Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.

18.9.2024 od Hanka

Podle uválené trávy podél koryta potoka lze poznat, že během dešťů se hladina potoka zvedla, ale zvýšení průtoku tu nebylo nijak dramatické. Kousek vedle už travnaté porosty normálně stojí stejně jako před deštěm.
Šárecký potok protéká hlubokou roklí a z obou stran je lemován strmými svahy. Na všech místech, kde to bylo možné a údolí bylo trochu širší, nechal pražský magistrát postupně vybudovávat revitalizace, to znamená návrácení potoka do přírodně blízkého stavu.
Většina revitalizovaných ploch je nyní zaplavená vodou. To je dobře, právě kvůli tomu se tu úpravy terénu dělaly, aby se voda z potoka mohla rozlévat široce do okolí.


Velmi chválím vodohospodářskou stavbu, kterou se povedlo dokončit teprve před několika měsíci.
Pod nenápadnou kamennou zíďkou se tu skrývá hluboká podzemní nádrž na kanalizační stoce D.

Pohled na kanalizační stavbu z opačné strany. Obdivuji naše architekty, že dokázali navrhnout projekt technické stavby skutečně krásně.

Zábradlí nad výtokem bezpečnostního přelivu.


Kdo to tady dřív neznal, tak netuší, k jakým hrůzám v tomhle místě v minulosti docházelo. Smíšená kanalizační stoka, která odváděla společně splaškovou i dešťovou vodu odvodňující severozápadní část Prahy, zahrnující především Ruzyni, Zličín, Liboc, Veleslavín a další, pokud se nevešla dál do staré stoky pod Evropskou ulicí, tak přetékala dolů do Šáreckého údolí dva metry širokým potrubím. K takovému přetečení nedocházelo často, ale pokud to nastalo, tak z toho vznikala v údolí katastrofa. Dokud je sucho a v kanalizacích toho teče jen málo, tak se na stěnách stok zachytávají igelity, hadry a vůbec všechen odporný odpad. Když začne pršet, stoky se naplní a všechen nepořádek začne proud strhávat dál. A právě tohle tady v údolí z potrubí vytékalo, hnusný proud tu pak přetékal i přes silnici a dál do Šáreckého potoka - to bez jakéhokoliv předčištění.

Nově vybudovaná podzemní retenční nádrž tomu dokázala zabránit. Kdyby nastaly obrovské deště a kapacita nádrže přestala stačit, tak je zde možnost bezpečnostního přelivu.

Ale všimněte si - tentokrát zůstalo koryto bezpečnostního přelivu suché. Retenční nádrž kanalizace je navržená dobře, i při nynějších deštích dokázala nádrž zadržet úplně všechno, nevyteklo z ní vůbec nic. Naplněná je určitě dost, všude v okolí je z ní cítit pach jako z dobře fungující kanalizační čistírny. Důležité je ale to, že tentokrát všechen odpad dokázala zadržet a žádný nepořádek teď neteče dál korytem Šáreckého potoka.


Kousek dál v tom kamenném korytě už voda teče. To je ale čistá voda, která sem přitéká ze svahu v lese, je tam pramen a několik lesních tůněk. Dřív býval ten svah celý hodně podmáčený, tůňky a výtok z nich je také vytvořený nedávno.


Lidi z okolí Šáreckého potoka budou zajímat ještě přesnější informace k nově vybudované podzemní retenční nádrži, která při nynějších deštích skutečně pomohla.

Retenční nádrž (RN) spadá do povodí stoky D odvodňující severozápadní část Prahy, zahrnující především Ruzyni, Zličín, Liboc, Veleslavín atd.
RN byla navržena při řešení problematiky oddělení splaškových a dešťových vod v horním povodí kmenové stoky D který je řešen odlehčovací komorou OK 3D Evropská. Tato OK je odlehčovací komora s bočním přepadem a vysokou přepadovou hranou a její výpusť nebyla nikdy dokončena – odtok byl vybudován v roce 1989 do Šáreckého údolí bez jakéhokoli zakončení.

Stávající retenční nádrž je vybudována na základě přepočtu Generelu odvodnění HMP a dalších podrobných studií.
Vzhledem k její záchytné a retenční funkci, ale také poloze v blízkosti Přírodního parku Šárka – Lysolaje, je nádrž navržena jako podzemní o objemu 2500 m3. Tento objem je navržen tak, aby nádrž zachytila veškeré přitékající odpadní vody od odlehčovací komory OK 3D Evropská. Voda zachycená v retenční nádrži je postupně gravitačně odváděna do splaškové kanalizace DN300 v ul. V Šáreckém údolí.

Odváděné množství retenovaných vod do splaškové kanalizace je redukováno na maximální průtok 25 l/s tak, aby čerpací stanice Roztocká, která je umístěna na konci stoky vedoucí Šáreckým údolím u Vltavy, byla schopna vypouštěné vody z nádrže a ostatní splaškové vody od napojených obyvatel přečerpat k vyčištění na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod v Troji.

Retenční nádrž je dále vybavena havarijním přepadem. Četnost přepadů přes bezpečnostní havarijní přeliv nádrže je cca 1x za 10 let (stanoveno na základě přepočtu na matematickém simulačním modelu - pro 15 letou srážkovou řadu. Recipientem pro havarijní přepad RN je dle doporučení správce toku „bezejmenný potok“, pravostranný přítok Šáreckého potoka.

Tím bezejmenným potokem je zřejmě myšlen ten potůček od lesních tůní, který přitéká po kamenných schodech do hlavního koryta bezpečnostního přelivu.



Potom dál kolem retenční nádrže vede cesta pro pěší do podchodu pod Horoměřickou silnicí. Je to opravený tunel, kudy kdysi vozili vytěžený materiál z dobývacího prostoru na zpracování do cihelny. Podchod je trochu skrytý, lidé o něm většinou nevědí. Já ho ale používám ráda. Přecházet Horoměřickou vrchem považuji za sebevražedné, i když je tam vyznačený přechod pro chodce. Nevěřím, že na prudce dolů klesající Horoměřické dokážou všechna auta správně dobrzdit.
Ten starý dobývací prostor je nyní také hezky přírodně upravený.

Vážka tu létala nad tůní.

A mladá samička druhu čmelák zemní se vedle krmila na květu jetele.