V pražské oboře Hvězda je mnoho starých stromů, na zemi je také hodně ležících silných kmenů. Území Prahy bývalo v dřívějších stoletích většinou odlesněné. A nebo tu lidé udržovali tzv. nízký les na zdroj paliva do kamen nebo na pruty do chlebových pecí. Pouze v obezděné oboře Hvězda, kam veřejnost neměla přístup, mohly růst duby a buky bez poškozování. Tedy přesněji - většina stromů je mladších než 160 roků, v minulých stoletích občas prošla Prahou lecjaká armáda, a vojáci si s obvodovou zdí a s ochranou přírody nedělali velké starosti.
Na jižní Moravě má severní hranici rozšíření celá řada takových druhů hmyzu, s jakými se v Čechách nesetkáváme. Např. na bobovitých rostlinách zde žije mandelinka Tituboea macropus.
Lze se s ní v přírodě setkávat jen na nejjižnějším cípu Moravy.
Na fotografii je sameček na bílojeteli.
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Bílojetel německý je polokeř, u nás roste zejména na jižní Moravě, daří se mu na suchých kamenitých svazích. (Jeho hlavní areál výskytu je v jižní Evropě.)
V době kvetení vyhledává bílojetel mnoho hmyzu.
Bílojetel německý spadá do okruhu bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum agg.).
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čimišník křovitý pochází z východní Evropy (také ze západní Asie). Je to odolný keř, zhruba dva nebo tři metry vysoký, má sklon se mnoha výběžky rozrůstat do šířky. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů. Ve květech má mnoho nektaru. Květy čimišníku křovitého vyhledávají čmeláci a pelonosky hluchavkové.
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6