Blanokřídlí v Praze

AKTUALITY Z PŘÍRODY

Žlabatka dubová létá v zimě.

Žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) se vyvíjejí v duběnkách. V těch známých velikých kuličkách na dubových listech. Larvičky žlabatek žijí v malé komůrce uprostřed, a tam se živí listovým pletivem. Ta kulička, to je vlastně část dubového listu, larvička žlabatky umí vysílat do listu takové chemické signály, že kolem ní vyroste kulička. Když v listopadu přestane dub posílat do listů vodu a živiny a list uschne a zhnědne, tak to je pro larvičku žlabatky signál, že je potřeba se uvnitř v komůrce zakuklit. Vyvinutá, dospělá žlabatka pak nečeká na jaro, jak je to obvyklé u většiny druhů hmyzu, ale stačí jí krátké zimní oteplení, a vyletí klást vajíčka do dubových pupenů.

Řepka olejka v zemědělské krajině.

Na velkých plochách roste ozimá řepka olejka. Řepka by byla vlastně velmi dobrá plodina - kdyby se pěstovala pouze pro získávání kvalitního potravinářského oleje. Jenže všeho moc škodí. Pěstování řepky na biopaliva se stalo pro přírodu katastrofou.

Zobrazit více

ATLAS BLANOKŘÍDLÝCH

Zlatěnka vínová

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka vínová (Hedychrum rutilans) bývá dlouhá 4 až 10 mm. Je to hnízdní parazit květolibů, u nás v Praze žije pouze druh květolib včelí (Philanthus triangulum). Samičky květoliba včelího loví pro svůj plod jako potravu včely medonosné, napadá je na květech a ochromuje vpichem žihadla do krku. Během transportu včel do hnízda květoliba nalétává na ochromenou včelu i zlatěnka vínová a tuhým ostrým kladélkem umísťuje do těla včely svoje vajíčko. Larva zlatěnky se pak vyvíjí na ochromené včele, případně i na larvě květoliba.

Zlatěnka lemovaná

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.

Zobrazit více

ROSTLINY

Sléz přehlížený

čeleď: Slézovité - Malvaceae

Sléz přehlížený je dvouletá až vytrvalá bylina. V ČR je to v teplých oblastech nejrozšířenější druh slézu. Roste hodně na půdách obohacovaných dusíkatými látkami, zejména na okrajích pěšin v městských parcích.
Lodyha bývá od báze větvená a poléhavá, případně vystoupavá. Květy má světlé, s tmavšími žilkami.
Sléz přehlížený byl od starověku využíván jako salátová zelenina i jako léčivka. Proto lidi jeho semena hodně šířili a dnes roste sléz přehlížený téměř na všech světadílech.

Líska turecká

čeleď: Břízovité - Betulaceae (dříve lískovité - Corylaceae)

Líska turecká je strom, který může vyrůst do výšky i víc než 20 m. Nyní je to často vysazovaný druh v pražských parcích i v uličních stromořadích. Dobře odolává zimním mrazům i letnímu horku a suchu. Má bohatý kořenový systém, s dlouhým kůlovým kořenem, proto dosáhne pro vodu i hluboko pod povrch. Daleké boční kořeny zase zajšťují dobré ukotvení a odolnost proti vývratům. Má rovný kmen a kvalitní dřevo, byla by vhodná i pro vysazování na okrajích hospodářských lesů.

Zobrazit více