Blanokřídlí v Praze
Kvetou lípy velkolisté.
Lípy jsou významné včelařské dřeviny. Kolem kostelů často bývá vysazených několik různých druhů lip. Ty se odlišují především jiným termínem kvetení. To je pro včely a čmeláky a další druhy hmyzu velmi důležité, že kvetení různých stromů na sebe časově navazuje. Pokud se totiž někde v krajině vyskytují během jara a léta týdny, kdy nekvete vůbec nic, tak tím vznikají všemu hmyzu veliké potíže. Včely medonosky sice mohou mít v úlech zásoby, které jim pomohou hladové období přežít, ale třeba pro hnízdečka čmeláků může být takové období bez květů likvidační.
Během sucha a horka v průběhu letošního dubna a května většina bylin na skalách zaschla.
A takové rostliny, které sucho neumořilo, stejně nemají v květech nektar. Včely samotářky mají kvůli tomu veliké potíže, nemohou vytvářet larvičkám takové zásoby potravy, jaké by byly zapotřebí. Hmyz nyní létá alespoň nasávat vodu na břeh Vltavy. Občas některá malá sportovní loď (velké lodě teď kvůli suchu po Vltavě neplují) vyšplíchne vlnu až na břeh a takovou vlhkost využívají včely i motýli. Na horní fotografii nasává vodu mezi zrny písku babočka bílé C (Polygonia c-album).
Zobrazit více
Mravenec lužní
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
Křivorožka svlačcová
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis) se u nás vyskytuje zejména na plevelných svlačcích ve vinicích na jižní Moravě. Je dlouhá 8 až 10 mm. Tykadla samečků jsou na koncích stočená do trojúhelníkové spirály - odtud vzniklo pojmenování křivorožka. Samičky sbírají pyl kolem celého obvodu svého zadečku. Svým larvám vytvářejí zásoby potravy pouze z nektaru a pylu svlačců.
Na horních dvou fotografiích je sameček.
Zobrazit více
Čimišník křovitý
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čimišník křovitý pochází z východní Evropy (také ze západní Asie). Je to odolný keř, zhruba dva nebo tři metry vysoký, má sklon se mnoha výběžky rozrůstat do šířky. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů. Ve květech má mnoho nektaru. Květy čimišníku křovitého vyhledávají čmeláci a pelonosky hluchavkové.
Tulipán planý
čeleď: Liliovité - Liliaceae
Tulipán planý pochází z jižní Evropy. U nás býval pěstovaný jako okrasná rostlina snad už od 16. století (přesné údaje nejsou k dispozici). V Praze se s ním nyní setkáváme na mnoha místech ve světlých lesích a na okrajích křovin, hlavně tam, kam lidi vyvážejí odpad ze zahrádek. V udržovaném často sečeném trávníku vytváří pouze listy, tam tulipánová cibulka nedokáže zesílit natolik, aby založila na květ. Naopak na zanedbaných plochách se tulipán planý dokáže prosadit i v konkurenci bujných plevelných rostlin a krásně kvete.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6