Blanokřídlí v Praze
Utajené krásné místo v pražské přírodě - kamenolomy Požáry
V katastru pražských Řeporyjí se (mimo jiné) nacházejí kamenolomy Požáry. Skládají se ze tří jámových lomů, starší dva jsou označované jako Požáry I a ten nejmladší a největší a nejkrásnější je v mapě vedený jako Požáry II. V odkrytých vápencových stěnách si tu mohou odborníci prohlížet vrstvy, které se ukládaly na dně prvohorního moře v obdobích svrchního siluru a spodního devonu. Část lokality Požáry I je prohášená za Národní přírodní památku a je pro veřejnost přístupná. Nejkrásnější kamenolom Požáry II má ale příjezdovou silnici zablokovanou pevnými vraty, které nelze nikudy obejít. Někdo totiž naplánoval, že kamenolom Požáry II má být zasypán inertním odpadem.
Jaké druhy blanokřídlého hmyzu můžeme vidět na květech na konci léta?
S horkem a suchem uprostřed léta měl hmyz potíže. Mnoho bylin zaschlo úplně a i odolné rostliny, které dokázaly vykvést za nepříznivých podmínek, neměly nektar ve květech a nebo vytvořily nektaru jen velmi málo. Nashromáždit do hnízdeček dostatek potravy pro vývoj larev se asi nepodařilo všem. Nyní létá v přírodě hodně much a dalších zástupců dvoukřídlého hmyzu, ale blanokřídlých je vidět na květech málo. A i když před pár dny hodně napršelo, stejně je teď v přírodě velmi málo květů.
Zobrazit více
Lumek Eutanyacra glaucatoria
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Eutanyacra glaucatoria patří k větším a nápadně zbarveným lumkům. Vyvíjejí se jako parazitoidi na larvách různých druhů nočních motýlů. Dospělé samice se vylíhnou jako imaga od června do září, zatímco samci se vylíhnou od června do srpna. Rádi se živí na květech miříkovitých rostlin. Přezimují jako dospělci.
Mravenec zrnojed
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
Zobrazit více
Merlík bílý
čeleď: Laskavcovité - Amaranthaceae (dříve Merlíkovité - Chenopodiaceae)
Merlík bílý je jednoletý pozdně jarní plevelný druh. V dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky dvou metrů, většinou ale vídáme merlíky jen asi půl metru vysoké nebo i menší. Zdřevnatělý hlavní kořen sahá do hloubky 1 až 2 metry, postranní kořeny rostou horizontálně a bývají široce rozloženy. Právě mohutný kořenový systém pomáhá merlíkům odolávat suchu. V průměrně vlhkém roce navštěvují včely medonosné jiné rostliny a merlíků si nevšímají. Během velmi suchého léta, kdy ostatním bylinám květy zaschly a jedině merlíky úspěšně rostly i za horka a sucha, se včely pustily do sbírání potravy na merlíku.
Bukvice lékařská
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Bukvice lékařská je vytrvalá bylina. Je to častý druh na nehnojených loukách, bývá na místech s kolísající hladinou podzemní vody. Lichopřesleny husté, 16—20květé, nahloučené do koncových válcovitých lichoklasů, nejdolejší často oddálené. Jednotlivé kvítky rozkvétají postupně, proto je bukvice dobrým zdrojem nektaru a pylu pro hmyz po mnoho týdnů.
Čmelák hájový (Bombus lucorum) navštěvuje květy bukvic lékařských velmi často, je to jeho nejoblíbenější bylina.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6