Blanokřídlí v Praze
Čmeláčí hnízdečka jsou nyní na vrcholu svého rozvoje.
V Praze rozkvetly lípy velkolisté, ty začínají kvést vždycky jako první. Samozřejmě na nich bzučí mnoho včel medonosných. A také mnoho čmeláčích dělnic. V těch nejlepších hnízdečkách čmeláků nyní může pracovat i třeba stovka malých dělnic. Čmeláčí dělnice se teď starají o výživu larviček, ze kterých se za krátko vylíhnou veliké mladé budoucí matky a potom také čmeláčí samečkové.
Samotářské včelky pískorypky a jejich parazité řasníci a další nezvaní otravové ve včelích hnízdečkách.
Na plevelné hořčici jsem fotografovala pískorypku černolesklou (Andrena nigroaenea). A teprve doma při prohlížení na počítači jsem si všimla, že mezi posledními zadečkovými články pískorypky se skrývá malý parazit řasník. Tedy on ten řasník není úplně malý, jenže velká část jeho těla se skrývá uvnitř zadečku pískorypky, ven vykukuje jen hlava a drobná hruď a kousek prvního článku zadečku. Zbytek velikého zadečku samičky řasníka zůstává již trvale uvnitř hostitele. Řasník také proměňuje chování pískorypky.
Zobrazit více
Stopčík Pemphredon rugifer
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
Nematus poecilonotus - pilařka zelenavá
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky
Pilařka zelenavá (Nematus poecilonotus) je dlouhá 6 až 8 mm. V Čechách je to hojný druh. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od prvního jarního oteplení v dubnu až do září.
Larvy se vyvíjejí na listech břízy, jsou tam vidět od května do října. Přezimují ve stadiu předkukly v pevném kokonu v zemi.
Zobrazit více
Miřík celer (celer vonný)
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Miřík celer lidé znají pod jednoduchým jménem celer jako pěstovanou zeleninu. Je podle něj pojmenovaná celá čeleď miříkovité, přesto lidé většinou znají jen jeho listy a podzemní bulvu, ale nevědí, jak celer kvete a jak vypadá celá jeho lodyha, když je pěstovaný na osivo.
Plané rostliny celeru rostou podél pobřeží Středozemního moře a na okolních vnitrozemských slaniskách, zplanělé kulturní typy se vyskytují v přírodě po celém světě všude v oblastech s mírnými zimami.
Hořčice polní
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Hořčice polní je jednoletá bylina. Často roste jako plevel na polích. Roste téměř všude na obnažených, živinami bohatých půdách. Klíční rostliny se objevují od časného jara do pozdního podzimu. Kvete od května do října.Plodem jsou válcovité šešule, ukončené kuželovitým nebo mírně smáčknutým zobanem, poloviční délky šešule. Semena jsou kulovitá, červenohnědá až černá, silně palčivé chuti, 1 – 1,6 mm v průměru.
Ve květech má pro hmyz mnoho pylu a nektaru.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6