi přiživí. Naopak v malých tůních se dokáže úspěšně vyvíjet mnoho živočichů.
Před pár dny začaly k tůním a rybníčkům přicházet ropuchy. Ony mají uložené v paměti, ve kterém místě se vyvíjely jako půlci a kde se poprvé podívaly na souš jako malé žabičky. Na taková svoje místa se vracejí i ze vzdálenosti několika kilometrů, aby se tu setkali samečkové se samičkami a pak došlo k nakladení vajíček. Vlastnímu rozmnožování předchází synchronizovaný společný přesun k vodě.

Číst více

8.4.2022

V letošním roce má hmyz potíže s jarními výkyvy počasí.

od Hanka

Neobvykle suchý a teplý únor nebyl příznivý pro život přírody. A následující rozkolísání teplot v březnu a chladný začátek dubna také nikoho nepotěšil. Řada druhů hmyzů se s tím srovnává s potížemi, a mnohé rostliny také mají problémy. Normálně je to tak, že probouzení ze zimního spánku je u hmyzu sladěné s termínem rozkvětu jejich nejoblínější rostliny. A to se letos nepovedlo. Velmi výživný nektar a pyl mají vrby jívy, právě na nich se vždycky včely a čmeláci hodně posilní po zimním vyčerpání. Jenže letos vykvetly jívy už v březnu právě v době, kdy bylo chladno a hmyz kvůli počasí téměř nemohl létat.

Na horní fotografi je dělnice včely medonosné na květech meruňky 26. 3. 2022.

Číst více

30.3.2022

Skokani v pražských tůních.

od Hanka

Skokani hnědí využili několik teplých dnů před koncem března a sešli se na vhodných místech kvůli kladení vajíček. Skokan hnědý (Rana temporaria) je velmi otužilý druh, je to jedna z našich nejdříve se rozmnožujících žab. Jejich rozmnožování probíhá hromadně. Nejdřív se na vhodném místě scházejí samečkové. Vyhlédnou si obvykle nějakou mělčinu, která je zarostlá vodní vegetací. Samečkové tam pak lákají samičky tak, že hromadně vydávají oznamovací hlas. Ten na člověka působí dojmem jako slabé mručení. Samičky se orientují podle volání samců a přicházejí do vody za samečky.

Číst více