Blanokřídlí v Praze
Co se povedlo fotografovat na cestách po jižní Moravě.
Na jižní Moravě má severní hranici rozšíření celá řada takových druhů hmyzu, s jakými se v Čechách nesetkáváme. Např. na bobovitých rostlinách zde žije mandelinka Tituboea macropus.
Lze se s ní v přírodě setkávat jen na nejjižnějším cípu Moravy.
Na fotografii je sameček na bílojeteli.
Jak mravenci roznášejí semena.
Rostliny si vytvořily mnoho způsobů, jak nejlépe šířit semena do okolí. Třeba javory a lípy mají u semen "vrtulky" pro lepší plachtění ve větru. Lopuchy mají háčky, kterými se plody přichytávají na srst zvířat. Mnoha jiným rostlinám vyrůstají u semen tzv. masíčka (odborně jsou nazývané elaiosomy), která jsou velmi výživná pro mravence. Šíření semen rostlin pomocí mravenců (myrmekochorie) je oboustranně prospěšný vztah.
Zobrazit více
Mravenec zrnojed
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
Mravenec lužní
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
Zobrazit více
Bílojetel německý
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Bílojetel německý je polokeř, u nás roste zejména na jižní Moravě, daří se mu na suchých kamenitých svazích. (Jeho hlavní areál výskytu je v jižní Evropě.)
V době kvetení vyhledává bílojetel mnoho hmyzu.
Bílojetel německý spadá do okruhu bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum agg.).
Čimišník křovitý
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čimišník křovitý pochází z východní Evropy (také ze západní Asie). Je to odolný keř, zhruba dva nebo tři metry vysoký, má sklon se mnoha výběžky rozrůstat do šířky. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů. Ve květech má mnoho nektaru. Květy čimišníku křovitého vyhledávají čmeláci a pelonosky hluchavkové.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6