Blanokřídlí v Praze
Ve druhé polovině léta má nejvíc květního nektaru komonice bílá.
Komonice bílá je důležitá včelařská bylina. Plané typy rostou jako dvouleté, včelaři vysévají kolem úlů jednoletou odrůdu. Komonice je důležitá nejen pro včely medonosné, nektar jejích květů vyhledává i mnoho dalších druhů blanokřídlého hmyzu.
Na horní fotografii je kutilka obecná (Sphex funerarius), samička. Ta byla v minulosti v Praze vzácná, v posledních letech je tady hojnější.
Rostliny a hmyz na svazích nad Radotínským potokem.
Radotínský potok protéká vápencovou oblastí. Proto tu rostou jiné druhy rostlin, než na jaké jsme zvyklí na skalách nad Vltavou v severní části Prahy, kde tvoří skalní podklad chemicky kyselé starohorní břidlice. Některé zajímavosti se mi podařilo vyfotografovat.
Na horním obrázku je kvetoucí porost s dominantním bodlákem nicím.
Zobrazit více
Pískorypka posedová
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka posedová je veliká jako menší dělnice včel medonosných, podobá se jí i tvarem těla. Na rozdíl od obyčejných včel má pískorypka posedová první dva články zadečku s červenou kresbou. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze v květech posedu bílého, případně v květech posedu dvoudomého. Dospělci létají v přírodě od května do konce srpna.
Zdobenka červená
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.
Zobrazit více
Vikev ptačí
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev ptačí je vytrvalá bylina. V ČR roste hojně na celém území, od nížin až do hor. U nás se vyskytují 3 základní chromozomové rasy (a méně často jejich různé kombinace). Vzhledově jsou nerozlišitelné.
1. Diploidní (2n = 14) - výrazně teplomilná a suchomilná.
2. Diploidní (2n = 14) - horská, roste v chladnu a vlhku.
3. Tetraploidní (2n = 28) - roste na rozličných stanovištích od nížin až do hor.
Kvete od poloviny května do září. Květní koruna může být dlouhá až 12 mm. Vikev ptačí je důležitým zdrojem květního nektaru, zejména pro včely medonosné a čmeláky.
Štětička větší
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětička větší je dvouletá bylina. U nás je nepůvodní, pochází z oblastí jižního Ruska. U nás byla od 19. století pěstovaná. Snadno zplaňuje. Suché lodyhy se zralými strbouly jsou vhodné do zimních suchých kytic. V Praze se objevuje často v okolí hřbitovů, roste podél cest a na skládkách rostlinných odpadů.
Na květech štětičky bývá mnoho čmeláků.
Na fotografii nahoře je na květech štětičky čmelák rolní.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6