Na začátku prosince bývá na lesních cestách ticho. Tažní ptáci odletěli na jih, netopýři usnuli v podzemních jeskyních. A když večer nastává tma, tak lidi často překvapí neslyšné létání mnoha motýlků mezi stromy, u nás v Praze jsou motýlci k vidění hlavně v sousedství pouličních lamp.
Tihle motýlci patří k druhu píďalka podzimní (Operophtera brumata). A ti, kteří létají, jsou všichni samečkové. Jejich samičky totiž mají jen zakrnělá křídla, ty pochodují do korun stromů pěšky - tam potom kladou na větve vajíčka.
Dnes ráno nás překvapil první letošní sníh. Zatím ho bylo jen málo, ale teď večer začíná padat znova. V Praze na listopadové sněžení nejsme zvyklí, je to překvapení. Asi když byl neobvykle teplý začátek listopadu, tak se teploty zase potřebují dostat do obvyklého měsíčního průměru a musí tedy zase nastat chladno. Oteplování zeměkoule se projevuje jen maličkým nárůstem průměrných ročních teplot. Ale jen malinké zvýšení průměrné teploty znamená, že je ve vzduchu víc vodní páry a taky víc energie pro vítr.
Stopy ve sněhu udělala kočička.
čeleď: Aulacidae
Srpuška podivná (Aulacus striatus) se vyvíjí ve dřevě jako parazitoid pilovrtek rodu Xiphydria. Je to častý druh na olších, které napadla pilovrtka olšová (Xiphydria camelus), vyskytuje se také na vrbách a případně i na dalších dřevinách, ve kterých hlodá pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata).
Samička srpušky podivné vyhledává nakladená vajíčka pilovrtek a klade do nich svoje vajíčko. Parazitovaná vajíčka se poznají podle tmavé tečky na povrchu vajíčka, ta vznikla po vpichu kladélka srpušky. Larva srpušky se následně vyvíjí uvnitř těla housenice pilovrtky.
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš luční je jednoletá bylina. Roste především na okrajích lesů a na lesních pasekách. Dává přednost kyselejším půdám. Jako u všech černýšů se jedná o hemiparazitický druh, nejčastějšími hostitelskými rostlinami jsou dřeviny z čeledí bukovité, borovicovité a keříčky z čeledi vřesovcovité i jiných. Druh kvete od června do září.
Květy černýše lučního vyhledává především čmelák rolní (Bombus pascuorum).
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška vejčitá je nízká trvalka. Má čtyřhranné květonosné stonky, chloupkaté pouze na hranách. Stonky jsou vždy zakončené květenstvím. Sterilní výhonky má krátké a postranní.
Kvete od července až do konce října. V Čechách je to nejhojnější mateřídouška, je roztroušená až hojná po celém území. Roste na suchých loukách a na živinami chudých půdách. Je to dost proměnlivý druh, botanici ho rozdělují do několika poddruhů.
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6