Blanokřídlí v Praze
V letošním roce mají včelaři už od června problém se ztuhlým medovicovým medem.
Tmavé medovicové medy vznikají, když včely sbírají cukernaté látky kolem mšic (nebo i dalších producentů medovice jako jsou červci apod). Mšice totiž sají rostlinné šťávy, ve kterých je mnoho různých druhů cukrů, ale jen málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro svůj růst hodně bílkovin. Proto mšice nadbytečné cukry vylučují z těla ven.
Na horní fotografii je včelí dělnice, jak saje medovici z horní strany dubového listu. U nás v Praze byla totiž v červnu medovice na dubech, bylo jí tolik, že z některých stromů kapala až na zem a lidem se na ulici lepily boty k asfaltu.
Na většině území v Čechách bylo letos velmi mnoho procudentů medovice na jehličnanech, hlavně na smrku.
Na loukách podél potoka v Tiché Šárce a v Dolní Šárce je na květech kyprejů ráj motýlů.
Příroda se neustále proměňuje. Tady na revitalizovaných plochách podél Šáreckého potoka mne každý rok překvapí změny v zastoupení druhů rostlin. Velký vliv na výskyt květů mají termíny sečení, ale nejen to. Luční společenství se samovolně vyvíjí. Letošní deštivý rok podpořil kvetení kyprejů vrbice, naopak jiné rostliny (třeba jetel) kvůli podmáčené zemi ustoupily. Kyprej vrbice má v květech mnoho kvalitního nektaru. Z toho se radují včely a včelaři a také tu poletuje mnoho motýlů.
Zobrazit více
Žahalka šestiskvrnná
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.
Pelonoska čistcová
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.
Na zdejších fotografiích je sameček.
Zobrazit více
Jitrocel prostřední
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Jitrocel prostřední je vytrvalá bylina. Roste na půdách s vyšším obsahem živin. Bohaté porosty tvoří často v trávnících a sadech v obcích, snáší poměrně dobře sešlap a znečištění půdy. Listy má v přízemní růžici, listy mohou být přitisklé k zemi nebo vystoupavé. Kvete od června do září. Z přízemní listové růžice vyrůstají postupně pevné stvoly, které mají na vrcholu klas s mnoha drobnými kvítky, které mají nápadně dlouhé tyčinky s prašníky. Včely a čmeláci sbírají na jitrocelu prostředním zejména pyl.
Locika kompasová
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Locika kompasová u nás roste jako jednoletá nebo dvouletá (ozimá) bylina, může vyrůst až 180 cm vysoká. Vyskytuje se velmi hojně na živinami bohatých substrátech, na navážkách zemin a v další ruderální vegetaci. Obsazuje téměř všechny nezarostlé plochy, kde v předchozích letech probíhaly nějaké zemní práce a následně zůstaly lokality bez údržby.
Na nenápadné květní úbory lociky kompasové často létají drobné samotářské včely ploskočelky.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6