Blanokřídlí v Praze

Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.

Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.Základem krasu je vápenec. Na některých místech má zdejší vápenec vysokou kvalitu. Proto se zde do skal zakousla celá řada lomů. Průmyslová těžba tu probíhá už víc než 140 roků a menší lomy jsou ještě starší. Do opuštěných lomů se ale příroda navrací pomalu. Se zajímavými druhy rostlin a hmyzu se lze setkat především na nenarušených stepních nebo lesostepních lokalitách.
Vzácně se nechá vyfotografovat i ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius).


Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.

Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.V ČR žije v čeledi lumkovití (Ichneumonidae) víc než 2000 různých druhů lumků. Chtít se v nich vyznat je velmi obtížné. V češtině na ně chybí literatura. V časopisech se pouze dají občas najít články o takových lumcích, kteří jsou důležití v zemědělství v boji se škůdci pěstovaných plodin. Odborníci rozdělují čeleď lumkovití na podčeledi. V Evropě se vyskytují zástupci 34 podčeledí.
Lumci se vyvíjejí jako parazitoidi v larvách a kuklách různých druhů hmyzu.


Zobrazit více
Pelonoska čistcová

Pelonoska čistcováčeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.

Na zdejších fotografiích je sameček.


Smolanka rezavá

Smolanka rezaváčeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Smolanka rezavá (Trachusa byssina) je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze u nás setkávat od konce května do srpna. Samičky si budují hnízdečka v zemi, obvykle na chudých pastvinách na mírných jižních svazích v sousedství lesů. Hnízdo je tvořené 10 až 15 cm dlouhou podzemní chodbou s bočními uličkami s plodovými komůrkami. Plodové komůrky obkládá ústřižky listů, které slouží jako stěny. Ústřižky listů spojuje stromovou pryskyřicí, většinou používá pryskyřici z borovic. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z květů bobovitých rostlin, často to jsou štírovníky. Dospělci mohou pro svojí výživu a pro získávání energie navštěvovat květy jiných druhů rostlin, oblíbená je ožanka kalamandra.


Zobrazit více
Čilimník černající (čilimníkovec černající)

Čilimník černající (čilimníkovec černající)čeleď: Bobovité - Fabaceae

Čilimník černající je nízký keřík, rozvětvuje se krátce nad zemí. Větve má vystoupavé až vzpřímené, ty mají na koncích hrozny květů. Začíná kvést už v polovině května a kvete dlouhou dobu, protože na vrcholech mu dorůstají další a další poupata. Roste hlavně na skalnatých svazích a na skalních výchozech, na chudých půdách na okrajích lesů.
Květy vyhledávají čmeláci.


Bolševník velkolepý (obrovský)

Bolševník velkolepý (obrovský)čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6